Když se řekne Evropské dědictví, co si pod tím mohu představit?
Označení Evropské dědictví (European Heritage Label) existuje od roku 2013 a vzniklo se záměrem ocenit památky, které sehrály určující úlohu v dějinách Evropy nebo při evropské integraci. Značku mohou každé dva roky získat památky, které oslavují a symbolizují evropskou historii a ideály. Symbolická hodnota daného místa je tak při rozhodování o udělení značky ještě významnějším kritériem než jeho estetická či architektonická kvalita. Zámek Kynžvart je jedinečný tím, že splňuje obě podmínky.
Památky oceněné značkou Evropské dědictví 2020
|
Jak dlouhá to byla cesta?
Nominační proces zahrnuje dlouhou proceduru s pevně nastavenými pravidly. Uchazeč musí nejprve obstát na národní úrovni. Tento předvýběr zajišťuje porota složená z odborníků jmenovaných ministrem kultury. Každý členský stát může doporučit maximálně dvě nominace, které jsou následně zaslány Evropské komisi do Bruselu. Zde je konečné rozhodnutí na komisi 13 nezávislých odborníků, jež je jmenována Evropským parlamentem, Evropskou radou, Evropskou komisí a Výborem regionů. Komise posléze vybere jednu pamětihodnost z každého členského státu.
Co vedlo k tomu, že jste se rozhodli o prestižní značku bojovat?
Odvahu podat nominaci nám dodaly výsledky, kterých zámek Kynžvart dosáhl v posledních několika letech, nové výzkumy, které nás dovedly k senzačním odhalením. Zjistili jsme, že výstupy z mírové konference, která se uskutečnila v srpnu 1840 na Kynžvartu, se až neuvěřitelně podobají dokumentu o založení NATO, jenž vznikl 4. dubna 1949 ve Washingtonu.
Na webových stránkách zámku je možné se o tom přesvědčit. Znění zakládající smlouvy NATO je zde možné porovnat s českým překladem návrhu Ligy pro zachování míru v Evropě, který byl na Kynžvartu sepsán ve francouzštině. Zajímavostí je, že originál dokumentu je dodnes uložen v britském archivu. Rád bych poděkoval všem svým kolegům, kteří se na tom úspěchu podíleli. Nicméně musím vyzdvihnout práci kurátorky zámku Petry Jadlovské, která má lví podíl na zpracování nominační přihlášky.
Výsledky zkoumání byly zřejmě tím, co přesvědčilo i komisi…
Možná ano. Právě tyto výjimečné historické souvislosti jsme v nominační přihlášce představili. Je známou skutečností, že v době, kdy zámek vlastnil Klemens von Metternich, se Kynžvart stal významným místem setkávání předních evropských diplomatů a politiků. Byl místem, kde se spoluutvářela podoba Evropy po napoleonských válkách. Jedním z těchto setkání byla například diplomatická konference v roce 1840, kdy na Kynžvartu vznikl návrh Ligy k zachování míru v Evropě. Tato aktivita knížete Metternicha sice nebyla přijata, ale význam jeho úsilí k udržení míru v Evropě je nezpochybnitelný. Tento návrh z roku 1840 je jedním z důležitých milníků na cestě k integraci Evropy. Svým návrhem Metternich předběhl dobu o sto let.
Vy jste se však nespoléhali jen na historii. Co dalšího jste zmínili v nominačních dokumentech?
Také podrobný plán akcí, jejichž cílem je zámek představit jako místo sdílení společných hodnot při zachování tradiční národní kultury. Chceme oslovovat zejména mladé lidí z různých zemí a posilovat evropskou identitu. Bez ohledu na ambici zařadit se po bok památkám evropského významu musím zdůraznit, že mnoho takových aktivit se už na zámku děje.
Podílíme se také na řadě mezinárodních projektů. Zmínil bych například bruselskou výstavu Šlechta českých zemí v evropské diplomacii, putovní výstavu Metternich a jeho vize míru, projekt Císař, církev, rodina aneb Tajemství úspěchu rodu Metternichů. Nesmím zapomenout ani na edukační programy pro děti a studenty, které se na Kynžvartu setkávají s obrovským zájmem.
Co označení pro zámek znamená?
Ohromnou prestiž. Není spojené s žádnou finanční odměnou, ale myslím si, že při získávání dotací, které na údržbu a opravy zámku a jeho parku nutně potřebujeme, bude mít právě tohle ohromnou váhu, přinese nám další plusové body. Navíc jistě podpoří i návštěvnost. Na Kynžvart můžeme být všichni hrdí, protože se ukazuje jako místo, jež významem přesahuje Českou republiku.
A co přinese jeho návštěvníkům?
Vytvořili jsme plán aktivit na období tří let. Veřejnost se může těšit například na vydání nového obrazového průvodce zámku a okolí, na novou stezku v areálu zámeckého parku, který se mimochodem rozkládá na ploše 293 hektarů. Chystáme také různé kulturní akce tematicky zaměřené zejména na prezentaci zámku coby místa sdílení památkových a kulturních hodnot, v symbolické rovině jakési informační křižovatky. To bude probíhat různými formami, například v podobě výstav realizovaných nejen na Kynžvartu, ale i ve světě. Správa zámku také naváže partnerství a spolupráci s dalšími památkami Evropského dědictví a uspořádá konferenci o roli Kynžvartu v evropských dějinách i přínosu osobnosti kancléře Metternicha pro evropský mír.
Čeho si na značce Evropská památka ceníte nejvíc?
Zařazení zámku Kynžvart do rodiny 48 významných evropských památek potvrzuje ryzí kvalitu hodnot, která tato památka představuje v evropské historii. Zámek Kynžvart patří v České republice mezi nejvýznamnější národní kulturní památky s mezinárodním přesahem. Vedle současného ocenění památkou Evropského dědictví byla část jeho sbírek, konkrétně Kynžvartská daguerrotypie, v roce 2017 zapsána na seznam UNESCO Paměť světa a v roce 2001 získal zámek cenu EUROPA NOSTRA.
Ani označení Evropské dědictví není pro zámek zcela nové. Tuto známku držel zámek Kynžvart už v letech 2008 - 2013. Po transformaci označení a začlenění ocenění do struktur Evropské unie však bylo všem dosavadním držitelům ukončeno členství tak, aby dnešní označení Evropského kulturního dědictví získali ti nominanti, jež budou splňovat nová pravidla.
Co byste na Kynžvartu vyzdvihl? Čím je památka jedinečná?
Nesmírně cenné jsou dochované sbírky po šlechtických majitelích. Nejznámějším představitelem je již zmiňovaný kníže Klement Václav Lothar Metternich-Winneburg, kancléř císařů Františka I. a Ferdinanda I. Dobrotivého. Kancléř na zámku založil jedno z prvních muzeí v Evropě. Dodnes zde můžeme obdivovat cenná umělecká díla Antonia Canovy, Bernarda Strigela, kolekce antických mincí, daguerrotypií, grafik a zbraní. Na zámku se nachází třetí největší egyptologická sbírka v republice. Významná je v evropském kontextu kynžvartská knihovna se svojí sbírkou rukopisů, z nichž nejstarší se datuje do 8. století. Oblíbeným cílem návštěvníků je i kabinet kuriozit nebo jedinečný kynžvartský park.
