Paní Evu z Jihlavy dlouhodobě trápí problémy s klouby, kvůli nimž se léčila na revmatologii. Někdy je bolest až k nevydržení. Její lékař však ukončil praxi a osmašedesátiletá Eva teď marně shání lékaře specialistu, který by ji dále ošetřoval.
„Léky, které mi revmatolog dával, mi sice pak dál předepisoval obvodní lékař, ale prášky už mi přestaly zabírat. Jiného revmatologa teď bohužel hledám marně... V Jihlavě, co vím, jsou tři doktorky s touto specializací, ale všechny mají plno a nové pacienty neberou. To mi řekly v ordinaci u každé z nich, když jsem tam x-krát telefonovala,“ líčí.
Její příběh ilustruje současnou tíživou situaci, která ve zdravotnictví vládne. Nedostává se odborných, úzce specializovaných ambulantních lékařů. Řada těch stávajících stárne a pomalu odchází do penze. Jenže náhrada za ně nepřichází.
„O náš obor není mezi mladými lékaři asi moc velký zájem. Jiné jsou možná i lépe finančně ohodnocené. Náročná je rovněž příprava na atestaci. Musíte absolvovat půlroční přípravu na akreditovaném pracovišti. To znamená dojíždět celou tu dobu do Brna, Prahy nebo Olomouce. A lékaři pak stejně ponejvíc končí ve fakultních nemocnicích, kde mají možnosti například zahraničních stáží,“ shrnuje důvody jihlavská revmatoložka Andrea Houzarová.
Nepřijímají ani v nemocnici
V Jihlavě se ovšem problém netýká jen revmatologie, ale i endokrinologie a kožních lékařů. Stop stav pro přijímání nových pacientů vyhlásily nejen některé soukromé odborné praxe, ale i část ambulancí v nemocnici.
„U nás se to dotklo kožní ambulance a revmatologie,“ potvrdila mluvčí jihlavské nemocnice Monika Zachrlová.
Problémová situace v oboru revmatologie nastala na Jihlavsku ve chvíli, kdy svou činnost ukončili v krátké době po sobě tři takto specializovaní lékaři. Náhrada za ně nepřišla a část pacientů musely přebrat zbývající tři revmatoložky. Na všechny nemocné se však nedostalo.
„Samy jsme z toho nešťastné. Pacientů je opravdu strašně moc a nejsme schopny jim pomoci. Jsme v ordinaci od rána do večera. Nedá se to časově zvládat. Ze začátku jsme ordinovaly i hodinu a půl po ordinačních hodinách, na úkor našeho volného času, abychom pacienty ošetřily. Ale to, co uděláte navíc, vám pojišťovna stejně nezaplatí. Dlouhodobě to tak dál nešlo,“ vysvětluje Houzarová, proč musely přistoupit k vyhlášení stop stavu.
K revmatologovi by měl pacient dojet do hodiny
Dalším důvodem bylo i to, že se prodlužovaly termíny objednávek. Aktuálně je volný termín až na březen. „Nepřišlo nám to fér ani vůči klientům. Víme, že pacienti s obtížemi by ošetření potřebovali mnohem dřív,“ doplňuje.
Domnívá se, že k řešení situace by možná přispěla i větší osvěta a spolupráce mezi praktickými lékaři. „Někdy k nám totiž přijdou pacienti, kteří nejsou indikování k revmatologickému vyšetření. A pak se nedostane na ty, kteří by to skutečně potřebovali,“ upozorňuje jihlavská revmatoložka.
Jak tedy situaci řešit, když si pacient celý život poctivě platí zdravotní pojištění a ve finále nemůže najít lékaře specialistu, který by jej ošetřil? Podle vyjádření Všeobecné zdravotní pojišťovny nemusí být lékař nezbytně v místě bydliště pojištěnce, ale vždy v okruhu stanoveném dojezdovou vzdáleností.
„U revmatologa je tahle vzdálenost do 60 minut, u endokrinologa do 90 minut,“ upřesňuje Lucie Krausová z tiskového odboru Všeobecné zdravotní pojišťovny. A doplňuje, že pojištěnci, kteří hledají nového lékaře jakékoliv odbornosti, se mohou obrátit na svoji zdravotní pojišťovnu a vyžádat si seznam smluvních lékařů v příslušné oblasti.
„Pojištěnec pak má možnost si z něj vybrat, kterého lékaře osloví se žádostí o přijmutí do péče. V případě, že by při tom nastaly jakékoliv potíže, může se opět obrátit na svoji zdravotní pojišťovnu,“ nastiňuje Krausová.
Jenže když se na pojišťovně paní Eva zeptala, jak situaci řešit, dostala zvláštní odpověď. „Řekli mi, ať si od každé té jednotlivé lékařky nechám vystavit potvrzení, že mě nemůže přijmout. A s těmi potvrzeními že pak mám jít na VZP, kde mi prý nějakého doktora přidělí... Je to fakt neuvěřitelná situace. A to se píše rok 2018,“ stýská si.
Šéf sdružení specialistů: Potíže vyřeší jen penízeO problémech s nedostatkem úzce specializovaných ambulantních lékařů ví i ministerstvo zdravotnictví. „Přijali jsme celou řadu opatření k řešení personální krize. S ohledem na stárnutí populace lékařů připravila ministerstva zdravotnictví a školství jedenáctiletý akční plán na navýšení počtu mediků a učitelů na lékařských fakultách. Ty tak v letech 2019 až 2029 dostanou téměř sedm miliard korun, což jim umožní zvýšit kapacitu o 15 procent i platy učitelům,“ říká Gabriela Štěpanyová, mluvčí ministerstva zdravotnictví. Instituce podle ní pracuje také na reformě primární péče, jež by měla posílit roli praktického lékaře. A připravují se nová pravidla pro vzdělávání doktorů. Mimo jiné cílí na to, aby lékaři mohli být co nejvíc vzděláváni v regionálních nemocnicích. „Iniciovali jsme i vznik pracovní skupiny pro stabilizaci a rozvoj krajského zdravotnictví. Cílem je zmapovat a definovat problematické oblasti,“ shrnuje opatření Štěpanyová. Podle šéfa Sdružení ambulantních specialistů ČR Zorjana Jojka, však pomohou situaci vyřešit jenom peníze. „Je obrovský nepoměr mezi příjmy ambulancí v nemocnicích a privátních. Pokud to ministerstvo nevezme opravdu vážně, za chvíli se budeme ptát, kde mají lidé sehnat kardiologa a internistu. Bude to jen logický vývoj. Koneckonců na Slovensku to už je. Tam jsou celé okresy, které nemohou sehnat u nás zatím běžné odbornosti,“ konstatuje. |
