Meteor rozzářil večerní oblohu v 18.11 hod. středoevropského času. Vidět byl z mnoha míst v Česku, zachytily jej automatické digitální bolidové kamery ve Frýdlantu, Krušných horách, Šumavě i na Moravě, které Astronomický ústav provozuje.
Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 16 km/s a po velmi strmé dráze skloněné k zemskému povrchu v úhlu 77 stupňů pokračovalo v letu jihovýchodním směrem a postupně zjasňovalo.
„Pozorovatelný byl opravdu z řady míst, ale samotný úkaz se odehrál nad Jizerskými horami. Bolid letěl takřka vertikálně do atmosféry, prolétl tedy jen relativně malé území,“ informoval Pavel Spurný, vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu a světově uznávaný odborník na meteory.
Záře jako dálková světla auta
Průlet tělesa neunikl ani laikům a jiným amatérským pozorovatelům.
„Vraceli jsme se z přehrady Bedřichov, již za tmy, s čelovkami rozsvícenými. Najednou jsme měli pocit, že za námi jede auto, které rozsvítilo dálková světla. Helena dokonce uhýbala na stranu cesty. Po ohlédnutí dozadu jsme ale nic nespatřili, nicméně v okamžiku nebe zazářilo jasným světlem s výraznou stopou bolidu. V té chvíli dráhu bolidu křižoval i další objekt méně jasného meteoru. Po několika sekundách jsme slyšeli hřmění, resp. výbuchy vysoko na nebi, jako při ohňostroji,“ stojí v hlášení dvojice pozorovatelů z Bedřichova zveřejněném Astronomickým ústavem.
Když padá hvězdaMeteor je světelný jev, který nastane při průletu velmi malého kosmického tělesa - meteoroidu - zemskou atmosférou. Velmi jasný meteor se nazývá bolid. Zbytky meteoroidů se po dopadu na Zemi nazývají meteority. |
Úkaz byl na večerní obloze okem viditelný pět sekund. Za tu dobu ulétl meteoroid přibližně 70 kilometrů. Ve výšce 20 kilometrů nad zemí pak bolid pohasl. Jeden větší a několik menších úlomků pak dopadlo v Jizerských horách. Astronomický ústav dokáže vypočítat přesné místo jejich dopadu, nechce ho ale zveřejnit.
„Cena těch úlomků je vědecky nevyčíslitelná. V podstatě je v nich zapsána 4,5 miliardy let stará historie vesmíru. O tom, jak jsou cenné, svědčí celkové počty takových nálezů. V historii hledání se to povedlo jen v 35 případech, pět z nich je z České republiky. Snažíme se je teď dohledat. Bohužel je to taky sběratelský fenomén, proto přesněji nechceme místo dopadu lokalizovat,“ vysvětlil Spurný.
Velikost jako fotbalový míč
I kdyby se úlomky nenašly, Astronomický ústav dokáže z pouhých snímků určit spoustu zajímavých faktů. Například ten, že meteoroid měl před průletem atmosférou váhu asi 20 kilogramů a velikost fotbalového míče. Pro srovnání – Perseidy, které bývají v srpnu vděčným objektem fotografů, jsou prachové částice, které mají maximálně velikost zrnka písku.
„Věda zná i takzvané superbolidy, které mají před průletem atmosféru velikost větší než metr. Tento byl menší, ale stále relativně velký, soudržný. Fotografické spektrum bolidu naznačuje, že se jednalo o kamenný meteoroid běžného složení,“ podotkl astronom.
Věda zná i odpověď na to, odkud přilétl: jeho původní stanoviště byl hlavní pás planetek, což je oblast sluneční soustavy mezi Marsem a Jupiterem. Z uvedeného vyplývá, že meteoroid je pravděpodobně úlomkem z většího mateřského tělesa, asteroidu nebo komety.
Druhý úplněk, silné dunění
Průlet zaznamenali i další laičtí pozorovatelé. Starosta Hejnic Jaroslav Demčák přijal několik oznámení od všímavých lidí. „Večer mi to několik lidí volalo. Byli venku se psem a viděli to. Prý to rozzářilo oblohu jako druhý úplněk,“ přisvědčil Demčák.
Astronomický ústav zveřejňuje na svém webu i jiná pozorování amatérských astronomů.
„Neuvěřitelný bolid. Relativně krátká stopa, několikerá zjasnění a ke konci výrazné výbuchy. Barva výrazně zelená. Jasností a výbuchy to připomínalo světlici z ohňostroje. Vůbec nejsem schopen určit jas a bohužel ani polohu. Zrovna jsem ostřil celooblohovkou takže ho ani nemám vyfocený. Na následných fotkách zatím stopu nevidím. Asi po necelé minutě dunění jak ze vzdálené bouře. Nejdřív několik silných, pak slabé asi 15 sekund,“ zní svědectví lidí z Královky v Jizerských horách.
