Pondělí 23. května 2022, svátek má Vladimír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 23. května 2022 Vladimír

Eurovia zvažuje těžit v Českém ráji, ohrozila by členství geoparku v UNESCO

  12:08
Společnost Eurovia zvažuje v roce 2024 obnovit v Českém ráji těžbu čediče v lomu v obci Chuchelna, který je neaktivní od roku 1995. Celá oblast se mezitím dostala jakožto součást Geoparku Český ráj jako jediná v Česku pod ochranu UNESCO. Obnovou těžby by geopark o prestižní značku nejspíš přišel.

Lidem v Chuchelně vadí i to, že návrat těžebních strojů a opětovné odstřely skalních bloků jim znehodnotí nemovitosti a vytvoří z malebné části Podkozákovska měsíční krajinu.

„Tady vidíme skokany hnědé, pozor ať je nezašlápnete,“ upozorňuje Lucie Gore, když se přibližujeme k těžební jámě a cestu nám zkříží duo obojživelníků. Ostatně, po jednom z nich je pojmenován i spolek, který proti aktivaci lomu bojuje. Jmenuje se Mlok z lomu a je těžké najít v Chuchelně člověka, který by nebyl jeho členem. Kromě žab, mloků, čolků a jiných živočichů je totiž čedičový lom výjimečnou ukázkou toho, jak si příroda umí vzít zpátky i kdysi velmi nehostinná místa. 

Lom tvoří amfiteátr se stěnami sloupcovitě odlučného čediče, plošina je pak zamokřená a zarostlá orobincem a nízkými keři. Opodál se ozývá kukačka, nad vodou se mihne mohutný stín čapích křídel, po větvi šplhá veverka. „Na mloky je možná ještě brzy, ale jsou tady taky, jenom zalezlí,“ říká průvodkyně.

Třebaže počasí je aprílové, příroda tu připomíná rozkvetlou botanickou zahradu. Lidé se logicky obávají toho, že toto vše se za dva roky nenávratně ztratí.

„Lom byl aktivní naposledy v roce 1995, povolení k těžbě je tedy staré 25 let. Překvapivě ale pořád platné. Takže k zahájení těžby nestojí nic v cestě,“ krčí rameny horolezkyně a cestovatelka Blanka Nedvědická, dnes ředitelka Geoparku Český ráj.

Geopark pyšní titulem UNESCO od roku 2015, tedy z dob, kdy lom aktivní nebyl a o jeho obnově se ani neuvažovalo. Nedvědická naznačuje, že inspektoři UNESCO by mohli geoparku značku odejmout.

„Hodnotitelé z UNESCO každé čtyři roky posuzují, jestli toto území může dále nést značku UNESCO, jestli dodržujeme přísná pravidla. Mohou dát zelenou kartu, že je vše v pořádku, žlutou kartu s výhradami a nebo mohou značku odebrat. A taková zásadní věc, jako je obnovení těžby, by pro udržení značky UNESCO mohl být vážný problém,“ obává se Nedvědická.

Sama věc chápe v širších souvislostech. Ví, že kvalitní kámen na stavbu silnic a železnic se musí odněkud získat. A lomů je nedostatek.

„Fakt je, že stavební kámen republika potřebuje, z lidského hlediska to chápu. Ale posláním Geoparku Český ráj UNESCO je ochrana přírodního dědictví, ať už živého či neživého,“ zdůrazňuje.

Rozhodnutí úřadu neovlivní ani kraj

Povolení k těžbě vydává Báňský úřad. Ovlivnit jeho rozhodnutí neumí ani Liberecký kraj. „Báňský úřad je samostatný úřad a my jim do toho nemůžeme nijak zasahovat. Pokud budou postupovat podle dokumentů, které byly už dříve vydané, tak je zpětně nemůžeme změnit,“ varuje Václav Židek, radní Libereckého kraje pro životní prostředí.

V Chuchelně už lidé berou jako hotovou věc, že lom se obnoví dříve, než vyprší povolení k těžbě, tedy do tří let.

„Myslím, že by se měl udělat nový geologický průzkum. Vždyť toho kamene tam není tolik, tam je vždycky po pár metrech čediče porucha a tam je hlína. Aby ta hodnota kamene vůbec vyvážila škodu, kterou těžba na přírodě způsobí,“ zamýšlí se Alena Stránská, která žije v blízkosti zavřeného lomu, v němž kdysi i pracovala.

Její manžel ukazuje děsivě vyhlížející praskliny na jejich domě. „My na domě ani neměli fasádu, to nemělo cenu dělat, byly by to vyhozené peníze. Máme ji až co lom skončil,“ vzpomíná.

