Bella patří jednomu ze členů hasičského sboru. V horské chalupě v Rokytnici nad Jizerou - Vilémově žije se svým pánem, sedmadvacetiletým Václavem Vančurou, jeho přítelkyní a malým dítětem. A ještě s dalšími šesti psy.
„Pětiletá Bella je kříženec výmarského a maďarského ohaře. Jako lovecký pes má zvláště jemný nos, umí dobře rozpoznávat pachy, při vyhledávání neudělá ani jeden zbytečný krok navíc. Dokáže si skvěle hrát s větrem. Pach člověka nasaje i na vzdálenost půl kilometru,“ říká Vančura.
K Hasičskému záchrannému sboru Libereckého kraje ho přijali před dvěma lety. Zařadili ho do kynologické skupiny, ale jeho hlavní profese je strojník na požární stanici v Tanvaldě. Což znamená, že řídí cisternu.
„Psi jsou mým koníčkem, ale věnuji jim hodně času,“ přiznává Vančura. Se svým ohařem složil záchranářské zkoušky a získal osvědčení od ministerstva vnitra. Před nástupem k profesionálním hasičům byl Vančura s Bellou k ruce horské službě. Tehdy si také připsali zatím jediný ostrý zásah při pátrání po ženě ztracené v rozlehlých lesích u Doks. Záchranná akce skončila úspěšně.
Pes je v sutinách nezastupitelný
„Psi jsou při vyhledávání lidí nejspolehlivější. Udělají víc práce než desítky záchranářů, kteří pročesávajících terén v rojnici. Vrtulník s termovizí zase nemůže létat v extrémně špatném počasí. Při pátraní po lidech v sutinách je pes nezastupitelný. Existují sice echoskopy, ale při jejich nasazení musí být naprosté ticho, což není všude možné,“ upozorňuje Vančura.
V Libereckém kraji jsou ještě dva profesionální hasiči, kteří cvičí psy na vyhledávání lidí. „Jeden pracuje v Semilech a druhý v Turnově. Oba kolegové mají zlaté retrívry, tedy také lovecké psy,“ doplňuje Vančura.
Ačkoliv je Bella lovecký pes, Vančura s ní u myslivců není. „Pachy zvířat by ji při vyhledávání lidí mátly,“ vysvětluje hasič. Vančura jezdí s Bellou na závody. Letos v září pomohli k vítězství týmu profesionálních hasičů na Mistrovství České republiky záchranných psů.
V Ostravě mezi sebou v září soupeřili kynologové ze složek záchranného systému - reprezentovali policii, městskou policii, horskou službu nebo právě profesionální a také dobrovolné hasiče.
V pátrání po zmizelých získala fenka stříbro
V opuštěném areálu bývalých Vítkovických železáren, plném nástrah, se Vančurův pes propadl do tři metry hlubokého kanálu. Tanvaldský hasič ho ale vyprostil a pokračovali v prohledávání těžkého terénu. Ve své kategorii, což bylo pátrání po zmizelých lidí na ploše pěti hektarů, vybojoval Vančura druhé místo.
S Bellou zabodoval rovněž na mezinárodním setkání kynologů. Soutěžili jak v plošném vyhledávání, tak ve vyhledávání v sutinách. „Skončili jsme mezi třemi nejlepšími,“ dodává Vančura.
Hasičský záchranný sbor platí jeho psovi krmivo a veterinární péči. U hasičů slouží Vančura ve čtyřiadvacetihodinových směnách. Po nich dostává dva dny volna, během nich s Bellou běhá. Jezdí s ní navíc i na jiné než na záchranářské soutěže. Věnují se mushingu, tedy závodů psích spřežení.
Podle Vančury jsou ohaři rychlejší než husky. V současné době se doma s přítelkyní starají o sedm ohařů - čtyři dospělé psy a tři štěňata. „V zimě se s nimi pravděpodobně už pustíme také do klasických závodů spřežení se saněmi,“ prozrazuje Vančura.
Kromě kynologie a mushingu se vystudovaný autotronik věnuje také horolezectví. „Byl jsem v horolezecké reprezentaci. Hodně jsem lezl s cepínem. Cením si třeba výstupu kilometrovou stěnou v Norsku. Bellu jsem pojmenoval podle jednoho horského štítu, na který jsem vylezl v italských Alpách,“ vysvětluje záchranář.
