Na úvod se v pátek večer představil dětský pěvecký sbor Žďáráček. A publikum se bavilo, i když zpíval latinsky podle středověkých partitur ze slavného kláštera v Montserratu ve Španělsku. Ve finále skončilo třicet členů sboru v kašně na třetím nádvoří. A nečekaným vyvrcholením si vysloužili aplaus.
Fotogalerie |
„Ve vodě jsem ještě nezpívala,“ povídala po osušení Nina Kravčenková, která ve sboru vystupuje už osm let. „S francouzskými umělci, choreografem Jeanem Gaudinem a kontratenoristou Sébastianem Fournierem, jsme nacvičovali asi dva týdny. Ve vodě jsme to zkoušeli celkem třikrát, ale až při generálce jsme měli plnou kašnu,“ řekla zpěvačka.
Po představení se někteří méně otužilí členové sboru zahřívali čajem, voda rozhodně nebyla teplá jako v bazénu. „Ale užili jsme si to naplno. A doufáme, že vyjde zase něco podobného příští rok,“ těší se Nina Kravčenková na další ročník.
I když bylo představení šité na míru festivalu a třetímu nádvoří, vyrazí Žďáráček za odměnu na francouzské turné. Na podzim vystoupí v Lyonu, Paříži a Remeši. „Ale to už bude bez zakončení v kašně,“ poznamenala s úsměvem Marie Kinsky, šéfka festivalu a ředitelka pořádajícího Centra choreografického rozvoje SE.S.TA.
Nic pro slabší povahy
Dalším z vrcholů bylo představení portugalského tanečníka a artisty Joaa Paula dos Santose na sedm metrů vysoké čínské tyči. Divákům v amfiteátru u Pilské nádrže na okraji města se po setmění tajil dech. Slabší povahy dokonce několikrát vyjekly. To když artista sjel po tyči hlavou dolů a zastavil se několik decimetrů nad zemí.
Jindy se Santos držel židle zavěšené na vrcholu za jednu ruku nebo po tyči sjížděl bez držení rukama.
Kolik už se mu během 160 představení přihodilo zranění? „Měl jsem tři vážné nehody během nacvičování,“ prozradil artista.
Energií nabitou show ve stylu nového cirkusu nepokazil ani úvodní zádrhel s hudbou či útoky obtížného hmyzu, kterého je v okolí vodní nádrže víc než dost. „Komáry jsem cítil jen před představením, pak už jsem se soustředil jen na show,“ usmíval se drobný Portugalec, jehož ruce jsou samý sval.
Během půl hodiny po potlesku byl sbalený. Tyč rozložil na tři kusy a schoval ji do vaku, jako když lyžaři jedou na hory. Tedy kdyby neměl navíc onu židli.
Umělci využili během víkendu nejrůznější vnitřní i venkovní prostory zámku. „Jeden z cílů festivalu je, aby celý areál žil. Ožívá díky umělcům i divákům,“ řekla šéfka třídenního festivalu Marie Kinsky.