Jeho žena pak z paměti vydoluje další vzpomínku na lom: „Když byl náš syn ještě malý, měl u domu pískoviště. A při jednom odstřelu odlítly čedičové úlomky až na to pískoviště. Tehdy jsme se tady báli bydlet,“ líčí žena. 

Pak ukazuje louku přiléhající k jejich domu - parcely, kde mohly stát nové domy. „Lidi vůbec netuší, že tu bude lom. Tady by měla být stavební uzávěra. Mohly tu stát nové baráky, ale lom to vše znehodnotí a ty parcely budou vhodné leda tak na pastvu pro dobytek,“ podotkla Stránská.

„Přivážu se řetězem ke stromu!“

Josef Hladík má zemědělskou usedlost o dost dál, přesto nejde pro ostré slovo daleko. „Já jsem proti a budu ten první, kdo se přiváže v lomu k tomu stromu řetězem! Protože když oni začnou, tak já taky začnu,“ zlobí se.

V okolí Chuchelny je ještě několik jiných stále aktivních lomů, nejbližší je lom Smrčí. A tak všichni mají představu, co mohou očekávat.

„Nám se hejbe barák, když střílejí. Máme tady prameny, který mizej. Já mám dvanáctimetrovou studnu, kterou vlastnoručně vykopali mí předkové, a není v ní voda. Všechno odtéká do lomu, ten se chová jako trychtýř. To si máme udělat stometrové vrty, abychom měli co pít?“ táže se Hladík.

Jeho soused Martin Fišer má stejný názor. „Je to totální likvidace našich nemovitostí. Přibude prach a hluk. Ty otřesy jsou jako zemětřesení,“ zdůrazňuje.

Starostka Chuchelny Eva Peštová se z titulu své funkce snaží mírnit zjitřené emoce a komunikovat s těžaři a ochránci přírody. Sama ale nechápe, proč lom v Chuchelně nemusí projít standardním povolovacím řízením tak jako třeba na Tlustci.

„Zarážející je to, že ze státních úřadů k nám docházejí rozporuplné informace. Těžba by mohla začít okamžitě bez jakéhokoliv posouzení vlivu na okolí, na obyvatele, na pitnou vodu, je to na základě povolení vydaného před třiceti lety,“ diví se starostka.

Sama vyrůstala nedaleko lomu Smrčí a zná dobře negativa, která to s sebou nese. „Znám zkušenosti lidí, co žijí u lomu, že jim praskají domy, ztrácí se voda, žijí v prachu a hluku. Můj postoj k lomu je proto negativní,“ říká Peštová.

Škody odhadují na miliardy

I když se to zdá podivné, i přírodní hodnoty lze přepočítat na peníze. V případě lomu v Chuchelně se o to pokusila Lenka Šoltysová z Agentury ochrany přírody a krajiny spolu s docentem Josefem Sejákem a Markem Hanušem z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Dospěli k částce bezmála půl miliardy.

Čedič z Kozákova

Dnešní nejvyšší vrchol Českého ráje Kozákov byl ve třetihorách podobně jako Trosky či Vyskeř činnou sopkou. Ta chrlila čedič v podobě žhavé lávy. Na stěnách lomu lze dobře pozorovat sloupcovitou odlučnost, typickou pro čedič. Jejím projevem jsou typické „varhany“. Ty vznikly tuhnutím lávy, podobně jako když usychá bahno za vzniku pravidelných šestibokých bločků. Z těchto bločků se postupně stávají sloupce, jak láva tuhne směrem do středu. Čedičová láva se svojí viskozitou podobá hustému oleji. Na zemský povrch vytéká při teplotách kolem 1000 °C. Čedič (bazalt) jako jemnozrnná hornina vzniká při poměrně rychlém ochlazování, krystaly nemají příliš času narůst, a proto v čediči nedosahují velikosti ani 0,2 mm. Čedič, tmavě zbarvená vyvřelá hornina, se skládá hlavně ze živců, pyroxenu a malého množství zeleného olivínu.

Taková bude jednorázová ztráta v případě obnovy těžby. Ke ztrátám se musí připočíst i funkce, o kterou dané území přijde – tedy klimatizační funkce, funkce udržení vody, produkce kyslíku a prostředí vhodné pro rozvoj biodiverzit. Ty ročně činí téměř dvě miliardy korun.

„Pokud budeme hovořit řečí čísel, je ekonomická ztráta při obnově činnosti lomu půl miliardy korun jednorázově a téměř dvě miliardy ročně. Tuto ztrátu, která bude mít zejména účinek na budoucnost, dle studie docenta Sejáka nikdy nevyrovnají výnosy z činnosti lomu - vzhledem k množství nerostu a k objemu vynaložené energie,“ vypočítává další členka spolku Mlok z lomu, Klára Voskovcová.

