Pro lidi v Libereckém kraji by to znamenalo úspory několika stokorun za gigajoul. Cena tepla by mohla klesnout pod bájnou hranici čtyř stokorun za gigajoul. Dnes se pohybuje v Libereckém kraji mezi 650 až 700 korunami.
Myšlenka vytápět Liberecko a Jablonecko z Polska vznikla před více než dvaceti lety, vážně se jí zabývaly dánské odborné firmy před patnácti lety.
"Vypracovaly dva návrhy a obě varianty vytápění českých měst polskou horkou vodou vyšly jako zdaleka nejlepší řešení,“ tvrdí odborník na teplárenství Antonín Kottnauer z Liberce, který zároveň upozorňuje na to, že tehdejší projekt nelze opsat.
Je ho třeba přizpůsobit současným podmínkám. Například se tehdy počítalo, že jen Liberec by odebíral 200 tepelných megawattů, dnes by krajskému městu stačila polovina.
V Jablonci i Liberci jsou teplárny zastaralé
"Myslím, že nyní nastala doba, kdy by se o takové změně vytápění v příhraničních městech mělo začít vážně diskutovat. V Jablonci i Liberci jsou teplárny morálně i fyzicky zastaralé a rychle dožívají. Jen v Liberci se ztrácí v rozvodech víc než padesát procent tepla. V polské elektrárně bude do roku 2016 postaven nový blok o výkonu pět set megawattů, který by požadavky české strany bez problémů splnil,“ říká tajemník Euroregionu Nisa Jaroslav Zámečník.
Jedním z dalších důvodů, proč právě nyní o možnosti tohoto vytápění českých měst mluvit, jsou blížící se komunální volby. "Chceme oslovit stávající vedení měst i lidi, kteří budou kandidovat. Budeme se snažit získat maximální politickou podporu tohoto projektu," dodal Zámečník.
Ambiciózní přeshraniční plán připravuje Energetická agentura Trojzemí o.p.s., která vznikla při Euroregionu Nisa před deseti lety. "Prozatím jsme připravovali jen menší projekty, jako je zateplování domů nebo solární elektrárny na budovách,“ přibližuje činnost společnosti její člen Vladimír Pachl.
Polská strana na čtvrtečním jednání, které se konalo v turówské elektrárně, projevila přání v této spolupráci pokračovat. "Pro nás to není problém. V současnosti pracujeme na velmi podobném úkolu. Brzy budeme vytápět stejným způsobem velkou část Zhořelce, který je přibližně stejně daleko jako Liberec,“ řekl Januzs Grzezczuk, předseda představenstva elektrárny Turów.
Poláci mají o spolupráci zájem také proto, že chtějí vylepšit špatnou pověst elektrárny, kterou na české straně má.
Nový přívod tepla = miliardové investice
Podle ekonomického ředitele Zdislawa Wneka by byla dnešní cena tepla odebraná od paty elektrárny 20 zlotých za gigajoul, což je přibližně 130 korun. "K tomu je samozřejmě třeba připočítat cenu za horkovod. Jednu miliardu by přibližně stálo vedení z Turówa do Liberce, stejná částka by pak byla potřeba na rozvody v Liberci," odhaduje přibližné náklady předseda Euroregionu Nisa Petr Skokan.
Podle něj by bylo možné na tuto akci získat peníze z EU ve výši šedesáti procent celkových nákladů. Problémem by nemělo být ani vykupování pozemků, horkovod povede pod plánovanou cyklostezkou. Peníze však nejsou podle Jaroslava Zámečníka z Euroregionu Nisa největší spornou otázkou. Tou mohou být postoje jednotlivých měst, což potvrzuje i názor starosty Hrádku nad Nisou, který leží na trase plánovaného horkovodu.
"Je to myšlenka stará dvacet let, ale bohužel se ji nikdy nepodařilo dovést do konce. Od dobrého nápadu k realizaci je velký kus cesty. Pro oboustranně dobrý a udržitelný projekt by byla potřeba dlouhodobá garance ceny tepla, jinak by byl projekt nerealizovatelný. Problém je také to, že Hrádek bohužel nevlastní ani teplárnu, ani rozvody v zemi,“ vysvětluje Martin Půta.
Obě strany se při jednání v Turówě domluvily, že se znovu sejdou v září letošního roku. Do té doby vytvoří odborník na teplárenství Antonín Kottnauer koncepci využití tepla z polské elektrárny v Turówě. V ní dostane polská strana podrobné informace, jako jsou odhady nákladů celého projektu či předpokládaný vývoj cen tepla na české straně.
