RECENZE: Šarm francouzské komedie utopí Ibiza v názorné močůvce

Americká série Bláznivá dovolená putující s filmovou rodinkou Griswoldových se nikdy netvářila hlubokomyslně, ale na rozdíl od Ibizy dovedla do cestovatelských příhod od Států přes Evropu po vánoční prázdniny přece jen zakomponovat pár nápaditých katastrof.

Od francouzské variace nazvané Ibiza – neplést si s loňskou americkou romancí téhož jména – by tedy člověk očekával totéž, o bonusu v podobě tradičního šarmu ani nemluvě. Jenomže doby, kdy Paříž dodávala jiskřivou zábavu, zjevně dávno pominuly.

Přinejmenším v Ibize se ve finále namísto lehkého perlivého dráždění servíruje tak názorné a vydatné hnojení, jaké by snad ani vidlácký Kameňákov nevydýchal. Uhádnout, odkud kam příběh směřuje, trvá sotva pár sekund. Christian Clavier v hlavní roli movitého specialisty na léčbu nohou si chce naklonit dvě dospívající děti své rozvedené přítelkyně, takže jim slíbí prázdniny snů.

Protože si puberťáci vyberou vyhlášený ostrov diskoték, usedlý pán pochopitelně trpí, natož když se do víru radovánek vrhne v zájmu svých potomků také jeho vyvolená. Nicméně postupně se nesourodá čtveřice sblíží, stmelí a vyřádí.

I když s obvyklým řáděním, pokud se vynechá zmíněný biologický odpad, to režisér a scenárista Arnaud Lemort zrovna nepřehání. Spíše naopak. Dlouho drží své hrdiny v deštivé Francii, kde dospělí vláčejí znuděné teenagery po návštěvách, a když je konečně dostane na Ibizu, buduje kolem nich idylickou turistickou reklamu pro majitele bezedných platebních karet.

Navíc vyjde najevo, že čerstvého maturanta nehnala na Ibizu touha po kratochvíli, nýbrž po někdejší spolužačce, kterou mu všichni pomáhají hledat, což je hodně kostrbatá záminka k místním toulkám.

Podobně jako ženino setkání s jejím dávným kamarádem, nynějším králem nočních klubů, za jehož asistence se prozkoumávají další atrakce ostrova.

Na rozdíl od Griswoldových však francouzské sestavě chybí jednak ztřeštěnost, jednak sebeironie. Potenciální otčím, jemuž mladí přezdívají Shrek – pozor, vtip číslo jedna, je vytáčí vyloženě fádními znaky. Rád poučuje, pouští si pamětnické kapely, chrápe a řídí opatrně. To je hodně málo, třebaže zkušený Clavier umí kolem sebe vytvořit vlezle žoviální trapno, kdy nejen náctiletí tiše obracejí oči v sloup.

Ibiza

30 %

Francie, 2019, 86 min

Režie: Arnaud Lemort

Scénář: Arnaud Lemort

Hrají: Christian Clavier, Mathilde Seigner, Pili Groyne, Joey Starr, Olivier Marchal, Frédérique Bel, Louis-Do de Lencquesaing, Philippe Laudenbach, Xavier Robic, Blanca Jara, Monique Martial, Léopold Buchsbaum

Trochu krotkého úsměvu poskytuje jejich generační slovník, třeba když poučují – pozor, vtip číslo dvě, že „to není punker, ale hipster“. Zato situační komika se buď nekoná vůbec, nebo se příliš zdlouhavě připravuje: jak asi může dopadnout tělnatý starší pán na hoverboardu čili kolonožce?

Kdo se těší na vzkaz – pozor, vtip číslo tři, má smůlu, leda by vzal zavděk ušmudlanou karikaturou ekologických snobů. To už je lepší kochat se přírodními krásami, plážovou módou a lenivou náladou, která zastoupí slibovanou „nejdivočejší jízdu“. Ovšem nejužitečnější je brát Ibizu jako doplňkové video k nabídce cestovních kanceláří.