V současné době se díky dvousložkové ceně tepla pohybuje částka za jeden gigajoul od 800 do 950 korun. Nově má být cena jednosložková a lidé tak zaplatí pouze za to, co skutečně odeberou.
S cenou tepla patří Liberec mezi nejdražší města, například v sousedním Jablonci nad Nisou platí lidé za gigajoul 690 korun, v Brně 666 korun a nejméně stojí teplo v Karlových Varech, a to 621 korun.
Z dohody, kterou ve čtvrtek večer jen těsně zastupitelé schválili vyplývá, že cenu za teplo si mohou lidé snížit dvěma způsoby.
„Buď uzavřou smlouvu na rok, a pak budou mít tříprocentní slevu ze základní ceny, anebo podepíší pětiletý kontrakt, a pak bude ta sleva 14,5 procenta, tudíž se dostanou na částku 699 korun za gigajoul,“ přiblížil Filip Galnor, zastupitel za ANO a člen představenstva Teplárny.
Město Liberec má v teplárně, která patří do skupiny MVV Energie CZ, minoritní podíl. Většinovým vlastníkem je se 70 procenty společnost Energie Holding. Aby radnice dotlačila teplárnu k tomu, že cenu sníží, odbourá nájemné, které nyní společnost svým vlastníkům platí.
Teplárna ušetří asi padesát milionů
Teplárna tak ušetří zhruba padesát milionů korun, přičemž jen Liberci platila až dosud na nájemném bezmála deset milionů.
Opoziční sdružení Starostové pro Liberecký kraj ale tento postup, který povede k menší ceně tepla, ostře kritizovali. Podle nich pouze stačilo, aby se oba akcionáři dohodli na výrazném snížením nájmu bez toho, aniž by do teplárny vkládali svůj majetek.
„V případě Liberce jde podle znalce o majetek v hodnotě 37,5 milionu korun, druhý akcionář ale má vložit majetek v hodnotě více než dvě stě milionů. Vkládá tedy víc, než na kolik vyjde jeho sedmdesátiprocentní podíl, takže ten rozdíl mu má teplárna vyrovnat, což je zhruba sto dvacet milionů korun. Taková částka se zase podle nás v budoucnu někde projeví, nejspíše zase ve zvyšování ceny tepla. Dohoda pro město výhodná není, spíše riziková,“ upozornil Jiří Šolc, zastupitel za Starosty pro Liberecký kraj.
Navíc firma Energy Holding se narozdíl od Liberce, chce podle kritiků zbavit majetku, který není v současné době k výrobě tepla potřeba.
Teplárna zásobuje šestnáct tisíc domácností
„Jedná se například o nádrže na mazut, přestože už se několik let nepoužívají, protože v kotlích se spaluje výhradně plyn, nebo o odpojené a nepoužívané parovodní přípojky. Zarazil nás třeba i komín Milko, který je v soupisu vkládaného majetku,“ doplnil zastupitel za Starosty Michal Hron.
Vládnoucí koalice si ale stojí za svým, podle ní jde o výrazné snížení ceny tepla, který Liberečané ocení. „Ještě chceme aktualizovat znalecké posudky a pokud je tam majetek, který není potřebný, budeme ho chtít z toho seznamu vyjmout,“ ubezpečil Jan Korytář, náměstek primátora pro ekonomiku.
Liberecká teplárna zásobuje teplem a teplou vodou 16 tisíc domácností ve městě, k tomu ještě dalších 130 veřejných budov, podniků a obchodních center. Jen samotné Město Liberec má k teplárně připojeno padesát svých budov. A Galnor odhaduje, že díky snížení ceny nově ušetří přes pět a půl milionu korun ročně.
