Výlet Po stopách Antonína Dvořáka tradičně předjímá festivalový program. Předchozí cesty zavedly zájemce třeba do Nelahozevsi, Vysoké u Příbrami či na Sychrov. V neděli 4. září 2022 se cílem staly Karlovy Vary, kam Dvořák kdysi několikrát zavítal - ne však proto, aby se tu léčil, jeho zdraví bylo pevné.
Přijížděl proto, aby si vyslechl provedení některého ze svých děl zdejším orchestrem, ale také proto, aby se v místních hotelech setkal se svým nakladatelem Fritzem Simrockem a jednal s ním o obchodních záležitostech. Anebo s vlivným vídeňským kritikem a svým příznivcem Eduardem Hanslickem, s nímž hrával i čtyřručně na klavír.
A právě na salónní muzicírování odkázal i dopolední komorní koncert v sále Lázní III, na němž klavíristé Anna Gaálová a Pavol Praženica zahráli část Dvořákovy Symfonie č. 7 a Smyčcového kvartetu č. 11 v (pravděpodobně přímo Dvořákově) úpravě pro čtyřruční klavír a cellista Adam Klánský nabídl srovnání dvou závěrů slavného Koncert pro violoncello h moll. Dojem poněkud kazil jen ne příliš kvalitní erární klavír, jenž zněl dutě a bezbarvě.
O všem, co se vztahuje k Dvořákovým pobytům v Karlových Varech vyprávěl a jednotlivá místa ukazoval v Česku usazený a výbornou češtinou vládnoucí americký expert David Beveridge.
Upozornil třeba, že to bylo při Dvořákově první návštěvě Karlových Varů roku 1879, kdy později světově proslulý a zcestovalý autor slyšel svou skladbu (Serenádu E dur) před jiným než českým publikem - Karlovy Vary totiž byly osídleny převážně Němci a navíc v nich pobývali návštěvníci i pacienti z mnoha zemí.
Zanedbaný Poštovní dvůr
Ta hlavní Dvořákova stopa se do historie Karlových Varů otiskla v červenci roku 1894, kdy tu nejen poprvé na českém území, ale i na území kontinentální Evropy zazněla jeho Symfonie č. 9 „Z nového světa“. Po světové premiéře ve Spojených státech ji totiž do té doby slyšelo pouze publikum ve Velké Británii.
Paradoxně dlouho nebylo jasné, jestli se Dvořák provedení osobně zúčastnil, respektive jestli se tehdy vůbec nalézal ve Varech. Až David Beveridge za pomoci dalšího anglického badatele Johna Todda našel důkaz v podobě pamětí jedné anglické dámy, která jako dvanáctiletá dívka se svou matkou navštívila v dotyčné době Karlovy Vary a s Dvořákem se tu setkala.
Měl prý neupravené vousy, pronikavé oči a trochu jí naháněl hrůzu. Když ho požádala o autogram s jedním taktem Larga z Novosvětské, předstíral, že zapomněl vlastní hudbu a ona mu ji musela zazpívat. Ochotně tak učinila, a teprve dodatečně pochopila, že si Dvořák na její účet zavtipkoval.
Symfonie byla tehdy provedena na zahradě Poštovního dvora, jehož název odkazuje na někdejší přepřahací stanici. Areál budov v parku nedaleko Letního kina je v současnosti bohužel v neuspokojivém až dezolátním stavu, a tak se pořadatelé Dvořákovy Prahy museli vzdát původního plánu zrekonstruovat tehdejší koncert na tom samém místě.
Uskutečnil se nakonec na Mlýnské kolonádě, která ostatně stála už za Dvořákova života. Karlovarský symfonický orchestr pod taktovkou Jana Kučery kromě Novosvětské zahrál ještě předehru k Dvořákově opeře Šelma sedlák a Serenádu E dur a v přídavku Humoresku. Provedení potěšilo kvalitou, přesahující to, co by si člověk mohl představit pod pojmem „kolonádní koncert“.
Festivalový program oficiálně začne 8. září koncertem Mnichovských filharmoniků a potrvá až do 25. září.
