„Je to herecky vděčný hrdina, protože je svým způsobem na dně. Ztratil práci, rozešel se s manželkou i s dcerou, a to vše proto, že použil ve vypjaté situaci služební zbraň. Což je u policisty automatismus, pochopitelný, ovšem nešťastný,“ popisuje Švehlík výchozí situaci.
V ní se dostane do konfliktu s majitelem psa, jenž napadl jeho dceru, a muže v podání Martina Fingera neúmyslně postřelí tak, že zraněný skončí na vozíku a střelec mu po návratu z vězení musí platit odškodné – anebo zachránit invalidovu dceru.
„Těšil jsem se, že o pauzách budu mít na rozdíl od ostatních vždycky kde sedět, ale popravdě jsem pak z vozíku raději utíkal, kdykoli to jen šlo,“ přiznal Finger.
O své filmové dceři, již hraje Elizaveta Maximová a která stráví několik let v zajetí, kde získá titulní závislost na pachateli, dodal s nadsázkou, že „díky maskérům už nemusela nic hrát“.
Rozhodně nemusela hýřit slovy. „Už na čtených zkouškách se text škrtal, podle psycholožky totiž lidé s takovým zážitkem už ani nemluví, protože tolikrát marně volali o pomoc,“ vysvětlila herečka, která upoutala pozornost už v thrilleru Spravedlnost.
„Podobnost mezi oběma tituly spočívá v tom, že nikdo tu není černobílý, můžeme s postavami chvíli sympatizovat a vzápětí jimi opovrhovat, nebo naopak,“ shrnula herečka, kterou doplní Zuzana Mauréry nebo Martin Pechlát.
Režisér Dan Svátek považuje blízký vztah s herci za nutnost. „Po Úsměvech smutných mužů jsem věděl, že David Švehlík je nejlepší volba jak pro výsledek, tak pro náladu při natáčení. Může to znít sobecky, ale i my chceme při práci zažívat radost,“ shrnuje tvůrce dramatu, v jehož pozadí stojí obchod s bílým masem.
