Za kolik a proč
Stavba Soudobé hudební scény drží primát největší polistopadové investice v České republiky do divadelní nemovitosti. Přijde na 263 miliony korun. "227 milionů garantuje z rozpočtu stát a 36 milionů zaplatí město Brno za projektovou dokumentaci a výkup pozemků," uvádí ředitel Městského divadla Stanislav Moša.
Důvodů, proč stavět specializovaný divadelní dům, vidí Moša několik: "Podobná scéna v Brně chybí. Zdejší tragédií se stala megalomanská socialistická stavba Janáčkovy opery, která ne vždy výhodně určuje repertoár." Nová scéna by měla rovněž vytvořit přirozenou přehradu vůči odlivu talentovaných interpretů do hlavního města a zahraničí. "Systematicky pracujeme s herci, kteří zvládají hudební divadlo, tanec i činohru. Brněnská JAMU se jako jediná vysoká umělecká škola zabývá výukou muzikálů a vytváří přirozenou zásobu absolventů."
Nepřehlédnutelné rezervy tvoří i autoři. Moša jmenuje Zdeňka Mertu, Miloše Štědroně, Petra Ulrycha, Zdeňka Kluku či Karla Cóna. "Uvádíme jednu původní hudební inscenaci za sezonu a půl. Jmenovaní skladatelé přitom chtějí psát pro jeviště, na němž se zpívá a hraje jinak než v opeře či operetě. A tento kreativní prostor pro skladatele nás odlišuje od čistě komerčních muzikálových projektů."
Více sedadel
Pádným argumentem pro výstavu divadelního amfiteátru podle Moši rovněž je nedostatek diváckých míst. "Urbanisticko-sociologická studie, již si před lety nechal vypracovat odbor kultury na brněnském magistrátu, mluví o čtyř tisícovkách chybějících sedadel. Podle mě reálný počet představuje patnáct set míst, nicméně ta absence míst tu prostě existuje," tvrdí Moša.
Vedoucí brněnského odboru kultury Martin Reissner existenci podobného dokumentu popírá. "Žádnou studii, která vyčíslila potřebné navýšení míst, jsme nezadávali. Jde zřejmě o nějakou starší normu, která říká, jaký je ideální stav divadelních sedadel vzhledem k počtu obyvatel metropole."
Faktem je, že lístky jsou v Městském divadle v Brně nedostatkovým zbožím: "Zbývá pár vstupenek na silvestrovské představení. Jinak jsme měli vyprodáno zhruba tři dny po zahájení prosincového předprodeje," popisuje opakující se situaci mluvčí divadla Lucie Broučková.
Na půl si vyděláme
Provoz příštího divadla má hradit brněnská radnice. "Už v září roku 1999 schválilo zastupitelstvo stavbu jako investici státu. Provozní náklady byly vyčísleny na devadesát milionů korun ročně. Z nich chce město poskytovat polovinu," uvedl Reissner.
Ředitel Moša tvrdí, že zbylou polovinu peněz nutných na svůj chod si muzikálové divadlo vydělá samo. To je přitom velmi vysoké číslo - prý se dosáhne úsporami na společném technickém zázemí obou divadel a společném využívání většiny vedoucích profesí.Moša argumentuje také poukazem na míru nynější soběstačnosti Městského divadla, pohybující se mezi čtyřiceti a padesáti procenty.
S čím před lidi
V Brně by mělo na nové hudební scéně vzniknout tři až pět titulů do roka. Pracovní příležitost by zde mělo získat kupříkladu pětatřicet muzikantů či dvaadvacet herců, zpěváků a tanečníků.
Dramaturgie chce kombinovat novinky domácí i ze světa s klasickými čísly muzikálového žánru. "Hráli bychom do dvou set představení ročně. Ve světě mají ohlas novinky jako Vincent van Gogh nebo muzikál Sophiina volba či Titanic," říká Moša, ale hned dodává: "Pod muzikálem si mnozí představují velkou show za velké peníze a s velkými hvězdami. My si také představujeme hledačství, experiment na cestě za soudobým hudebním divadlem."
