V novince autor slavného Pokání nebo Solaru vítá čtenáře v alternativní realitě. Jsou osmdesátá léta minulého století, digitální věk přišel o poznání dříve a s ním i pokusy vyvinout co nejvyspělejší umělou inteligenci. Robota, jenž by se mohl stát pro člověka plnohodnotným partnerem; bude-li jej pravidelně nabíjet.
Tudíž si jej McEwanův vypravěč, životem trochu znuděný Charlie, kupuje „jen“ za 86 tisíc liber. A zároveň doufá, že se mu konečně podaří zaujmout sousedku Mirandu. Postupně tak McEwan rozvíjí trochu nezvyklý milostný trojúhelník, ze kterého nakonec lidské charaktery nevycházejí zcela lichotivě.
Svůj podíl na zrychleném technologickém rozvoji v románové alternativní historii má i slavný vědec Alan Turing. Zde shodně se skutečností vystupuje jako válečný hrdina, který podle odhadů historiků zkrátil souboj s nacisty přibližně o dva roky, v románové verzi reality však v důsledku veřejného přijetí své homosexuální orientace v roce 1954 nespáchal sebevraždu (v Británii byla homosexualita zákonem zakázána do roku 1967). V knize navíc Ian McEwan píše i o Nikolovi Teslovi, který se rozhodl přestěhovat ze Států do Anglie, nebo o kapele Beatles, jež zažívá comeback.
Překladatel a publicista Ivan Adamovič se v doslovu románu vyjadřuje k autorově obratu směrem k žánru sci-fi. „Vlastně to poslední dobou téměř vypadá, jako by největší prozaici současnosti nedokázali bez nějakého toho sci-fi motivu říci vše, co potřebují. Namátkou jmenujme Příběh služebnice a Svědectví Margaret Atwoodové, Neopouštěj mě dalšího nobelisty Kazua Ishigura, Cestu Cormaca McCarthyho, Židovský policejní klub Michaela Chabona, Atlas mraků Davida Mitchella či Podzemní železnici Colsona Whiteheada,“ upozorňuje.
Po historickém se podle něj science fiction stala dalším žánrem, jenž se „elegantně vrátil do hlavního proudu současné prózy“. Knihu do češtiny přeložil Ladislav Šenkyřík, v originále vyšla 2019. Autor ji věnoval vědci Graemu Mitchisonovi.
