„Jedná se o 21 oken a dvoje dveře na prvním nádvoří. Pokud půjdou práce v tempu podle našich představ, rádi bychom v areálu udělali 22. září den otevřených dveří, aby lidé viděli, že se na zámku něco děje,“ slíbil Rybnikář.
Proč se budou okna měnit?
Výplně okenních a dveřních otvorů na zámku jsou v různém stavu. Některé otvory jsou také úplně prázdné, někde jsou vyplněny třeba jen plechem, jinde jsou zbytky původních oken. V červnu tam byly dva kontrolní dny, kdy zhotovitel oken s památkářem postupně hodnotili každý okenní otvor a dohodli se, zda tam dát repliku původního okna, nebo repasovat, co tam je.
Kdy by mělo být osazení oken ukončeno?
Je tam termín do začátku podzimu. Nyní bude následovat demontáž a dílenská výroba vlastních oken. Zhotovitel tvrdí, že výrobu oken stihne. Do nádvoří jsou okna pravoúhlá a půlkulaté lunety na straně k městu. Letos by mělo být proinvestováno tři čtvrtě milionu korun.
Loni v zimě se zřítila část hradební zdi u třetího nádvoří a zatím není opravena. Z jakého důvodu se to nepodařilo?
Po té havárii jsme tam udělali bezprostřední zabezpečení výdřevou, která vzpírá poškozenou zeď. Získali jsme na opravu peníze z programu záchrany architektonického dědictví, ale nakonec na opravu stěny nebylo vydáno stavební povolení. Tak jsme museli peníze dát jinam, a proto se nyní budou rekonstruovat okna. Oprava zdi bude čekat nejméně do příštího roku, kdy se budeme zase snažit peníze získat.
Co se s hradbou stalo?
Podle statiků - a já tomu věřím - k hradbě zatékala nádvořím voda, která pak v zimě zmrzla a stěnu roztrhla. Další věc je, že za hradební zdí je pod zemí klenutý sklep, který má rovněž zanedbanou údržbu. Statik doporučuje vyzdění nejen díry ve zdi, ale i sanaci celé stěny spojenou s odtěžením části terénu na třetím nádvoří a současně rekonstrukci toho sklepa.
Které další investice na zámku plánujete?
Podali jsme žádost o 20 milionů korun v rámci programu evropských dotací IROP. Nyní to prochází několikastupňovým schvalováním, nejpozději do šesti měsíců budeme znát výsledek. Tato dotace by měla být vyčerpána už do konce roku 2019. Žádáme o peníze na rekonstrukci infrastruktury zámku. Hlavně se jedná o splaškovou a dešťovou kanalizaci, protože zatékající voda na třetím nádvoří byla příčinou zmíněné havárie stěny.
Jaké práce by měly být ještě provedeny?
Chceme nechat udělat vodovod uvnitř zámku, dále jde o dotažení plynové přípojky do zámku. Plyn je někdy od sedmdesátých let přiveden k zámku k hranici objektu a dál nepokračuje. A samozřejmě se jedná také o elektrorozvody. Ať už bude v zámku cokoli, toto tam musí fungovat. Chceme také z těch peněz vybudovat toalety pro návštěvníky plus nějaké prostředky využít na opravu několika málo interiérů přístupných z prvního nádvoří. Z celkové částky by mělo jít 15 milionů na stavební práce, zbytek na jejich přípravu.
V zahradě zámku by mohla vzniknout oranžerie Část zámeckého areálu patří městu, které nyní revitalizuje bývalou zámeckou zahradu a přilehlý úvoz. „Zpevňujeme tam ohradní zdi, letos budou osazeny kovaným zábradlím. Do bývalé anglické zahrady byly dosázeny nové stromy, ještě tam budeme dávat květiny a zatravňovat. Býval tam skleník, tak bychom tam rádi zase dali nějakou stavbu, možná oranžerii, a pro děti třeba nějakou prolézačku,“ prozrazuje plány města brtnická starostka Miroslava Švaříčková. Majitel zámku Oleg Rybnikář slibuje, že i v samotném areálu budou práce pokračovat. „Jistě by si zámek zasloužil svižnější tempo oprav, ale důležité je, že se tam pořád aspoň trochu něco děje, že není zavřená brána a zámek není opuštěný a nevyužitý,“ okomentoval to Lukáš Kružík, který se podílel na znovuoživení zámku dříve - do března 2016. Brtnice se snaží lákat stále více turistů. Zámek by do budoucna mohl být hlavní atrakcí a tou další třeba sýpka. „Aktuálně tam děláme nové podlahy a opravy omítek,“ uvedla Švaříčková. Podlahy by měly být hotové do podzimu, poté hodlá město sýpku částečně zpřístupnit. „Chtěli bychom tam mít výstavu o kovářství, o historii morového průvodu i výstavu šicích strojů,“ sdělila Miroslava Švaříčková. Za provozu se ještě budou dělat jiné opravy (například venkovních omítek) a vybuduje se výtah. Peníze letos v Brtnici tekly i do první etapy úprav dvoru rodného domu architekta a designéra Josefa Hoffmanna. Město má v úmyslu také revitalizovat náměstí. „Prozatím máme studie. Na podzim budeme pořádat workshopy ve spolupráci s Moravskou galerií Brno a Muzeem užitého umění Vídeň. Zabývat se budeme tím, jak by se některé z prvků Hoffmannovy tvorby mohly přesunout do veřejného prostoru. Na náměstí bychom chtěli dostat i víc zeleně a vyřešit parkování,“ nastínila starostka. Radnice rovněž od jara nabízí finanční pomoc při rekonstrukci domů v památkové zóně a budov, které jsou kulturními památkami mimo tuto zónu. Lidé mohou žádat o dotaci na výměnu oken, dveří, střešní krytiny nebo na obnovu fasády. V poslední době si Brtnice za přístup k památkám vysloužila chválu. Sice nezískala hlavní cenu v celostátní soutěži Historické město roku 2017, ale i vítězství v krajském kole je cenné, stejně jako třeba zápis brtnického morového průvodu na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury. |
