Unikátní, dosud nezveřejněné fotografie, grafiky nebo původní modely staveb, které nakonec nevznikly.
Více než půl roku připravovalo Severočeské muzeum velký projekt zaměřený na radikální architektonické a urbanistické proměny města. Výstava jednoduše a výstižně nazvaná Liberec kontra Reichenberg zatím ale zůstává kvůli pandemii neprodyšně uzavřená. Její tvůrci ji proto chtějí potenciálním návštěvníkům zpřístupnit aspoň virtuálně. Zároveň doufají, že se podaří naplnit i její další cíl, kterým je oživit debatu o budoucí podobě města.
Podle kurátora Luďka Lukuvky výstava především přináší pohled na vývoj architektury města založený na porovnání starého a nového Liberce. Proto také název výstavy, který připomíná jeho německou historii.
„Dvojjazyčný název k městu patří už od 19. století a symbolizuje dvě různé podoby města. Výměna obyvatelstva byla jedním z hlavních příčin změny podoby města,“ vysvětluje kurátor. Na výstavě si budou moci návštěvníci například prohlédnout unikátní fotografie Rudolfa Ginzela i dalších německých autorů, které tvoří kontrast ke snímkům zachycujícím modernější zástavbu po roce 1945.
Obrazy, grafiky i terče
Kromě fotografií dokumentují radikální proměny města i obrazy, grafiky nebo střelecké terče. Mezi jedny z nejzajímavějších exponátů patří podle Lukuvky také architektonické modely. „Ty nebyly nikdy vystaveny, některé pocházejí až ze 60. let 20. století a jsou tak exponáty samy o sobě,“ upozorňuje kurátor.
Vystaveny jsou například modely lidové architektury vedle moderní Strossovy vily nebo modely libereckých sídlišť. „Město, tak jak vypadalo na počátku 20. století, je téměř pryč. Nezměněné zůstaly víceméně jen vilové čtvrti, například okolí kolem Masarykovy ulice, kde sídlíme. S trochou nadsázky je tak i naše budova samotným exponátem,“ dodává Lukuvka.
K vidění jsou i návrhy či modely některých nerealizovaných staveb. „Například je zajímavé, jak mohlo vypadat horní centrum, kdyby se postavila budova Skloexportu. Protože nebyla realizovaná, vznikly zde proluky, které se daly k nabídce developerům,“ komentuje kurátor.
Záporné stránky vývoje města převažují
Podle něj ale nechce výstava upozorňovat pouze na záporné stránky architektonického vývoje Liberce. „I když převažují,“ dodává. Výstava tak sice zachycuje i nevratný zánik malebných libereckých čtvrtí, ale například i pozitivní přínos studia SIAL.
Prostor dostaly na výstavě i zájmové iniciativy, které se zabývají historií města, jako je Bovera club nebo facebooková skupina Liberec minulosti a současnosti, na níž lidé sdílejí archivní fotografie.
Podle Lukuvky je výstava Liberec kontra Reichenberg pomyslným prvním výkopem do širší diskuse o minulé, současné a budoucí podobě Liberce.
„Muzeum se chce dál hloubkově zabývat architekturou Liberce. Tato výstava je taková malá ochutnávka, průřez toho, co můžeme nabídnout,“ doplňuje kurátor s tím, že by se muzeum mělo stát platformou pro setkávání architektů.
Tvůrci chystají komentované virtuální prohlídky
Podle ředitele muzea Jiřího Křížka by na současnou výstavu chtěli navázat projekty zaměřenými například na industriální a fašistickou architekturu, fenomén družstevního bydlení, sídliště a další.
„Přestože nejsme zaměřeni regionálně, rádi bychom dali prostor i místní historii. Tato výstava bude do jisté míry rozšiřovat novou stálou expozici Fragmenty Liberce. Do budoucna bychom na dalších projektech týkajících se libereckého regionu rádi intenzivněji spolupracovali s dalšími institucemi, jako je Národní památkový ústav, sousední Oblastní galerie a také Technická univerzita Liberec,“ říká Křížek.
Výstava Liberec kontra Reichenberg je sice momentálně nedostupná, její tvůrci ale chystají komentované virtuální prohlídky například pro školy.
Dokdy bude výstava trvat, podle Lukuvky není zatím jasné. „Počítáme, že určitě do června. Nechceme, aby o ni návštěvníci přišli,“ dodává na závěr kurátor.
