Vojáci na lyžích, hákové kříže na sokolovně. Okupace ožívá v obrazech

Při obsazování okleštěné republiky nacistickým Německem přišel Turnov na řadu jako jedno z prvních českých měst. Hranice s Třetí říší ležela jen o pár kilometrů dál za Paceřickým kopcem.

Za pěti lyžaři opásanými puškami se brodí sněhem malí kluci. Ale muži ve stejnokrojích nejsou pro ně milými vojáčky, na něž by radostně křičeli.

Z fotografie staré 80 let mrazí. Nejen proto, že podobná zima uhodí v Českém ráji jen málokdy.

Je ráno 15. března 1939 a hlavní náměstí v Turnově obsazuje nacistický wehrmacht. Tváře školáků za ledově chladnými Němci vypadají na archivním snímku zakřiknutě, bojácně.

„Okupace města začala kolem sedmé hodiny ráno,“ říká David Marek, historik Muzea Českého ráje. „Nejdříve dorazili němečtí velicí důstojníci, pak motorizované jednotky, pěchota a obrněná vozidla.“

Před osmdesáti lety zasáhla Čechy studená vlna. Patnáctého března ležela spousta sněhu i v Turnově. Od Hodkovic, kde byla státní hranice s Hitlerovou Třetí říší, proto vyrazili do zachumeleného Českého ráje také příslušníci wehrmachtu na lyžích s holemi v rukou.

„Vojáky, kteří projíždějí náměstím, obklopuje víc dětí než dospělých,“ podotýká Marek. Okupace Turnova se trefila právě do doby, kdy chlapci a dívky mířili do školy. 

„V muzeu máme cenné snímky z obsazování Turnova. Němci nechali obyvatele města, aby je fotografovali,“ uvádí Marek. „Turnovský lékař a fotograf Jiří Šolc navíc bydlel v domě na dohled náměstí a mohl dělat snímky přímo z okna prakticky celou válku.“ 

Němci šli nejprve po komunistech

V muzeu se nacházejí rovněž snímky z odzbrojování československých vojáků. „V Turnově měla armáda posádku. Její velitelé uposlechli rozkaz československé vlády a Němcům se nebránili,“ poznamenává Marek.

Fotografie zachycují, jak čeští vojáci skládají zbraně na náměstí. Stojí v tvaru před dnešní základní uměleckou školou. Zbraně odevzdávali vojáci také v kasárnách. „Němci zbraně odváželi do turnovské sokolovny,“ prohlašuje Marek.

Muzeum schraňuje fotografie přímo ze sálu sokolovny. Stojí na nich němečtí a čeští vojáci. Za nimi leží zabavené pušky a kulomety. Další snímek zobrazuje jeviště sokolovny plné zbraní. Třetí snímek zachycuje německou hlídku u vchodu do sokolovny. Před ní stojí kulomet.

Bezprostředně po okupaci se objevila vyhláška, aby lidé nepřestávali pracovat. V opačném případě je čekalo obvinění ze sabotáže.

„Hned po příjezdu Němců přišla v Turnově první vlna zatýkání,“ poznamenává Marek. „Němci šli nejprve po komunistech, odvezli je k výslechu do Mladé Boleslavi. Většina se vrátila domů, ale Václav Koďousek či Václav Krsek putovali jako první z Turnova do koncentračního tábora.“

První číslo Pojizerských listů po okupaci vyšlo 17. března. Populární noviny uveřejnily provolání k obyvatelstvu, informaci o kurzu koruny k říšské marce, o podobách německé měny nebo o vojenských hodnostech wehrmachtu.

Objevil se také důležitý článek o zavedení jízdy vpravo. Po českých silnicích se auta stále ještě pohybovala vlevo jako ve Velké Británii. „Německá těžká technika jezdila vpravo a čeští řidiči se museli přizpůsobit, aby se vyhnuli vážným nehodám,“ vysvětluje Marek.

Lidé si ale na jízdu nezvykli hned. V Turnově se těsně po okupaci stala havárie, při níž se stará žena ocitla pod motocyklem. Při přecházení silnice se rozhlédla jako obyčejně doprava, ale motorka přijela pro ni nečekaně z druhé strany.

Pojizerské listy informovaly kromě jiného o tom, že po příchodu Němců zmizely z Českého ráje „tlupy cikánů obtěžující venkovské obyvatelstvo“. Do úkrytů je vehnal strach z nacistů, kteří v Německu etnikum krutě pronásledovali.

Pojizerské listy Němcům po okupaci pochlebovaly. Psaly: „Říšští vojáci mezi námi zdomácněli, cítí se dobře, líbí se jim náš kraj. Až se vrátí domů, budou všude vypravovat o přátelské povaze Čechů.“ 

Vojáci vyjedli všechny obchody za týden

Noviny se zmínily také o tom, že němečtí vojáci okusili potravinářské výrobky z Českého ráje. Mediální skutečnost se ale od opravdového života výrazně lišila.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

„V Německu panovala ve srovnání s Československem bída. Obyčejní lidé se tam museli spokojit s potravinovými náhražkami,“ konstatuje Marek. „Němečtí vojáci vyjedli v Turnově díky výhodnému kurzu marky všechny obchody za týden. Řada z nich skončila se žaludečními problémy v nemocnicích.“

První komické okamžiky, kdy se příslušníci wehrmachtu zakusovali do celých hrudek másla a cpali se v cukrárně šlehačkou, však vystřídalo šest tragických let.

„Našemu národu tehdy poprvé zlomilo páteř, že jsme se vzdali bez boje. Snažíme se z toho vzpamatovat dodnes,“ tvrdí turnovský starosta Tomáš Hocke. „Patřím mezi horké hlavy a myslím si, že jsme se měli bránit za každou cenu. O to víc nesmíme zapomenout události po 15. březnu 1939. Vědět, kolik lidí za svobodu bojovalo a kolik jich zahynulo.“