S financováním má městu pomoci dotace, o niž už radnice požádala ministerstvo vnitra. Česká Lípa takto může získat 1,6 milionu korun, dalších 180 tisíc dá ze svého.
„Děti cizinců mají povinnost chodit do školy, to ukládá zákon. Zákon už ale nemyslí na to, aby dal těmto dětem šanci se náš jazyk naučit. Vznikají tak nepříjemné situace mezi cizinci a majoritní společností. Změny zákonů trvají dlouho, naše školy se s tímto problémem potýkají už teď,“ shrnula starostka České Lípy Jitka Volfová (ANO).
Na problém nedávno upozornila MF DNES, když popsala palčivý problém českolipských škol. Malí Mongolové mají povinnost nastoupit do stejných ročníků, kde studovali doma. Měli by se tak učit třeba pokročilou látku, ale nerozumějí česky.
Tlumočit pak pomáhají starší mongolské děti. Učitelé ale vůbec netuší, co je součástí překladu. Mongolské dítě pak třeba na schůzce s rodiči má tlumočit od učitele, že se jeho prospěch zhoršil.
Více hodin češtiny pro cizince
Změnit to má právě nový projekt na integraci cizinců. Zapojeno je do něj sedm subjektů, z toho čtyři školy a dvě školky. Ty už sice s malými Mongoly aktivně pracují, nemají na to ale ani peníze, ani pracovní sílu. Dotace od ministerstva vnitra by jim měla usnadnit práci.
„Systematická, trvalá a koncepčně promyšlená pomoc zatím chybí. Slibujeme si, že teď získáme finanční prostředky na zajištění péče o cizince. Potřebujeme dva asistenty pedagoga a tlumočníka. Projekt by nám umožnil zavést větší počet hodin češtiny pro cizince, doučování žáků, intenzivní letní kurzy, ale i další dovzdělání pedagogů v této oblasti,“ řekl Václav Špetlík, ředitel ZŠ Slovanka.
Dnes v této škole studuje 50 cizinců, hodiny češtiny navštěvuje 37 z nich, z toho je 29 Mongolů.
Podobné je to i jinde. Třeba do Mateřské školy Bratří Čapků chodí 19 dětí cizinců, z toho 14 Mongolů.
„Aktivity s dětmi cizinců zvládáme a provádíme už nyní, ale bez patřičného finančního ohodnocení. Tyto aktivity jsou navíc v běžném chodu školy pro pedagogy zatěžující,“ dodala ředitelka Zdeňka Coufalová.
Problém s Mongoly se zásluhou České Lípy dostal už i na vládní úroveň. Minulý týden na ministerstvo školství zavítala delegace, která požádala ministra Roberta Plagu (ANO) o pomoc.
„Poukázali jsme na rigidnost školského zákona, který nařizuje okamžitě včlenit tyto žáky do výuky podle věku, ačkoliv nemají ani základní znalosti češtiny, nadto jim brzy přibudou ještě absurdně další dva cizí jazyky, což je mimořádně frustrující,“ podotkl zastupitel a předseda Výboru pro vzdělávání v České Lípě Tomáš Vlček (NaS).
Firmy nejde donutit, aby se na integraci podílely
Senátor Jiří Vosecký (SLK) pak přislíbil, že spolu s ministrem Plagou vyvolají urychleně jednání s ministrem vnitra Janem Hamáčkem, aby došlo k celkovému zpřísnění pravidel v zaměstnávání agenturních zaměstnanců z cizích zemí. Ti totiž stojí na samém počátku problému.
„Na integraci těchto žáků se musejí mnohem více podílet firmy, kde cizinci pracují. Jako klíčovou vnímáme nutnou změnu tak, aby existoval vstupní integrační prvek a až na základě zvládnutí jazyka zařazení do běžné školy, tak jako je tomu v jiných zemích,“ doplnil Vosecký.
Podle českolipského radního Michala Prokopa (Živá Lípa), který má národnostní menšiny na starost, zatím nejde firmy dovážející do Česka Mongoly nijak nutit, aby se na integraci dětí svých zaměstnanců podílely.
„Některé firmy cítí společenskou zodpovědnost a přispívají finančně. Jiné ne. Legislativa není úplně šťastná,“ podotkl Prokop.
Pro firmy plánující zaměstnat Mongoly přitom platí ministerské kvóty. Existuje podmínka, že pokud jich chtějí dovézt do České Lípy více než třicet, musejí mít souhlas samosprávy.
„My jim ho pochopitelně nedáme, ale tak jich dovezou 29,“ popsal situaci Prokop.
