Čtvrtek 6. srpna 2020, svátek má Oldřiška
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 6. srpna 2020 Oldřiška

Stát jako firma není slušný k přírodě, říká šéf botanické zahrady

  11:58aktualizováno  11:58
Botanické zahradě Liberec už třicet let vládne pevnou rukou zapálený botanik, cestovatel a spisovatel Miloslav Studnička. Za jeho éry zahrada nezavřela ani na jediný den, ani na ten Štědrý.

Botanické zahradě v Liberci šéfuje už 30 let Miloslav Studnička. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Už 125 let je rodinným stříbrem Liberce, navíc nejstarším v republice. Pokud by se našel někdo, kdo v Botanické zahradě Liberec uplynulých třicet let nebyl, asi by ji nepoznal.

Pod správcovstvím botanika Miloslava Studničky se zahrada změnila ze zařízení, které bylo na zavření, na respektovanou instituci, která si může dovolit pěstovat nejvzácnější i nejcitlivější druhy rostlin světa. Třeba největší leknín světa viktorii královskou, vzácný endemit páchnoucí po shnilém mase zmijovec titánský nebo nejvzácnější orchideje světa. Studnička pozvedl návštěvnost zahrady a do toho stihl podniknout řadu výzkumných expedic, o nichž pak vydal poutavé knihy. Proto i citlivě vnímá křehký stav přírody v České republice. 

„Chráněná území jsou malá plivátka, kde jenom chřadnou a nadále mizí druhy a celá rostlinná a živočišná společenstva. Průmyslově využívaná pole a produkční lesy s kůrovcem je sice zeleň v krajině, ale není to nic přirozeného. Budou ještě potřeba nějaké přírodovědecké znalosti, když příroda rapidně mizí?,“ ptá se Miloslav Studnička.

Vy jste ředitelem zahrady od roku 1990, letos je to tedy třicet let. Jste možná jediný a poslední šéf městské příspěvkové organizace, co ve funkci přežil šest primátorů. V dnešní době, kdy se manažeři střídají jako ponožky, to skoro vypadá, že jste v zahradě zakořenil. Vzpomenete si ještě na svůj první den?
Ano. Byl nevlídný, neboť v „Severočeské botanické zahradě“, jak se v té době ještě nazývala, působila silná odborová organizace socialistického typu. Nástup odborníka místo manipulovatelného a poslušného funkcionáře se odborářům nehodil a nelíbil. Od první minuty začali překážet a vynucovat si osobní výhody pro členy výboru, vykazovali vesměs hrubou pracovní nekázeň plnou schválností. Počítal jsem s tím a vyřešil jsem to.

Nikdy jste neměl chuť s tím seknout a věnovat se v klidu třeba objevování nových druhů orchidejí někde na Borneu? Třeba když vám před čtyřmi lety po udavačském dopise poslali z města do zahrady kontrolu České inspekce životního prostředí, neboť jste prý vyhodil na smetiště zvlášť ohrožené druhy rostlin?
Toto povolání je vytrvalostní disciplína a každý záměr potřebuje delší čas, aby dospěl do žádoucí kvality. Neměl jsem nikdy tendenci odejít kvůli osobním obtížím, lidské závisti a nenávisti, lžím a pomluvám. Díval jsem se a dívám se dopředu, zajímá mne, zda míříme nahoru, anebo dolů. Říká se, že práce je to, co nikdo nechce dělat. A já vždycky rád pracoval. Jsem v historii naší zahrady první vystudovaný botanik. A taky jsem z generace lidí, co neradi mění povolání. Takové pokládám za fluktuanty.