Eurovia, které lom patří, je ve svých vyjádřeních k obnově těžby zatím zdrženlivá.

„V tom regionu jsou další dva lomy, přičemž jeden je náš, a ten má stejnou surovinu. Takže dokud těží jiný lom, Chuchelnu zrovna nepotřebujeme,“ říká mluvčí firmy Iveta Štočková.

Obnovu těžby však nevylučuje. „Pokud bychom těžit chtěli, což teď ještě nevíme, tak v roce 2024 budeme žádat o povolení. Není to tak, že bychom těžili jen na základě naší vůle,“ dodává. 

Z písemné korespondence Eurovie s obecním úřadem z roku 2020, které má MF DNES k dispozici, ale vyplývá, že o obnově těžby se reálně uvažuje.

„Platnost rozhodnutí o zajištění lomu je do 30. 6. 2024. Což je pro nás v tuto chvíli závazný termín, kdy by po jeho uplynutí mělo dojít k obnovení těžby, pochopitelně za respektování podmínek stanovených dotčenými orgány státní správy,“ stojí v dokumentu podepsaném Svatoplukem Zástěrou, technicko – výrobním náměstek Eurovia kamenolomy.

  • Nejčtenější

VIDEO: V krematoriu vypadl proud, z komínů se valil hustý černý dým

Černý kouř jako z parní lokomotivy stoupal dopoledne z libereckého krematoria. Na vině byl podle města krátký výpadek...

Semily chtěly ubytovat uprchlíky, na dotace nedosáhly kvůli malým koupelnám

V Semilech chtěli využít pro ubytování ukrajinských uprchlíků hotel Centrum v sousedství Kulturního centra Golf, který...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Starostka v námořnickém otevřela Máchovo jezero, lidé už v něm nezezelenají

Máchovo jezero v sobotu velkým klíčem symbolicky odemkla starostka Doks. Eva Burešová tak oficiálně zahájila...

Dvacetiletého syna obvinili z vraždy otce, v Jablonci ho bodl nožem

Policisté obvinili dvacetiletého muže z vraždy jeho devětatřicetiletého otce, kterého bodl nožem při noční potyčce v...

Bývalé oční sanatorium nikdo nechce, Liberec ho zvažuje pro Městské lesy

Mohl tam být penzion, hotel, sanatorium, kulturně vzdělávaní zařízení a podobně. Nic z toho však nebude. Bývalou...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

  • Další z rubriky

Autor Havlova srdce rozsvítil UFO nad Libercem. Snad nespadne, přeje si

Rozsvítil červené Srdce na Pražském hradě nebo trnovou korunu nad Rudolfinem. Další neonovou sochu výtvarníka Jiřího...

Lidové sady v Liberci čeká proměna, vylepší se sály i nahrávací studio

Velký i malý sál v Kulturním centru Lidové sady poblíž liberecké zoo se dočká potřebné velké rekonstrukce. Přinese...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Legenda z Mlžných hor spojila soubory, na jevišti bude přes sto umělců

Jizerky, covid a fantasy. Tyto tři inspirace byly na počátku nové výpravné podívané v Divadle F. X. Šaldy v Liberci....

VIDEO: V krematoriu vypadl proud, z komínů se valil hustý černý dým

Černý kouř jako z parní lokomotivy stoupal dopoledne z libereckého krematoria. Na vině byl podle města krátký výpadek...

Jelínek z Luneticu byl u smrtelné nehody, po koncertě srazil na dálnici muže

V sobotu vystoupili Lunetic na koncertě Leoše Mareše. Když se zpěvák skupiny Václav Jelínek (43) vracel domů do...

Část dětí dostane 5 000 Kč automaticky, zbytek bude žádat elektronicky

Rodiče, kteří na své potomky pobírají příspěvek na dítě, dostanou státní pětitisícovou pomoc automaticky. Ostatní budou...

Hrušínského dcera se svlékla pro Playboy. Manžela to překvapilo, říká

Pro nové číslo Playboye se svlékla a nafotila sexy snímky Kristýna Hrušínská (37). Dcera Jana Hrušínského a Miluše...

Ukrajinci dostali západní superhoufnice M777. Do akce šla i Bohdana

Ať už si dělostřelectvo v dávných dobách vysloužilo titul královny či krále bojiště, ukazuje se i v jednadvacátém...

Po seskoku s padákem zůstala ochrnutá, nyní odešla přehlídku prádla

Dnes devětadvacetiletá Emma Carey v roce 2013 odcestovala z Austrálie do Evropy na plánovanou dovolenou. Tehdy se ve...