Málokde dávají festivaloví diváci tak okázale najevo své politické smýšlení jako v Benátkách. Stačí, že se na plátně objeví znak distribuční firmy Medusa z okruhu majetku Silvia Berlusconiho, a zazní výkřiky nevole i bučení. Kdo ví, zda ti, již projevují nesouhlas s vládou, vůbec chodí k volbám.
Politika tu ovlivňuje i vnímání děl. Zatímco film amerického Žida Juliana Schnabela o palestinsko-izraelských vztazích Miral shledávají Italové skvělým, neboť je nahlížen z pozice palestinské autorky, zahraniční kritici poukazují na jeho plakátovost a slabiny scénáře.
Jeho krásná autorka Rula Jebrealová chodí zavěšena do Schnabela, který kvůli své nové lásce zhubnul a přestal nosit pyžamo místo obleku. Ruku v ruce manifestují pacifistické úmysly společného díla, pohříchu stojícího uměleckými kvalitami podstatně níže než režisérův minulý Skafandr a motýl. Ne nadarmo říkají Francouzi "Cherchez la femme - Za vším hledej ženu".
Bohužel ani další americký film Somewhere nesnese srovnání s jiným dílem téže režisérky Sofie Coppolové Ztraceno v překladu. Příběh poživačného hollywoodského herce, který teprve ve společnosti malé dcerky nahlédne prázdnotu svého bytí, je sice zábavný, plný ironie i neotřelých nápadů, ale nedostatky výstavby a hlubší psychologie zakrývá přílišným prodlužováním divácky vděčných situací. Leč sympatický herec Stephen Dorff a nadaná dvanáctiletá Elle Fanningová, jejíž starší sestra Dakota zářila ve Válce světů, rozhodně zvyšují možný zájem poroty.
Krásná i v natáčkách
Vede ji Quentin Tarantino, jenž připustil, že v Benátkách letos soutěží "několik lidí, jež dobře znám" - ostatně s Coppolovou byl před časem zasnoubený. Tvrdí však, že filmy bude posuzovat nezávisle a hlasovat bude jen pro ty, které se mu opravdu líbí: "V tom případě bych hájil třeba i film vlastní matky."
Benátky 2010 - předseda filmové portoy Quentin Tarantino
O přízeň poroty se bude určitě ucházet Darren Aronofsky s Černou labutí, považovanou zatím za jeden z vrcholů soutěže, a také přepis románu Norské dřevo, ve kterém Tran Anh Hung položil důraz na romantickou stránku dospívání v Japonsku na pozadí studentských bouří 60. let. Pozoruhodné jsou herecké výkony i vizuální, místy až přehnaně efektní ztvárnění.
Bez šancí nejsou ani filmy méně vážné jako hořká komedie z blázince Černá ovce, jejíž humor líp ocení ti, kdo znají aktéra Ascania Celestiniho z jeho performancí. Domácí publikum oslovuje i méně náročný, ale příjemný film Carla Mazzacuratiho Pašije a mezinárodní hosty těší novinka Francoise Ozona podle výtečné divadelní hry.
Její francouzský název Potiche označuje nepotřebný, čistě okrasný předmět - zde manželku průmyslníka, která může nečekaně dokázat, že má na víc než na domácí puťku.
Ozon se opírá o výborné herce, zejména Catherine Deneuve. Je ve své snad první komediální roli tak přesvědčivá, že se jí novináři ptali, zda po vzoru své postavy nevstoupí do politiky. "Rozhodně ne, na to jsem moc přímá," odvětila hvězda, jež v 66 letech vypadá skvěle i v teplákách a natáčkách.