Když srovnáte botanickou zahradu v roce 1990 a dnes – je jiná? A v čem?
Co je živé, nemůže zůstat stejné, bez vývoje. Zahrada je jiná a dle kvality sbírek, zahradního designu, technických dispozic a profesionální úrovně je na tom solidně. Je také lepší. Když jsem zahradu v roce 1990 přebíral, chtěl mi bezpečnostní technik vypnout topení, neboť kotel hrozil výbuchem. Chtěl zavřít i skleníky, protože jejich konstrukce byla zcela shnilá. A já, navzdory tomuto doporučení, jsem zahradu neuzavřel a stále vylepšoval.

Dnes jsou naše sbírky početnější, i když množství není meta, za kterou se ženeme. Jde nám o pestrost a kvalitu. Protože jsou dnes otevřené hranice, lze koupit a přivézt prakticky cokoliv. Můžeme tak pěstovat třeba rostliny z tropů, které žijí v nadmořské výšce 3700 metrů. Specializované mikroklima jim zajišťují velmi složité stroje.

Když se řekne botanik, člověk si představí vědce zavřeného v laboratoři, zkoumajícího pestíky a blizny. Ale o vás je známo, že jste se účastnil série expedic do Makaronézie, Brazílie, Nikaraguy, Venezuely, Mexika a Indie. To musely být studnice dobrodružných zážitků…
Ten seznam si můžete ještě prodloužit o Egypt, Kubu, Zanzibar, Guatemalu, Cejlon, Gruzii aj. Vznikají z toho knihy povídek s přírodovědeckou tematikou, které chtějí být i trochu zajímavé a poučné. Ty knihy jsou všechny v knihovnách a některé ještě nejsou vyprodány a lze je sehnat v botanické zahradě. Vznikaly a vznikají z toho i celkem monumentální přírodovědecké výstavy konané v botanické zahradě. Byly zde ale i výstavy o Krkonoších i Jizerských horách, neboť doma je doma, mám to v české přírodě rád více než v té exotické. Ale v exotických zemích musím získávat odborné zkušenosti přímo na biotopech rostlin; je to potřeba k mé profesi.

Dočetl jsem se, že botanická zahrada má otevřeno nepřetržitě každý den od roku 1956. Že si ani na Štědrý den nevezmete volno a nezavřete. Přitom zlí jazykové o vás tvrdí – a teď se neurazte, když je budu citovat – že „byste byl nejspokojenější, kdyby žádní lidé do botanické nechodili, rostliny by mohly nerušeně růst a vy měl klid na své bádání“. Váš komentář k tomu?
Blbost! Takové dílo, jakým je naše zahrada, nelze považovat za smysluplné, nemá-li publikum. A botanická zahrada má kultivované publikum plné zájmu; mám je rád. Takže zavřeno opravdu nemáme ani jediný den, ani z technických důvodů. Na Štědrý den je tradičně vstup zdarma.

Před několika dny jste od libereckého primátora dostal medaili za rozvoj města v oblasti vědy a kultury. Jeden by řekl, že taková cena mohla přijít už mnohem dřív, nemyslíte?
Takové ocenění jsem sotva mohl očekávat, když Liberec je plný výraznějších a zasloužilejších osobností. Příznivý pohled na botanickou zahradu, kterou reprezentuji, byl vyjádřen v pravý čas, když slavíme 125 let.

Před pár lety jste Botanickou zahradu Liberec přirovnal k „manželce, která je vždy po ruce, jež marně usiluje o povšimnutí, když se vrací od kadeřníka“. Narážel jste tím na klesající návštěvnost ze strany Liberečanů, kterým zahrada zevšedněla. Jaká je dnes návštěvnost?
Tak tomu je již několik let jinak. Dnes je botanická zahrada dobře navštěvována, právě nyní velice bohatě. Těší mě to. Solidnost a vytrvalost směřující ke kvalitě se zřejmě vyplácí. Návštěvnost za loňský rok dosáhla bezmála 62 tisíc lidí, což je nejvyšší číslo za posledních pět let. Třeba v roce 2015 byla jen 49 tisíc lidí. Trošku nám pomáhá, když je špatné léto, ale není to jediný faktor.

