Pro Rusy, Ukrajince a Bělorusy jde o notoricky známé, až ikonické songy. Nahrávání písně Nevzdám se se uskutečnilo 28. února, tedy čtyři dny po zahájení války na Ukrajině.
„Když mě má žena Alena ve čtvrtek ráno probudila s tím, že opravdu začala válka, byl jsem v šoku. Ihned jsem přemýšlel, co mohu dělat. Poslali jsme peníze na dobročinné organizace, obvolal jsem všechny přátele na Ukrajině a v Rusku, zjišťoval, jestli mohu pomoci na hranicích. Nicméně jsem muzikant, promlouvám k lidem hudbou. A tak jsme se s Alenou pustili do akce a během dvou dnů vše domluvili.
Zúčastnění rušili své původní plány, aby projekt podpořili, za což jim patří velký dík. Oslovil jsem muzikanty, které považuju za jedny z nejlepších, které znám. Kromě lásky k hudbě nás spojuje také nesouhlasný postoj k aktuálnímu dění,“ říká Igor Ochepovsky, který spolupracuje s Davidem Kollerem, Ewou Farnou, Klárou Vytiskovou, kapelou Vesna a dalšími. Skládá také hudbu pro divadlo, film a počítačové hry.
Ke skladbě Nevzdám se vznikl videoklip, který měl v době vzniku těchto řádků na YouTube přes 250 tisíc zhlédnutí a do vysílání jej, společně s výzvou pomoci Ukrajině, zařadila i televizní stanice Óčko STAR.
Kromě hráčů na cello, violu, dobro, kontrabas, balalajku a další nástroje pozval Igor Ochepovsky do studia zpěváka a bubeníka Davida Kollera, zpěvačky Lenku Dusilovou a Moniku Načevu, herce a rovněž zpěváka Igora Orozoviče a také kytaristu Michala Pavlíčka, který přibližuje vznik skladby a také emoční dopad, který na něj měla.
Jak jste se k nahrávání Nevzdám se dostal?
Oslovil mě Igor Ochepovsky, jestli bych se nechtěl zúčastnit nahrávání skladby, skrze kterou bychom poslali vzkaz lidem na Ukrajině, že s nimi soucítíme, že za nimi stojíme a že je podporujeme. Igor se svou ženou Alenou to celé vymysleli, oslovili interprety, muzikanty, u nichž vnitřně cítili, že se k tomu chtějí vyjádřit. Rád jsem tuto nabídku přijal a nejen já, protože s námi se všemi cloumají emoce při sledování zpráv. A tyto pocity se pak stanou naší nejsilnější zbraní, kterou dokážeme vložit do hudby. Prostřednictvím ní můžeme alespoň částečně lidem předat naději i odhodlání vzepřít se zlu a bojovat.
Jak samotné natáčení probíhalo?
Igor natočil základy ze dvou skladeb ukrajinské kapely Okean Elzy, pak se k tomu přidávali ostatní muzikanti různých národností, které spojoval stejný pocit empatie. Já jsem do toho vstoupil v závěru písně kytarovým sólem. Musím říct, že síla okamžiku, kdy ta nahrávka vznikala, byla obrovská.
S Igorem Ochepovskym jste už někdy v minulosti spolupracoval?
Známe se. Hráli jsme spolu nedávno jeden koncert, v mé kapele bubnuje Michal „Kolouch“ Daněk, který s ním taky hraje, takže jsme propojení. Ne že bychom se vídali denně, ale víme o sobě.
Bude mít tenhle projekt ještě nějaké pokračování?
To nejlepší pokračování bude, když tu píseň uslyší co nejvíc Ukrajinců a náš vzkaz se jim zaryje do srdce. Ale nejde jen o Ukrajince, ale o všechny lidi, kteří to cítí stejně a které spojuje odpor vůči agresi, vůči válce. Je to vzkaz zlosynu Putinovi, že toto utrpení a vraždění musí skončit.
V souvislosti s vámi nelze nepřipomenout koncert Pražského výběru s názvem Adieu C.A. z roku 1991 u příležitosti odsunu ruských okupačních vojsk.
Víte, co je na tom ale nejhorší? Tenkrát jsme prožívali ohromné štěstí a euforii, že vyprovázíme posledního okupanta, že se svět už definitivně rozloučil s ruskou hegemonií. Rok 1968 jsem zažil jako dvanáctiletý, pamatuji si intenzivní zvuk tanků a letadel, to už z hlavy nevymažete nikdy. A to, že se to vrací, navíc v tak drastické podobě, kdy nepříčetný ruský režim vraždí civilisty, je něco nepředstavitelného.
Samozřejmě už to, co se odehrávalo v Sýrii, bylo šílené, ale tohle svědčí o tom, že dnešní doba je naprosto vykolejená. A je úžasné, že demokraticky smýšlející svět reaguje ve shodě a razantně vyslovuje svůj nesouhlas. Když se ještě zastavím u té písničky, začíná pozvolna, dýchá zní taková posmutnělá nálada, ale na konci už je v ní slyšet vztyčená ruka a odhodlání. Nevzdáme se, budeme až do konce bojovat za to, aby bylo těmhle zvěrstvům co nejdřív konec. Přiznám se vám, že když jsem ji slyšel poprvé už hotovou, dojala mě až k slzám.
Vlna solidarity mezi kapelami je opravdu silná, koncerty v Rusku odřekli Green Day, Nick Cave, Franz Ferdinand a další.
Je to fakt síla a musíme jen doufat, že tyto sankce otevřou Rusům, kteří jsou úplně pod vlivem kremelské propagandy, oči. Jinak opravdu stojíme před katastrofou.
