Hora Krudum se svými 838 metry nadmořské výšky sice není nejvyšším vrcholem Slavkovského lesa, ten primát drží „skorotisícovka“ Lesný na jižním okraji pohoří, určitě je ale vrcholem v tomto pohoří nejnavštěvovanějším.
Lidi sem láká zejména 50 metrů vysoká štíhlá ocelová věž s vyhlídkovou plošinou ve výšce necelých 30 metrů nad terénem, ze které se nabízí nádherný panoramatický výhled na tři pohoří: Slavkovský les, Krušné a Doupovské hory. Pro veřejnost se otevřela 15. října 2008 jako druhá vyhlídková stavba na tomto vrcholu.
Kempfova věž
První vyhlídková věž na Krudumu byla postavena ve 30. letech minulého století a pojmenována byla podle nejslavnějšího rodáka z nedalekého Třídomí Andrease Kempfa (1865 – 1929), vrchního lékaře na tereziánské akademii ve Vídni a autora řady próz napsaných chebským dialektem a věnovaných zdejšímu kraji. Rozhledna na Krudumu byla jeho velkým snem, který neváhal podpořit značnou finanční částkou, výsledku se ale nedočkal.
Dvacet metrů vysoká hranolová věž vystavěná podle projektu sokolovského stavitele Adolfa Marsche z kamení získaného přímo na místě byla dokončena a slavnostně otevřena 11. září 1932, kdy už byl Kempf tři roky po smrti, a na jeho počest nesla po celou dobu své existence jméno „Kempfova věž“.
Obrovskému zájmu lidí ze širokého okolí se Kempfova věž těšila pouhých deset let, pak ale přišly špatné časy. Válka, odsun veškerého původního obyvatelstva a nakonec ustavení Vojenského výcvikového prostoru Prameny, kvůli kterému se prakticky celá oblast Slavkovského lesa stala běžným smrtelníkům nedostupná. Neudržovaná rozhledna v té době zchátrala do té míry, že musela být v roce 1981 stržena a na jejím místě více než dvě desítky let strašila akorát hromada kamení.
Nová věž chtěná i nechtěná
Snahy o znovupostavení rozhledny na Krudumu dlouho narážely na nepřekonatelné finanční problémy. Řešení se našlo až po roce 2000, kdy se o slovo přihlásil Český telekomunikační úřad, který si Krudum vytipoval jako ideální místo pro výstavbu stožáru a monitorovací stanice ke kontrole využívání rádiových kmitočtů.
Nápad zpočátku moc nadšení nevyvolával, většina milovníků Slavkovského lesa projekt stavby padesátimetrové ocelové konstrukce ostře odmítala s tím, že takové monstrum se do chráněné krajinné oblasti vůbec nehodí. Pak ale Město Loket a jím zřízená společnost Loketské městské lesy, která je vlastníkem pozemků na Krudumu, přišly s nápadem využít stavbu stožáru i jako rozhlednu a věci se daly do pohybu.
V roce 2008 byla stavba monitorovací stanice úspěšně dokončena a 15. října téhož roku byla pro veřejnost zpřístupněna i rozhledna. Pohled z ní zřejmě nejvíc ocení ti, kterým to „monstrum“ stále ještě vadí – jedině právě odtud totiž tu věž není vidět!
Pomník císařských zeměměřičů
Hodně lidí přitom, možná dokonce většina návštěvníků Krudumu, vůbec netuší, že věž s rozhlednou nestojí na nejvyšším vrcholku hory. Ten totiž leží o nějakých čtyři sta metrů vzdušnou čarou dál na severozápad a právě tady najdeme další důvod, proč se na Krudum vydat. Je jím asi metr vysoký žulový hranol s vytesanými a dodnes, i když s obtížemi, čitelnými nápisy, ve kterých se dvakrát opakují písmena FR, díky kterým se kameni dostalo lidového názvu „Francouzský“.
Původ kamene je ovšem nutno hledat jinde. Na počátku 19. století bylo rozhodnuto zahájit nové, tzv. druhé vojenské mapování celé rakouské monarchie. Roku 1806 císař František I. schválil návrh na vybudování vojenské triangulace pro celé území říše a v letech 1806–1808 a 1810–1811 byla souvislá trigonometrická síť vybudována.
Jedním ze základních trigonometrických bodů, ze kterých se prováděla další měření, byl právě Krudum a kámen, který tam dodnes stojí, to připomíná.
Účel, proč tam byl postaven, osvětluje nápis „Operatio Astro Trigo“, který je třeba číst jako Operatio Astronomica Trigonometrica, tedy česky „Astronomickotrigonometrické měření“. Na opačné straně kamene nám pak zkratka „Reg Imp FR Pmo 1808“ prozradí, kdo tuto práci zadal a kdy: zkratka „Imp FR Pmo“ totiž znamená Imperator Francisco Primo, tedy císař František I., a letopočet 1808 snad netřeba překládat.
Na kameni jsou vytesané i další nápisy. Při kartografické revizi na počátku 20. století se na boku šifrou „MA 1904 FR JO“ podepsali geodeti císaře Františka Josefa (FR JO) a poslední nápis nám zanechal pravděpodobně někdy v 50. letech minulého století „neznámý voják“, který pod letopočet 1808 brutálně vysekal pro něho nejspíš důležitý údaj „ZA 40“.
Na rozdíl od vrcholku s rozhlednou, kam vedou hned tři značené turistické cesty ze tří různých směrů, na hlavní vrchol značená cesta nevede. Dojít se tam dá po neudržované lesní cestě, která ze zeleně značené cesty do Lobezského údolí odbočuje doprava asi 400 metrů pod rozhlednou.
