Lidé v pohraničí se bojí především zvýšeného množství hluku a prachu. Kraj chce, aby se rodícím problémem začala vážně zabývat vláda.
„Obyvatelé Frýdlantska, Hrádecka a Chrastavska jsou v úplně stejné pozici jako obyvatelé obcí na Mostecku a Kadaňsku, protože žijí v přímém dopadu těžby hnědouhelného dolu. Obce na Mostecku přitom dostávají kompenzace od státu,“ uvedl hejtman Libereckého kraje Martin Půta.
Jako hejtmanovi je mu podle vlastních slov jedno, jestli česká vláda vyjedná s Polskem, že kompenzaci bude platit polský důl, polská vláda, nebo nakonec česká vláda z českého rozpočtu. „Myslím ale, že to ovlivní velmi negativně život na zdejším území,“ dodal k polským plánům Půta.
Rozšíření těžby by podle něj mělo vést podél spojovací silnice z Žitavy na Bogatyni. To je asi tři sta metrů od nejbližšího českého obydleného území na Uhelné, která patří pod Hrádek nad Nisou.
„Polská šachta stáhne naši podzemní vodu dolů“
„Když půjdou tři sta metrů do hloubky, velmi reálně hrozí, že šachta stáhne podzemní vodu dolů. Zdroje pitné vody si nemůžeme nechat ohrozit. Problém je v tom, že mají jít opravdu velmi blízko české hranici,“ nastínil jeden z rýsujících se ekologických problémů náměstek hejtmana pro životní prostředí Josef Jadrný.
Odborníci na životní prostředí varují také před hlukem, mnohem větší prašností, pohybem výsypek nebo odtokem znečištěných vod z výsypek do povrchových vod na Frýdlantsku.
Tento problém už přitom před lety trápil lidi ve Višňové. Kraj také upozorňuje na hrozící změnu krajinného rázu. „Těží se tam dlouhodobě. Tyto problémy budou narůstat,“ obává se náměstek Jadrný.