Co vlastně vědí o květeně dnešní mladí, kteří procházejí branou botanické zahrady? Byl jste to právě vy, kdo už dávno varoval před přírodovědeckou negramotností, kdy mladí lidé odchovaní úpadkovou soudobou výukou oboru na základních školách a čtoucí špatné překlady amerických encyklopedií o přírodě věří v ekologii spočívající ve sbírání PET lahví. Poupravil byste dnes něco na svém tehdejším soudu?
Dnes kladu spíš otázku: Budou ještě potřeba nějaké přírodovědecké znalosti, když příroda rapidně mizí? Průmyslově využívaná pole a produkční lesy s kůrovcem je sice zeleň v krajině, ale není to nic přirozeného. Chráněná území jsou malá „plivátka“, kde jenom chřadnou a nadále mizí druhy a celá rostlinná a živočišná společenstva. Stát jako firma není slušný k přírodě jako veliké hodnotě našeho území.

Málo se ví, že Botanická zahrada Liberec se zapojuje do boje s pašeráky květin, že nejen pomáháte určit zabavené druhy rostlin, ale poskytujete jim zde i domov. Máte nějaké „úlovky“ z poslední doby?
Naštěstí zabavené rostliny již nejsou problémem a nežádoucí přírůstky tohoto typu do našeho sortimentu ustaly. Buďto jsou pašeráci šikovnější než dříve, a nebo s tím skončili. Přikláním se k názoru, že osvěta v tomto udělala mnohé, takže zejména amatéři, kteří sem přiváželi rostliny třeba z nevědomosti, už to nedělají. Chci věřit, že došlo k morálnímu posunu.

Já mám návštěvu botanické nejraději v zimě, kdy u vás dozrávají citrusy, všude to voní jako v ovocnářství. Nikdy jsem se ale nedozvěděl, co s těmi kily citronů, pomerančů, mandarinek a banánů potom děláte? Nestálo by zato zahrnout jejich degustaci do ceny vstupenky?
Nejsme zahradou orientovanou na exotické plodiny, ty jsou jen tu a tam drobnou ukázkou. Mohu-li se vyjádřit volně, pak otevřeně řeknu: Nemám rád lidi pohlížející jen na to, co by se dalo sežrat. Atrakci spočívající v ochutnávání produktů z našich skleníků neplánuji.

Další vaší kuriozitou je, že vy tu chováte mnoho druhů mořských živočichů, přitom akvaristika není náplní botanických zahrad. Kdo by taky čekal žraloky v botanické zahradě. Nefušujete trochu do řemesla sousední zoologické?
U nás akvária slouží k ukázkám botanických fenomenů, jako jsou například symbiózy mezi rostlinami a živočichy. Také je to součást dlouhé tradice, neboť první mořská akvária pro veřejnost byla v naší zemi právě v naší botanické zahradě. Vámi zmíněné žraloky už nechováme, dožili se požehnaného věku osmnácti let – což je více než v přírodě. Nadále však ukazujeme několik korálových útesů, včetně oblíbených klaunů ukrytých v sasankách. A nemůže chybět všemi oblíbená karetka novoguinejská.

Ptát se, co je u vás v botanické nového, by asi bylo hloupé. Přesto budu rád, když zmíníte, na co byste návštěvníky teď v létě nalákal?
Letos jsou obzvláště vydařené viktorie (obří leknínovité rostliny - pozn. red.), je zde také výstava o výjimečných pěstitelských úspěších za uplynulých třiceti let. Novinky, které jsou letos vystavovány poprvé, by toto sdělení protáhly daleko nad únosnou mez. Minulý týden například přišly úžasné tropické lekníny od slavné firmy Latour-Marliac z Francie. To budou potěšující novinky do budoucna.

  • Nejčtenější

VIDEO: V Jablonci se pobili členové dvou rodin, použili násady i obušek

Vyhrocená hádka dvou velkých znesvářených rodin se odehrála v úterý na ulici v Jablonci nad Nisou. Dlouhodobý spor...

