Zprávu, jak naložit s posledními městskými lázněmi, přednesl zastupitelům předseda představenstva Alžbětiných lázní Václav Benedikt (ANO).
„Alžbětiny lázně jsou doopravdy posledním městským komplexním lázeňským provozem, a jako takový si ho chce město zachovat. Bude do něho investovat a udělá všechno pro to, aby městským zůstal,“ uvedl předseda představenstva.
Karlovým Varům by podle něj mohly pomoci tradiční dotace, ať už národní či evropské. Týkat se mají například cestovního ruchu.
„Odhad opravy Alžbětiných lázní je někde mezi 400 až 700 miliony korun. Snažíme se, aby k tomu došlo co nejrychleji. Předpokládáme, že to potrvá od pěti do deseti let,“ doplnil Václav Benedikt.
Podle primátorky Andrey Pfeffer Ferklové (ANO) by Karlovy Vary rekonstrukci ze svých peněz určitě nezvládly. „Budeme hledat možnosti, jak najít část někde jinde,“ řekla.
Připomněla také budovu Císařských lázní v Karlových Varech, která patří kraji a dlouhou dobu se jejich oprava nedařila.
„Stále se s nimi nic nedělo, a nakonec přišla hejtmanka a po dohodě s vládou se jí podařilo získat 250 milionů korun. Proč by se něco takového nepodařilo nám s Alžbětinými lázněmi,“ podotkla primátorka. Město podle ní začne s nezbytnými opravami lázní v řádech milionů korun, jako je například střecha a podobně.
Koncesní řízení nové vedení města zastavilo
Zprávu Václava Benedikta ale kritizovalo hnutí KOA bývalého primátora Petra Kulhánka. Radnice za jeho vedení připravovala několik let takzvané koncesní řízení, tedy smlouvu o pronájmu a opravě Alžbětiných lázní právě formou koncese. Nové zastupitelstvo ale řízení zastavilo. Přihlásilo se do něj sdružení soukromých firem Royal Spa a Hochtief.
Alžbětiny lázně měly získat do pětadvacetiletého pronájmu. Rekonstrukce by se vyšplhala na 561 milionů korun. Karlovy Vary se měly na investici podílet 450 miliony, na které by si musely vzít úvěr, navíc by ještě ručily za stomilionový úvěr sdružení. Jeho vklad by činil jedenáct milionů korun.
Poté, co by uplynul pětadvacetiletý pronájem, mělo sdružení vrátit městu Alžbětiny lázně v takovém stavu, v jakém byly po opravě a při kolaudaci. Kulhánek řekl, že od Benedikta očekával věcný dokument o tom, jak bude město s Alžbětinými lázněmi nakládat.
„Obsah dokumentu je z mého pohledu naprosto zoufalý, forma je ještě horší, ale co je nejhorší, že se dokument zabývá jednak kriminalizací koncesního dialogu, jednak popisem chimérických čerpání dotačních titulů, u kterých víme, že je na tu budovu použít nemůžeme,“ kritizoval Petr Kulhánek.
Nástin toho, co se zařízením dál, podle něj spočívá v takzvané salámové metodě opravy z městských peněz, alternativu ke koncesi nevidí. „Jsme v situaci, kdy za minimálně stejné finanční prostředky dostaneme zaručeně kvalitativně horší řešení,“ zhodnotil.
Jiří Neumann z KOA zase uvedl, že mu ve zprávě chybí byznysplán projektu podpořený expertizami. „Chceme tak investovat bez jasně schválené představy dalšího fungování,“ varoval.
Bez připomínek nenechali zprávu ani koaliční Karlovaráci. „Jak je to s dotačními možnostmi nevím. Jsem trochu skeptický, že to společnost ve vlastnictví města vyřeší a že vše bude dobře provozovat. Vidím v tom zatížení města s nejistým efektem na konci,“ řekl radní Josef März.
