Neznám mnoho lidí, kteří by se dobrovolně dívali na udílení cen. Galavečer Českého lva navíc zdiskreditoval sám sebe, když svým megamenšinovým obsahem i formou ostentativně dával najevo, že vlastně o žádné spokojené diváky (a vítěze) nestojí.
Letos měl jeho moderování na starosti herec a hudebník Jan Budař. Když na začátku pozdravil slovy Dobrý večer, světe!, člověk si maně vybavil všechnu tu dosavadní nabubřelou provinčnost Lvů a nemohl se hořce nepousmát: I kdyby se "svět" náhodou díval, určitě zase přepne.
Výsledky Lvů Eliška Balzerová s cenou Pět Českých lvů získal film Pouta režiséra Radima Špačka, sošky mají i Eliška Balzerová za výkon ve filmu Ženy v pokušení, či zesnulý Vladimír Dlouhý. |
Nevím, jak to dopadlo, ale kdybych byla "svět" já, nepřepnula bych. A říkám to při vědomí toho, že jsem až do sobotní devatenácté hodiny padesáté deváté minuty lví večery ze srdce a hloubi duše nenáviděla. Byly pro mě zosobněním arogance, neúcty, opovrhováním tradicemi, diváky i žánrem a upřímně jsem při nich trpěla.
Světe (ano, i ty, který jsi přepnul) div se, ale přenos s Janem Budařem ani jeden ze zmíněných atributů neobsahoval. Herec se moderování ujal s odzbrojující kombinací pokory a sebevědomí; žádný z připravených vtípků nevyšel naprázdno, zároveň však ani nezdržoval nebo nepřekážel, natož aby urážel (zaskřípala pouze variace na téma Audrey Tautou, ale nešť).
Osobitým humorem dokázal navíc Budař odlehčit i situace, které zaváněly trapností (sponzorské dary) a všem, kdo na pódium zavítali, uměl být uctivým a přitom vtipným partnerem. Pohotovou improvizací nahrával kolegům, kteří byli stejně naladěni (rozkošná etuda na téma Idiot a Ježíš Kristus s Pavlem Liškou), odbourával ty, kdo se snažili být neodbouratelní (Ondřej Vetchý a jeho odskok z divadla) a polidšťoval všechny, kdo přicházeli s koženými frázemi (rozhovor s ministrem Jiřím Besserem alias Jirkou Lepším).
KŘIŠTÁLOVÁ TROFEJ. Českého lva zvedli v sobotu večer nad hlavu (zleva) Zdeněk Svěrák (za mimořádný přínos kinematografii), Eliška Balzerová (Ženy v pokušení), Zuzana Bydžovská (Mamas & Papas) i Ondřej Malý (Pouta).
Obvyklé exhibice nahradila minimalistická choreografie, jíž moderátor skromně doplňoval velkolepé kousky tanečníků z The Pastels. A zatímco pánové metající salta postupně začali být trochu monotónní, Budařovy pohybové mikroscénky na okraji scény fungovaly stále stejně dobře.
Český lev 2011 byl zkrátka po dlouhé době příjemný. Měl chyby (zbytečné prodlužování anketami, které jsou jen nemístným selfpromotion Vachlerova filmového webu), ale ne takové, aby nám stály za cestu pro ovladač. Snad nejde jen o dočasné pominutí smyslů.
