Kus Konec rudého člověka v režii Michala Vajdičky, který dramatik Daniel Majling vytvořil dle díla běloruské nobelistky Světlany Alexijevičové, má premiéru 3. března.
„Je to taková čechovovská tragikomedie. Odehrává se v devadesátých letech a sleduje osud privilegované komunistické rodiny,“ popisuje herečka Štěpánka Fingerhutová. „Nejde však jen o politickou tragédii, v inscenaci se s nadsázkou sledují vztahy obyčejných lidí, a jak historické a politické události ovlivňují jejich osobní životy,“ dodává.
Vzhledem k aktuálnímu dění na Ukrajině se nabízí myšlenka, zda se jej inscenace bude nějak dotýkat.
„Na tuhle otázku je pro mě těžké najít adekvátní odpověď. Situace se vyostřila a přijde mi až nepříslušné to nějak srovnávat s prací na divadle,“ uvažuje herečka. „Ale ano. Rezonuje to už od devadesátek a nyní eskaluje. Tématem se tvůrci začali zabývat, už když Rusko obsadilo Krym nebo když se řešila kauza ve Vrběticích.“
„Je mrazivé jít do divadla kolem ukrajinské vlajky, kterou máme podobně jako další instituce ve výloze, a pak se celý den hrabat v sovětské tematice. Co se děje, je příšerné a stejně jako ve hře to nejvíc ovlivňuje obyčejné lidi. Je mi to moc líto,“ líčí herečka.
V divadelní novince se objeví v roli Iriny, nejmladší dcery generála. „Její rodina věří starým ideálům sovětské velmoci. Irinin příběh je spíše romantický, má svoje ideály, o lásce smýšlí naivně a politikou se tolik nezaobírá. Zároveň je však formovaná názory svých rodičů,“ popisuje Fingerhutová postavu. Spolu s ní se v Konci rudého člověka objeví Jan Vondráček, Johanna Tesařová, Pavel Neškudla či třeba Jan Sklenář.
 |
Ač působí Štěpánka Fingerhutová v Divadle v Dlouhé teprve druhou sezonu, stihla už šest rolí. Během lockdownu iniciovala podcastovou sérii Dlouhá chvíle a objevila se třeba v nedávné úspěšné premiéře Mistr a Markétka.
„Relativní novinkou je ještě Zítřek se nekoná v režii Hany Burešové, premiéra sice byla na podzim, ale podařilo se nám odehrát jen pár repríz,“ upozorňuje herečka, která na sebe dále upozornila i v populárním seriálu Devadesátky.
Fingerhutová se zde objevila v roli Jany. Herečka přiznává, že ji zvýšený zájem o její jméno po skončení seriálu překvapil. „Čekala jsem, že Devadesátky budou úspěšné, měly k tomu předpoklad od výborného scénáře, přes obsazení hlavních rolí až po režii, ale nečekala jsem, že moje role diváky zaujme. Přeci jen, co se rozsahu týče, nebyla mezi hlavními,“ přemýšlí herečka.
„I když je pravda, že ženských postav nás tam bylo jen pár. Dělá mi to radost, kdysi jsem si říkala, že bych ráda hrála v něčem kultovním. Myslím, že Devadesátky oslovily diváky nejen v ten večer, kdy se vysílaly, ale mluvilo se o nich všude.“
Punková píseň
Herečku nyní filmový diváci uvidí v chystaném snímku Tomáše Svobody Indián, objeví se zde v roli puberťačky. „Myslím, že skoro naposledy. Je to dcera hlavní postavy, kterou hraje Karel Roden, punkerka. Film je komedie o přerodu arogantního byznysmena v milého člověka se správnými hodnotami a zájmem o své okolí. To moje Viki od začátku chce, aby jí táta pochválil,“ přibližuje snímek, kde se vedle Karla Rodena objeví i Martin Myšička či Vica Kerekes.
V roli punkerky dokonce Fingerhutová dokonce pro film nazpívala píseň. „Normálně bych to asi odmítla, ale Tomáš Svoboda mne slyšel zpívat v jednom představení, tak jsem si řekla, že asi ví, do čeho jde. Byla to pro mě super zkušenost! I když dost pomohla kapela profesionální kapela The Agony a to, že punk dost snese. A taky uvidíme, jestli se píseň v mém podání do filmu opravdu dostane, ale zatím to tak vypadá,“ popisuje herečka, která se dále bude v létě účastnit natáčení nového rodinného filmu Děti Nagana.
Diváci ji ale nejdříve mohou vidět na prknech pražského Divadla v Dlouhé, kde se už od 3. března objeví ve zmíněném Konci rudého člověka.
