Památník připomene založení Československa v říjnu 1918, obsazení pohraničí nacistickým Německem o 20 let později, uchopení moci komunisty v únoru 1948 a invazi vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR v srpnu 1968.
„Obsahem nehmotného památníku se stanou SMS zprávy. V současné době pro ně sbíráme poslední data. Pomáhají nám je vytvářet významné osobnosti,“ říká Jan Stolín, proděkan na Fakultě umění a architektury Technické univerzity Liberec.
Pro neviditelný památník vymysleli jeho autoři název Sto SMS pro Liberec. Spustí ho 28. září na slavnosti u ještědských skokanských můstků.
„Kdo přijede nebo přijde na vrchol Ještědu, dostane na svůj telefon SMS. Dozví se tak zajímavosti z historie i současnosti Liberce. Rádi bychom se věnovali také budoucnosti města,“ uvádí Stolín.
Podle něj obdrží lidé na Ještědu pouze jednu SMS, aby nebyli zprávami zahlceni. Nehmotný památník promluví k návštěvníkům Ještědu v češtině. „Ještě nevíme, jakou SMS vybereme první. A stejně bychom ji dopředu neprozradili,“ tvrdí Stolín.
Podle Stolína se Ještěd pro nehmotný památník hodí jako nejznámější současný symbol Liberce.
„V jedné zprávě se objeví citace ze slavného románu Jaroslava Rudiše Grandhotel. Se spisovatelem jsme se domluvili, že nám poskytne jednu větu ze své nové knihy,“ dodává Stolín.
V SMS podle jeho slov nemá být suchá historie, ale spíše hodně osobních výpovědí.
Během týdne by se mohlo vystřídat několik SMS zpráv
Jedna SMS vydrží na Ještědu zhruba týden. Autoři neviditelného památníku nevylučují, že se během týdne vystřídá několik zpráv. „Uděláme také webovou stránku Sto SMS pro Liberec a uvažujeme o její knižní podobě,“ podotýká Stolín.
Neviditelný památník se rodí díky projektu Technické univerzity, který se vztahuje k letošním významným osmičkám a jmenuje se Připomínka státních výročí. Ministerstvo školství na něj poslalo do Liberce dotaci. Do projektu Sto SMS pro Liberec chtějí autoři zapojit partnery se vztahem k Ještědu a k Liberci.
Do projektu Připomínka státních výročí ovšem nepatří pouze neviditelný památník na Ještědu. Pedagogové a studenti z Katedry historie Technické univerzity připraví do listopadu letošního roku odborné procházky po místech spjatých v Liberci s tragickým rokem 1968. Při invazi vojsk Varšavské smlouvy tehdy ve městě zahynulo devět lidí.
„Naši práci představíme veřejnosti na webu Liberecká místa paměti a také s pomocí aplikace pro chytré mobilní telefony. Vytvoříme ji společně s katedrou geografie technické univerzity,“ konstatuje Kateřina Portmann, pedagožka z Katedry historie Technické univerzity.
V dubnu letošního roku vystoupili studenti katedry historie v Senátu na semináři k otevření výstavy Parlament v roce 1968. Ocitli se tam ve společnosti předních historiků Milana Bárty z Ústavu pro studium totalitních režimů a Prokopa Tomka z Vojenského historického ústavu.
Roku 1968 v Liberci se věnovali studenti katedry historie Anna Spěšná, Veronika Rohlíčková, Lukáš Sobotka, Hana Čapková, Zuzana Čermáková, Adriana Veselá a Jana Šedivá. Kromě jiného pátrali po místech posledního odpočinku obětí okupace vojsky Varšavské smlouvy.
„Na svou práci měli jeden semestr, což není dlouhá doba. Správy hřbitovů jim navíc nevycházely příliš vstříc,“ shrnuje Portmann.
Studentům se podařilo vyhledat také syna jedné z obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy a zachytit jeho vzpomínky.
