RECENZE: Zbraní Bojovnic slunce zůstávají velká slova a románkové balení

Feministický válečný film; takovou nálepku dostalo drama Bojovnice slunce, které z loňské soutěže v Cannes odešlo bez trofeje a z premiérových kin v Česku nyní bez bodování v nejúspěšnější dvacítce víkendových titulů.

Obojímu se vlastně nelze divit. Těžko čekat divácké fronty na drásající obraz bitev s islamisty, i kdyby jej natočila nápaditější režisérka a scenáristka než Eva Hussonová, na jejíž projekt se vedle Francie složily Belgie, Gruzie a Švýcarsko.

Přitom úvodní nálada z bojiště roku 2014 ještě slibuje, že by za ní mohla stát potenciální následnice Kathryn Bigelowové, jejíž oscarový snímek Smrt čeká všude vytřel všem „mužským“ válečným filmům zrak. Jenže naděje se brzy rozplynou, prakticky s okamžikem, kdy hrdinka burcující do útoku odmítne kolegovu námitku „Přijdeme o spoustu mužů“ výrokem „Už jsme přišli o spoustu žen“.

Většina sdělení se poté odehrává ve zpětně ilustrovaném vzájemném vyprávění osudů dvou statečných. Kurdské právničce zabili extremisté při útoku manžela a sama se ocitla v jejich zajetí i se synkem, kterého nyní po svém útěku hodlá osvobodit v čele jednotky podobně postižených mstitelek nazvané Bojovnice slunce.

Spřátelí se s ní francouzská reportérka, která rovněž ztratila milovaného partnera ve válce s takzvaným Islámským státem, doma má dcerku trpící stále traumatickými zážitky, nicméně přesto, zatímco mužští zástupci médií odlétají do bezpečí, doprovází ženskou jednotku až do přední linie, protože „zase cítím, že moje profese má smysl“.

Zobrazené vzpomínky rámované „běžným provozem“ putování válečnic včetně tanců či porodů nemohou citově nezapůsobit: popravy mužů, znásilňování žen, utrpení dětí. Ovšem daleko větší sílu by získaly v čisté, věcné dokumentární rekonstrukci než v lehce románkovém balení, kde nechybějí ani idylické výjevy okamžiků dávného rodinného štěstí, ani slovní banality.

Bojovnice slunce

50 %

Francie / Belgie / Gruzie / Švýcarsko, 2018, 115 min

Režie: Eva Hussonová

Scénář: Eva Hussonová

Hrají: Golshifteh Farahani, Emmanuelle Bercotová, Zübeyde Bulutová, Behi Djanati Atai, Erol Afsinová, Evin Ahmadová

Kinobox: 64 %

IMDb: 6.5

Dva světy se tu srážejí v nerozhodném výsledku. Zatímco táborové ležení včetně bojových akcí působí až kupodivu věrně, předvídatelný děj je doslova prošpikovaný plakátovými poučkami. „Pravda lidi nezajímá, ale psát o tom je správné a důležité,“ zazní tu mimo jiné.

Přesně tak asi uvažovala Hussonová. „Natočit o válce film je správné a důležité,“ mohla si připsat do titulků, jenže už nedomyslela, že aby pravda lidi zajímala, musí se umět zajímavě odvyprávět. Což Bojovnice slunce při nejlepší vůli nedovedou: bohulibý úmysl tady ční nad provedením, jehož účinnost přebije leckterá kratičká reportáž z televizního zpravodajství. Bez ohledu na to, jestli zrovna mají v rukou zbraně muži, nebo ženy.