Nacistický kříž v Jizerských horách. Strhněte ho, vyzývá svaz politických vězňů

Premium V Jizerských horách nedaleko rozhledny Štěpánka už devět let snahou podivného spolku stojí kamenný německý kříž se...

Ve firmě na Liberecku je přes 30 nakažených, nová opatření hygiena nezavede

Nové ohnisko onemocnění covid-19 objevili hygienici v průmyslovém podniku na Liberecku. V závodě nyní testují všechny...

Slavia si v přípravě zastřílela, za Liberec se trefili Mosquera i Júsuf

Na suverénní jízdu domácí ligou navázali fotbalisté Slavie i v prvním přípravném utkání. V Rakousku si zastříleli proti...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Když si lidé zvyknou na chleba, zůstávají mu věrní, říká pekař z Jizerek

Jaké je tajemství chleba, na který se nejen ve Smržovce stojí fronty? Podle pekaře Jana Maška je základem kvalitní...

Tajemství zlatých adres. Pražská vila za půl miliardy je na prodej

Premium Mohutná, ale v rámci okolní zástavby celkem nenápadná cihlová stavba v srdci diplomatické čtvrti pražské Bubenče je...

Kůže je zrcadlem vnitřních chorob, říká lékař. Jaké nemoci může ukázat?

Premium Vyrážka s pupínky, puchýřky i problémová pigmentová znaménka dokážou pěkně znepříjemnit život, ale mohou být také...

Jak se dělá byznys za miliardy. Agent Paska o přestupu Součka i dalších

Premium Jak se zrodil rekordní přestup záložníka Součka do Anglie? Kam asi tak půjde střelec Schick? Co očekává od zázračného...

  • Další z rubriky

Policie obvinila ČSAD Liberec a BusLine z pletich ve veřejné zakázce

Policie obvinila ČSAD Liberec a BusLine z pletich ve veřejné zakázce. Liberecký kraj, který ČSAD koupil, se brání....

Krize firmu na pleny nezastavila. Podnik roste a přijme dalších sto lidí

Tisíc plenek za minutu vychrlí výrobní linky v továrně Drylock v Hrádku nad Nisou na Liberecku. A v budoucnu jich bude...

Liberec nestíhá péči o zeleň, lidé si můžou adoptovat záhonek či trávník

Technické služby města Liberec nestačí kapacitně na všechny zelené plochy, o které má město pečovat. Liberecká radnice...

Teenagery zaujal řinkot skla, ve staré kotelně zachránili podřezaného muže

Praskání skla ozývající se z opuštěné kotelny zaujalo dva teenagery ze Semil. Když nahlédli dovnitř, spatřili bezvládně...

Škoda dostane šéfa s úkolem zabránit, aby značka dotírala na VW a Audi

„Není nám k ničemu, když se Škoda vyvíjí ke třetí prémiové značce v rámci koncernu,“ prohlásil v rozhovoru publikovaném...

Díky, že létáte se SpaceX. Loď Crew Dragon úspěšně dopadla do moře

Američtí astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley úspěšně absolvovali nedělní návrat z Mezinárodní vesmírné stanice...

Zemřela manželka Jiřího Krampola, měla dlouhodobé zdravotní problémy

Ve věku 59 let zemřela Hana Krampolová, manželka herce Jiřího Krampola. Dlouhodobě se potýkala se zdravotními problémy.

Pokutu za přespání v karavanu dohnal Němec až k soudu

Nocování na parkovišti v obytném autě se v Německu může dosti prodražit. Své si zažil jeden turista s karavanem, který...

Nové zuby mám z Turecka. Zákrok byl psychicky náročný, říká pornoherečka

Česká pornoherečka Daisy Lee si zaletěla do Turecka pro nové zuby. Zákrok, který podstoupila na tamější klinice, ji prý...