Použitá berlička je silně průhledná. Průvodcem dokumentu se stává student pátrající, jak by s pověstným odmítačem rozhovorů přesto udělal interview – aby nakonec dobrovolně přijal spisovatelovu tezi, že za autora mluví jeho dílo.
Že půjde o portrét typu „o Kunderovi bez Kundery“, bylo tedy zřejmé od počátku, tvůrci jen hledali, jak zásadní nouzi převléci navenek za ctnost, když už film točit chtějí.
Kunderův hlas zazní pouze z dávných nahrávek, v povídání o Leoši Janáčkovi či před kamerami francouzské televize. Co tedy jeho portrét skládá? Rodný dům, otcův hrob, studium. První sbírka, první hra, první román – a jejich rozbory. Záznamy divadelních představení, úryvky filmů, ilustrace – a jejich rozbory.
Lidé, které potkal, přičemž filmový štáb by se měl dát na modlení za vstřícnost Milana Uhdeho, vskutku důvěrného Kunderova přítele a současně při vší serióznosti poutavého vypravěče se smyslem pro zábavný detail a s nádhernou češtinou plnou přesných formulací.
 |
Naproti tomu Jan Kačer vzpomene na éru pražské bohémy 60. let, kdy „všechny ženy Kunderu milovaly a všichni muži mu záviděli“, načež přizná, že osobně ho viděl jenom jednou z dálky.
Své zážitky s Kunderou pedagogem přidají jeho někdejší studenti jako Karel Steigerwald, zmíní se proslulý projev na sjezdu svazu spisovatelů a v souvislosti s normalizací, kdy Kundera nesměl publikovat, i méně známý fakt, co psal pro obživu pod krycími jmény svých kamarádů – třeba časopisecké horoskopy.
S přechodem k francouzskému exilu, kam původně odjel jen na rok přednášet, pak ještě zesílí základní tónina snímku, totiž dojem učebnice školící, co tím či oním chtěl umělec říci.
Nastupují spisovatelé, filozofové, teoretici, literární vědci a spolu s nimi zase další analýzy, výklady, dohady, interpretace. To je okamžik, kdy se nejvíce zasteskne po Kunderově typické ironii, s níž by mohl kolektivní pitvu vlastní osoby rázně utnout.
Milan Kundera: Od Žertu k BezvýznamnostiRežie Miloslav Šmídmajer, účinkují Milan Uhde, Jean-Claude Carriere, Jan Kačer Streamovací služby: HBO Max (CZ zvuk) Kinobox: 49 % |
Nicméně i tady se najde jeden zajímavější prvek, a sice praktické příklady důvodů, proč tak tvrdošíjně Kundera odmítá nejen adaptace svých děl, ale i jejich překlady, o veřejném vystupování nemluvě.
„Nechce vyprávět, nýbrž přemýšlet,“ zazní tu. Ovšem snímek Milan Kundera: Od Žertu k Bezvýznamnosti „přemýšlí“ spíše proto, že vyprávět bez prostředníků mu Kunderův postoj k médiím neumožnil.
Svým způsobem tedy vznikla pouze vznešenější varianta neautorizovaných životopisů hvězd tolik dráždivých, protože nedostupných.
