Jídelna kláštera v Hejnicích je plná do posledního místa. Podává se oběd. Lidé sedí i u stolků na chodbě. Zeleninová polévka mizí z talířů, nikdo nenechává zbytky. Klášter, který funguje jako Mezinárodní centrum duchovní obnovy a poutní dům, se teď proměnil v útočiště uprchlíků z Ukrajiny.
„S jídlem nám pomáhá Potravinová banka a dary od místních, teď se také snažím prokousat žádostí k Nadaci ČEZ. Takhle hromadně ale budeme pro uprchlíky vařit obědy jen do čtvrtka, pak už je budou mít díky skvělé spolupráci s radnicí a školou zajištěny ve školní jídelně,“ říká ředitel kláštera Jan Heinzl.
Sám se poslední týdny nezastavil, první uprchlíky přijímal s kolegy 1. března. Teď je objekt bývalého kláštera plný především maminek či babiček s dětmi, ukrajinských mužů je tam minimum.
„Kapacitu máme normálně 64 míst, ale už tu je přes 70 lidí, řešíme to přistýlkami. Pořád tu někdo zvoní, volají hasiči, jestli ještě můžeme někoho přijmout. Nechceme nikoho vyhazovat, naším smyslem je pomáhat, ale stát už musí říct, jak pomůže. 180 korun na den za osobu nestačí. Nechceme na tom vydělat, ale musím mít aspoň z čeho vyplácet mzdy, odvody, platit energie, revize,“ přibližuje Heinzl.
Na Frýdlantskou vodárenskou společnost zrovna dopsal žádost o odpuštění plateb za vodu, dokud se situace nevyřeší.
Za ubytování uprchlíka se chystá stát domácnostem přispět 3 tisíci za osobu |
Kvůli uprchlíkům totiž zrušil klášter původní rezervace na ubytování, zatím do konce dubna. Protože kvůli pandemii covidu v předchozích dvou letech na turistech také nic nevydělal, jede teď nadoraz.
„Teď všechno platíme z úspor, měli jsme peníze stranou na výměnu oken a další opravy, tak bereme z toho. Ale už je to neudržitelné. Pořád čekám, že stát situaci pro ubytovatele nějak vyřeší,“ doufá Heinzl.
Škola připravila kurzy pro děti
Každý den v 9 hodin je v klášteře porada, kde rozdělí ubytovaným Ukrajincům práci v kuchyni, prádelně, jídelně nebo úklid společných prostor. Od středy také díky učitelům hejnické základní školy začne v klášteře výuka češtiny, škola připravila pro děti i aktivizační kurzy.
„Oslovili jsme také zaměstnavatele z Frýdlantska, už tu byli zástupci firmy CIS, zájem mají i Lesy ČR. Ty potřebují lidi na sázení stromků, stavbu obůrek a podobně. Zájem projevil i hrádecký Drylock,“ nastínil Heinzl.
Většina z ubytovaných přitom doufá, že se na Ukrajinu zase vrátí. „Říkají nám, že klidně budou celé léto na Ukrajině ve stanech a budou si znovu stavět své domy. Spousta jich sem utekla jen s jednou igelitkou, jsou naprosto zoufalí, vyčerpaní, unavení. Je to hodně znát na dětech, začaly nám trochu marodit. Na Ukrajině spaly v krytech, pak třeba byly týden na cestě k hranicím, v zimě, ve stresu,“ říká Irena Plášilová, která teď v klášteře působí jako dobrovolný koordinátor. Sama je původem z Ukrajiny a v Čechách se živí jako účetní.
„Zařizuji lékařskou péči, teď jsem pro školní kuchyni pomáhala ladit jídelníček pro Ukrajince, vyplňuji žádosti na úřad práce a podobně. Co člověk, to různý problém. Snažíme se všem pomoci. Často od uprchlíků slyším, jak jsou v šoku z pomoci, které se jim v Čechách dostává, nečekali to. Hodně jim to psychicky pomáhá,“ líčí Plášilová.
Klášter přitom není jediným místem v Hejnicích, kde jsou váleční běženci ubytováni. Část jich bydlí také v penzionu Dvůr a na Ferdinandově. Odtamtud se ale brzy vystěhují, protože majitelé chtějí pokoje pro běžné hosty. Město proto pro uprchlíky upravuje bývalou školku v Lázeňské ulici. Na veřejnost se tak obrací s prosbou o nábytek a další vybavení.