Stavba Soudobé hudební scény drží primát největší polistopadové investice v České republiky do divadelní nemovitosti. Přijde na 263 miliony korun. "227 milionů garantuje z rozpočtu stát a 36 milionů zaplatí město Brno za projektovou dokumentaci a výkup pozemků," uvádí ředitel Městského divadla Stanislav Moša.
Důvodů, proč stavět specializovaný divadelní dům, vidí Moša několik: "Podobná scéna v Brně chybí. Zdejší tragédií se stala megalomanská socialistická stavba Janáčkovy opery, která ne vždy výhodně určuje repertoár." Nová scéna by měla rovněž vytvořit přirozenou přehradu vůči odlivu talentovaných interpretů do hlavního města a zahraničí. "Systematicky pracujeme s herci, kteří zvládají hudební divadlo, tanec i činohru. Brněnská JAMU se jako jediná vysoká umělecká škola zabývá výukou muzikálů a vytváří přirozenou zásobu absolventů."
Nepřehlédnutelné rezervy tvoří i autoři. Moša jmenuje Zdeňka Mertu, Miloše Štědroně, Petra Ulrycha, Zdeňka Kluku či Karla Cóna. "Uvádíme jednu původní hudební inscenaci za sezonu a půl. Jmenovaní skladatelé přitom chtějí psát pro jeviště, na němž se zpívá a hraje jinak než v opeře či operetě. A tento kreativní prostor pro skladatele nás odlišuje od čistě komerčních muzikálových projektů."
Více sedadel
Pádným argumentem pro výstavu divadelního amfiteátru podle Moši rovněž je nedostatek diváckých míst. "Urbanisticko-sociologická studie, již si před lety nechal vypracovat odbor kultury na brněnském magistrátu, mluví o čtyř tisícovkách chybějících sedadel. Podle mě reálný počet představuje patnáct set míst, nicméně ta absence míst tu prostě existuje," tvrdí Moša.
Vedoucí brněnského odboru kultury Martin Reissner existenci podobného dokumentu popírá. "Žádnou studii, která vyčíslila potřebné navýšení míst, jsme nezadávali. Jde zřejmě o nějakou starší normu, která říká, jaký je ideální stav divadelních sedadel vzhledem k počtu obyvatel metropole."
Faktem je, že lístky jsou v Městském divadle v Brně nedostatkovým zbožím: "Zbývá pár vstupenek na silvestrovské představení. Jinak jsme měli vyprodáno zhruba tři dny po zahájení prosincového předprodeje," popisuje opakující se situaci mluvčí divadla Lucie Broučková.
Na půl si vyděláme
Provoz příštího divadla má hradit brněnská radnice. "Už v září roku 1999 schválilo zastupitelstvo stavbu jako investici státu. Provozní náklady byly vyčísleny na devadesát milionů korun ročně. Z nich chce město poskytovat polovinu," uvedl Reissner.
Ředitel Moša tvrdí, že zbylou polovinu peněz nutných na svůj chod si muzikálové divadlo vydělá samo. To je přitom velmi vysoké číslo - prý se dosáhne úsporami na společném technickém zázemí obou divadel a společném využívání většiny vedoucích profesí.Moša argumentuje také poukazem na míru nynější soběstačnosti Městského divadla, pohybující se mezi čtyřiceti a padesáti procenty.
S čím před lidi
V Brně by mělo na nové hudební scéně vzniknout tři až pět titulů do roka. Pracovní příležitost by zde mělo získat kupříkladu pětatřicet muzikantů či dvaadvacet herců, zpěváků a tanečníků.
Dramaturgie chce kombinovat novinky domácí i ze světa s klasickými čísly muzikálového žánru. "Hráli bychom do dvou set představení ročně. Ve světě mají ohlas novinky jako Vincent van Gogh nebo muzikál Sophiina volba či Titanic," říká Moša, ale hned dodává: "Pod muzikálem si mnozí představují velkou show za velké peníze a s velkými hvězdami. My si také představujeme hledačství, experiment na cestě za soudobým hudebním divadlem."
