Textař Tomáš Roreček říká, že jim bylo jasné, že srovnání s Hapkou a Horáčkem se nevyhnou: "Máme podobný typ projektu, který se opírá o jednoho skladatele a jednoho textaře. Ale na druhou stranu nechceme, aby to vyznělo tak, že děláme tentýž typ muziky."
Kdyby měl použít bonmot, pak by řekl: "Když už Hapka a Horáček, pak Hapka a Horáček z jiné generace. Myslím, že naše hudba je pestřejší. Klasické popové písně, věci načichlé jazzem, hodně elektroniky. Není to šanson ve třinácti provedeních.
Velkou zásluhu má producent Boris Carloff. On všechny skladby zabalil, zvukově sjednotil. Žánrově je kolekce dost rozrůzněná, písně nazpívali Michal Malátný, Richard Krajčo, Bára Basiková, Jana Lota, Michal Hrůza či David Kraus. Máme tam i countryovku, kterou zpívá Ivan Hlas. Přitom album by nemělo působit jako kompilace, ale jako projekt."
Hledal se hudebník
Tomáš Roreček o něm snil už před deseti lety. "Nejtěžší bylo najít autora hudby," vysvětluje textař, který pracuje jako kreativní ředitel v reklamní agentuře. "Zkoušel jsem spoustu lidí, ale nikdy to nebylo tak, že bych si řekl: Tohle chci. Asi před dvěma lety jsem potkal Emila Valacha. A ten dal té práci to, co měla mít."
Valach kdysi bubnoval v kapele Basic Beat, která doprovázela Báru Basikovou, působil v muzikálu Jesus Christ Superstar, byl členem sestavy -123 minut a hrál půl roku na lodi.
"Základní demosnímky jsem stavěl rok a půl ve svém mobilním studiu umístěném v obytném voze Ford," říká. "To mi umožňovalo podle nálady songů volit umístění studia v různých lokalitách."
Jakmile měli připravené tři čtvrtiny písniček, napsali si seznam možných interpretů. "Od začátku jsme chtěli Malátného i Krajča," říká Roreček, který píše texty pro Chinaski i Krajčovu skupinu Kryštof. "Další interprety jsme vybírali podle písní. Nebo jsme se s někým domluvili a udělali mu písničku na tělo, což byl případ Michala Hrůzy."
Co na to zpěváci
"Přišlo mi zajímavé, jak to dopadne, když dva autoři hudby a textu osloví ostatní zpěváky," vysvětluje Michal Hrůza. "Je to krok do neznáma, ale myslím, že energie, kterou projekt má, je docela příjemná. Písnička mi sedla. Přišel jsem do studia a bylo to za hodinu a půl hotové."
Také David Kraus je spokojený: "Líbilo se mi, že autor hudby a textař vystupují víc do popředí jako autorské osobnosti. "Víte, já to nemám tak, že bych si texty dlouho pročítal. Sejdu se s tím člověkem na kafe, buďto je mi sympatický, nebo ne. Chtěl jsem tyhle lidi podpořit."
Michal Malátný se zná s Rorečkem už z dob svých studií na pražské DAMU. "Myslíte, že jsem mu zazpíval ze starého kamarádství? Natolik jsme velcí kamarádi, že bych mu řekl: To není dobré, do toho nejdu," říká Malátný. "Byl jsem jeden z prvních, komu Tomáš posílal hotové písně. Mohl jsem si vybrat věci, které se mi líbí."
V debatách samozřejmě padly i připomínky, podle Malátného je projekt Připraveným moc vážný, sám by uvítal nějaké odlehčení. Ale písně jako Ježíšek..., kterou zpívá Jana Lota, se Malátnému velmi líbí a je připraven podpořit kamarády i na pódiu.
"Kluci sami říkají, že jedna deska je málo, pokusí se udělat druhou. A z písní ze dvou desek už lze sestavit živý program. Ještě nevím, co tomu řeknou kluci z mé domácí kapely, ale myslím, že nebudou proti," dodává.
"Na dvojce už pracujeme," přisvědčuje Tomáš Roreček.
"V květnu chceme udělat křest alba Připraveným, pro který postavíme kapelu a část věcí odehrajeme naživo. Ale to bude jen v rámci křestu."
Dělat v dnešní době studiový projekt je podle Rorečka ekonomická sebevražda: "Kdyby jej posluchači přijali sebevíc, na sebe si nevydělá. Sami jsme si to zaplatili. Nám nejde o to na projektu vydělávat, ale potřebovali bychom, aby nebyl ztrátový. A toho bychom mohli dosáhnout, kdybychom po druhé desce udělali nějaké koncerty. Samozřejmě pokud se náš projekt bude lidem líbit."
