Poslanci zvýšili ochranu zemědělské půdy. Nechtějí už další logistická centra

  • 31
Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy schválila Sněmovna. Nemají na ní do budoucna vznikat velká nákupní a logistická centra s rozlohou nad jeden hektar ani standardní fotovoltaické elektrárny. „Obce ani nebudou moci takové plochy vymezit,“ byl potěšen přijetím úpravy ministr životního prostředí Petr Hladík.

Cílem novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu je hlavně omezit zábory půdy zařazené do první a druhé třídy ochrany podle bonitované půdní ekologické jednotky.

Z pěti na deset let prodloužili poslanci dobu, ve které ještě bude možné na nejlepší zemědělské půdě velká centra stavět, pokud je předpokládá územní plán.

Zařízení na získávání solární energie se na zemědělské půdě budou smět stavět jen jako agrovoltaická, tedy taková, pod nimiž se běžně hospodaří. „Jedná se o sady, chmelnice či vinohrady,“ vyjmenoval příklady ministr zemědělství Marek Výborný.

„Na jedné straně zajistí ochranu naší zemědělské půdy, na druhé straně nezablokuje rozvoj měst, obcí, ale také našeho hospodářství,“ řekl poslanec Jan Bureš z ODS.

Zákaz prodeje půdy cizincům ze třetích zemí

Do vládního návrhu doplnili poslanci zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům ze třetích zemí mimo Evropskou unii. Důvodem byla obava ze skupování zemědělské půdy investičními skupinami z Asie.

Pro toto omezující nabývání zemědělské půdy cizinci ze třetích zemí hlasovali úplně všichni. Zákon jako celek pak podpořili poslanci vládní pětikoalice i opozičního hnutí ANO, pro zákon nehlasovalo jen SPD. Návrh nyní posoudí Senát a pak prezident.

Výjimky se budou týkat záměrů uvedených v zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury a projektů bezprostředně navazujících na veřejnou dopravní infrastrukturu, jako jsou čerpací stanice pohonných hmot a překladiště u železnic.

V zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury se také změní výčet rozvojových lokalit. Poslanci kývli na návrh ministra dopravy Martina Kupky z ODS, který z nynějšího seznamu osmi lokalit škrtá strategický podnikatelský park Plzeň-Líně, ale rozšiřuje počet lokalit na 13, včetně strategického podnikatelského parku Dolní Lutyně na Karvinsku.

Změna vodního zákona kvůli havárii na Bečvě

Novela vodního zákona, kterou také schválili poslanci, reaguje na havárii na Bečvě v roce 2020 a upřesňuje pravomoci úřadů při likvidaci havárií.

„Bude jednodušší, rychlejší dohledání viníka,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL.

Havárie na vodách se podle novely, kterou nyní posoudí Senát, budou nahlašovat hasičům. Vzniknout má registr výpustí ze zdrojů znečištění. Největším znečišťovatelům nařídí úprava průběžně sledovat znečištění odpadních vod.

Společnost Energoaqua, která v areálu po bývalé rožnovské Tesle provozuje čistírnu odpadních vod z průmyslu, vyšetřovatel i soud označili za původce havárie na Bečvě.

Do řeky se před čtyřmi lety dostaly kyanidy a zničily prakticky veškerý život na úseku dlouhém 37 kilometrů od Valašského Meziříčí po Přerov. I kvůli suchu, které v té době panovalo, trvalo zvládnutí situace několik dnů. Rybáři následně z řeky vysbírali na 40 tun ryb.

Jelikož se podle soudu nepodařilo zjistit konkrétního viníka otravy, není za ni právnická osoba trestně odpovědná. Firma se ale při havárii podle soudkyně mohla dopustit přestupku, věc proto soud postoupil České inspekci životního prostředí. Ředitele podniku Oldřicha Havelku obžaloby zprostil.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video