„Je to největší depo tohoto typu v severních Čechách. Pochází z konce první republiky, konkrétně z roku 1938,“ přibližuje Alexander Stamenov z Klubu přátel železnice Českého ráje, proč o zápis depa mezi kulturní památky usilovali řadu let.
Hlavní stavbou areálu je kruhová remíza, takzvaná rotunda, do které se sbíhá čtrnáct kolejí. Nezbytnou součástí depa je železniční točna sloužící k otáčení lokomotiv pro jejich zajíždění na jednotlivé koleje. V areálu je i věžový vodojem.
„Objekty jsou stále velmi zachovalé a slouží nepřetržitě svému účelu již téměř osmdesát let. Objekt rotundy je se svým krovem a průmyslovou předválečnou architekturou velmi zajímavý a dokládá vysokou úroveň dopravního stavitelství třicátých let 20. století,“ uvádí se v návrhu na prohlášení.
Podle Stamenova patří k nejzajímavějším prvkům celé stavby právě propracovaný dřevěný krov.
„Jedná se o klasickou tesařskou konstrukci, která je významná tím, že se vůbec dochovala. Je to navržené tak, aby zastřešení uvolnilo půdorys úžasným způsobem, díky kterému má obsluha lokomotiv krásný prostor,“ komentuje.
Význam depa podle něj ale spočívá i v tom, že se v něm uchovávají desítky historických železničních vozidel, z nichž některé jsou už také památkové chráněné. Na těch pracují členové několika zájmových spolků. Deset až patnáct vozidel používají k pravidelným nebo příležitostným jízdám. Nejznámější je asi parní lokomotiva Litovel, která už několik let vozí turisty Českým rájem.
Do střechy zatéká
Depo zatím za sebou nemá žádnou velkou rekonstrukci. Přinejmenším střecha je podle členů klubu ve stavu, kdy už je oprava nezbytná. Od nového statutu si členové klubu i další, kteří prostor využívají, slibují, že se jim konečně podaří dosáhnout na nějaké dotační tituly.
„Dosud jsme se o depo starali pouze našimi velmi skromnými prostředky,“ dodává Stamenov.
Ročně členové spolku odpracují ve svém volnu tisíce hodin. „Chováme naději, že se snad něco podaří. Nejde jen o střechu, nutná je například i oprava vrat, která jsou v dezolátním stavu, a celá řada dalších věcí,“ upozorňuje.
Československé, později České dráhy depo využívaly do roku 2002. Jejich provoz už ale podle Stamenova začal skomírat mnohem dříve. Svůj hvězdný čas totiž zažívalo v době parních lokomotiv. „S příchodem motorových potřeba servisních prací prudce poklesla,“ vysvětluje.
Lokomotivní depo v Turnově je pro běžného návštěvníka většinou uzavřené kvůli bezpečnosti. Zajímavou stavbu i to, co se v ní skrývá, si ale mohou prohlédnout například během Muzejních dní.
