Z padesátky loňských premiér si ceny kritiků rozdělilo pár děl: po dvou mají Špína a Bába z ledu, po jedné Křižáček, Masaryk, 8 hlav šílenství, dokument Richard Müller: Nepoznaný a televizní Hranice práce. Většinu běžný divák sotva zná, ani přenos finále na ČT art, byť za účasti bývalých dětských hvězd, nemohl konkurovat zájmu o volby prezidentské. Přesto několik okamžiků stojí za zaznamenání.
1. Umírněná kavárna
Vzhledem k podpoře, kterou Jiřímu Drahošovi vyjadřovala takzvaná „pražská kavárna“ včetně umělců, se dal čekat večer plný vášní a nářků. Naštěstí umírněné žerty převážily nad poraženecky osudovým rykem. Jak trefně shrnula herečka Zuzana Bydžovská: „Kdybychom se všichni pozabíjeli, kdo by se staral o děti a staré lidi – takže v klidu!“
2. Ženská fronta
Bojovný ženský hlas sílí už i u nás, soudě z projevů Terezy Nvotové, jejíž vítězný film Špína vypráví o znásilnění studentky, či Apoleny Rychlíkové a Saši Uhlové, které ve filmu Hranice práce sledují nejhůře placená místa. Ale vzepjaté city ztlumil jak hravý moderátorský tandem Jana Plodková – Jiří Havelka včetně reakce na hnutí MeToo, tak nositelka zvláštní ceny Eva Zaoralová rozumným vzkazem, ať si kritici váží hlavně svobody psaní: muži i ženy.
3. Co je ještě české
Také snahu producentů, kteří by do cen kritiků rádi zapojili i menšinové koprodukce s 20 procenty tuzemského podílu jako na Českém lvu, shodil moderátorský skeč líčící, kterak účelové nadnárodní slepence vznikají. A právě tady se rýsuje první pochybnost o výsledcích: hlavní trofej vyhrála koprodukční Špína, film natočený na Slovensku ve slovenštině s převážně slovenskými herci slovenskou rodačkou, byť působící v Praze. Podle statutu cen kritiků jí postačí poloviční český finanční vklad. Podobně uspěl portrét slovenského zpěváka Richarda Müllera od slovenského tvůrce Mira Rema. Ale bude-li stát ekonomický podíl nad tvůrčím, jak ještě poznáme český film?
4. Kritici, nebo aktivisté?
Lehký podiv může vzbudit rovněž fakt, že Nvotovou vyhlásili kritikové za objev roku, ačkoli Špínou debutovala pouze v celovečerní hrané režii. Jinak už je dávno známá jednak jako herečka, jednak coby režisérka dokumentů počínaje snímkem Ježíš je normální! a konče loňským Mečiarem, za kterého si odnesla od Filmového a televizního svazu vítěznou cenu Trilobit.
Fotogalerie |
Což nepřímo odkazuje k druhému spornému momentu cen, které se sice hlásí k profesionálnímu posouzení filmových kvalit, ve výsledku však působí spíše jako mix záměrné artistní odlišnosti a politického aktivismu.
Příkladem je vítěz kategorie Mimo kino: ilustrovaná reportáž Hranice práce totiž tvoří součást cyklu televizní publicistiky Český žurnál. Ovšem kritika hledící více na aktuální společenskou notu než na filmová řemesla se přibližuje právě zpolitizovaným Trilobitům a vyklízí prostor akademii, jejímž Českým lvům chtěla vytvořit protiváhu.
