Juraj Jakubisko.

Juraj Jakubisko. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

S Jakubiskem se rozloučí v katedrále. Smuteční řeč pronese exprezident Klaus

  • 18
Poslední rozloučení s legendárním slovenským režisérem Jurajem Jakubiskem se uskuteční v sobotu 4. března od 13 hodin v katedrále svatého Víta v Praze. S osobitým filmařem, který zemřel v pátek 24. února ve věku 84 let, se rozloučí rodina a příznivci. Hlavním řečníkem na obřadu bude rodinný přítel exprezident Václav Klaus, současná hlava státu Miloš Zeman pošle věnec. Mši odslouží kardinál Dominik Duka.

„Prezident Klaus byl paní Deanou požádán, aby na sobotním rozloučení s režisérem Jurajem Jakubiskem v katedrále svatého Víta pronesl hlavní smuteční řeč,“ potvrdil ve středu portálu iDNES.cz Klausův mluvčí Petr Macinka.

„Bylo nás více, kteří jsme – spolu s Deankou – prožívali Jurajovo těžké poslední desetiletí. Věděli jsme, že jeho život mu několikrát visel na vlásku, přesto nás jeho smrt velmi zasáhla. Už jsme začínali věřit, že bude stejně nesmrtelný jako jeho filmy,“ uvedl Klaus na svém webu v den oznámení úmrtí umělce. „Byl filmovým kouzelníkem, ale byl i angažovaným člověkem, který promlouval i do věcí veřejných,“ dodal.

„Pan prezident zašle na rozloučení s Jurajem Jakubiskem věnec se stuhou prezidenta republiky,“ potvrdil portálu iDNES.cz mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček. Na datum a místo konání rozloučení ve středu upozornil deník Aha!

„Od 13 hodin by měl mši celebrovat kardinál Dominik Duka,“ potvrdil iDNES.cz mluvčí Arcibiskupství pražského Jiří Prinz. Duka například sloužil zádušní mši také v říjnu 2019, když se v katedrále svatého Víta loučila rodina a přátelé s Karlem Gottem.

Rakev s Karlem Gottem vyprovodily ze svatého Víta rodina, potlesk a zvon

Jakubisko patřil k nejznámějším slovenským tvůrcům a přezdívalo se mu „Fellini východu“. Během své kariéry natočil několik desítek hraných i dokumentárních filmů. K jeho nejznámějším dílům patří Tisícročná včela, Perinbaba, Nejasná zpráva o konci světa či velkofilm Bathory.

Se svým prvním celovečerním filmem Kristove roky debutovala absolvent pražské FAMU v roce 1967. Filmy Zbehovia a pútnici, Vtáčkovia, siroty a blázni a Do videnia v pekle, priatelia, plné poezie, metafor a symbolů, jimiž se vracel do rodné východoslovenské krajiny a k tamějším lidem, normalizátoři v komunistickém Československu zakázali.

Jakubisko, jež chtěl být původně výtvarníkem a kameramanem, pak mohl točit jen dokumenty. Na plátna kin se vrátil až v roce 1979 filmem Postav dom, zasaď strom, o rok později natočil slavný třídílný televizní film Nevěra po slovensky.

V 90. letech natočil snímky Lepší je být bohatý a zdravý než chudý a nemocný a Nejasná zpráva o konci světa, který byl promítán na více než 60 festivalech světa a získal čtyři České lvy, poté kritikou nepříliš dobře přijeté Post coitum (s Frankem Nerem).

Juraj byl v mnoha směrech geniální, vzpomínají Jakubiskovi spolupracovníci

Zpracování legendy o čachtické paní Bathory, které se s rozpočtem asi 350 milionů korun zařadilo k nejnákladnějším filmům v ČR i ve střední Evropě, vyneslo Jakubiskovi Českého lva za nejlepší výtvarný počin, snímek se stal divácky nejúspěšnějším filmem roku 2008.

Jakubisko si za pět desítek let trvající kariéru vysloužil řadu ocenění – titul nejlepší slovenský režisér 20. století či Českého lva za dlouholetý umělecký přínos kinematografii. Zajímavou stopu také zanechal ve výtvarném umění.

O režisérově úmrtí v sobotu 25. února informovaly i světové agentury AP a Reuters, nekrology zveřejnila i média v Polsku a Maďarsku nebo britský server Independent. Reuters zdůraznil, že Jakubisko jako tvůrce začínal v období československé nové vlny v 60. letech a musel čelit zákazu promítání svých snímků po roce 1968. Návratem na výsluní pro něj byly snímky Tisícročná včela (1983) a také pohádka Perinbaba (1985), v níž si zahrála manželka Federika Felliniho Giulietta Masinová. Široce se úmrtí filmaře věnovala média na jeho rodném Slovensku.

,