Do posledního je pak nacisté zavraždili v noci na 3. srpna 1944 v Osvětimi-Březince spolu s dalšími čtyřmi tisíci Romy z celé Evropy.
Koncentrák v Kunratické ulici byl jeden ze čtyř záchytných táborů v Liberci. První stál v areálu současného lomu, Romy využívala firma Roth při stavbě sídliště Domov na Králově Háji. Druhý postavili nacisté v Nádražní ulici v budově Textilany A. G. Třetí tábor se nacházel v prozatím neznámém domě v Horním Růžodole.
Tábor v Kunratické byl ze všech nejhorší a 160 Romů odsud šlo v roce 1944 přímo na smrt do Osvětimi. Včetně několikaměsíčních až tříletých dětí. Právě jim jsou věnovány dřevěné kříže.
Sedm zavražděných Romů se narodilo v táboře
„Při bádání se často z lidí stávají čísla a data. Nám přišly seznamy transportů z Osvětimi a najednou ta data dostala i jména. Takže víme, že sedm zavražděných Romů se narodilo přímo zde v koncentráku. Byly to všechno malé děti, chlapečci. Poznali za svůj krátký život jen tuto zatáčku a pak Osvětim. Z toho zjištění se mi udělalo zle. Zasáhlo mě to,“ komentoval pracovník Severočeského muzea v Liberci, badatel a dokumentátor Ivan Rous.
Romy, stejně jako Židy a další oběti, vraždili nacisté v plynových komorách. Ty nejmenší děti nechávali jít na smrt v náručích matek, někdy jim připravili ještě krutější osud.
„Ta škála metod zabíjení byla nekonečná. Často třeba vzali nemluvně matce a umlátili ho o stěnu,“ připomněl Rous.
Právě on před dvěma lety vztyčil na palouku v Kunratické ulici sedm dřevěných křížů. „Potřeboval jsem tu emoci nějak okamžitě vyjádřit a nečekat na nějaké povolení,“ vysvětlil.
Od té doby se v tomto místě konají pietní akty k Památnému dni romského holokaustu, který si Evropa připomíná 2. srpna. Liberec i Liberecký kraj k tomuto datu vyvěšují romskou vlajku.
Řada měst odmítá vlajku vyvěsit
„Už před čtyřmi lety jsme oslovili kraj i město, aby naši vlajku vyvěsili. Udělali to a od té doby to dělají automaticky, aniž bych je o to žádal. Snad se jednou dočkám doby, kdy romské vlajky budou v tento den viset v každé obci,“ svěřil se Jan Cverčko, ředitel Asociace romských představitelů Libereckého kraje.
O to, aby vyvěsili vlajku v souvislosti s výročím genocidy Romů, žádali více než šest tisíc starostů českých měst a obcí i aktivisté z uskupení Dikhas. Řada představitelů samospráv to odmítla.
„Nevidím sebemenší důvod nazývat vyvraždění cikánské komunity nacisty Romský holokaust. Rom - občan 20. století - nepracuje, provádí trestnou činnost, žije z dávek na úkor pracujícího bělocha. S cikánem nemá nic společného - možná zabarvení,“ napsal kupříkladu Václav Červenka, starosta středočeské obce Libomyšl.
„Jsem rád, že nežiju v Libomyšli,“ reagoval na to Cverčko.
Fakt, že kromě Židů byli vyhlazováni i Romové, přitom řada lidí dlouho netušila. „Ani já jsem to nevěděl. Nikdo nám to neřekl, přeživších moc nezbylo a ti o tom mluvit nechtěli. Ale doba se už mění, třeba moje dvě dcery to ve škole probíraly,“ dodal Cverčko.
