Tohle údolí je ideální místo pro vybudování rybníku. To si před časem řekl Stanislav Kliment ze Ždírce na Jihlavsku.
Největší rybníky na Vysočině
|
A loni na podzim už tam první rybník kolaudoval a další nyní staví. „Původně to byla ne moc hezká louka, rybník se tam vyloženě hodil. Když tady byl jeden člověk z ministerstva životního prostředí, tak mi říkal, že je to snad nejlépe umístěný rybník, co kolaudoval,“ uvedl Stanislav Kliment.
Rybník za zhruba šest milionů postavil s pomocí státní i evropské dotace, které celkově činily kolem sedmdesáti procent. Další rybník už si buduje za vlastní peníze.
Místa pečlivě vybíral, aby rybníky měly dost vody. Podle něj se v současnosti staví i vodní plochy na pěkných a rovinatých loukách, kam se moc nehodí. Protože ale byly k dispozici dotace, tak je někteří investoři přesto vybudovali.
Do rybníka u Ždírce ale nesmí tři roky nasadit ryby, aby se vodní plocha stačila správně „usadit“. Nemůže tam zatím umístit na břehu ani žádnou stavbu a umožnit koupání. Voda tam musí být čistá, průhledná aspoň do osmdesáti centimetrů.
„Já jsem už pětatřicet let rybář. Až to bude možné, tak bych tam rád umožnil za rozumnou cenu sportovní rybolov o sobotách a nedělích,“ plánuje Stanislav Kliment, který už od devadesátých let působí jako soukromý zemědělec.
A ví, jakou cestou nechce jít. Zná totiž i jiné nové rybníky, které jsou až přerybněné. „Ty mají vodu jak bílé kafe,“ popsal.
Každoročně je postaveno či obnoveno sto vodních ploch
Rybníků, respektive obecněji vodních nádrží je na území Kraje Vysočina téměř devět tisíc. A modrá „oka“ na mapách stále přibývají.
„V posledních letech je v kraji každoročně postaveno či obnoveno okolo stovky těchto vodních děl. Malé vodní plochy obecně jsou z hlediska životního prostředí prospěšné, protože se jedná o opatření k zadržení povrchové vody v krajině. To vede ke snížení vlivu sucha,“ popsal Jaroslav Mikyna, který na hejtmanství vede oddělení vodního hospodářství.
Rybníky staví v současnosti různí investoři. Budují je města, vesnice, firmy i jednotlivci.
Z hlediska ochrany přírody jsou podle Jaroslava Mikyny vhodnější vodní plochy v podobě tůní. „A to právě z důvodu negativního dopadu rybářského hospodaření na obojživelníky a vodní ptactvo,“ doplnil. Nové rybníky není vhodné budovat na místě současných mokřadů, či přirozených vodních toků. Také se nehodí je stavět na loukách, kterou jsou pro přírodu cenné.
Tato místa jsou z ekologického hlediska vesměs hodnotnější, než aby se nechala zatopit vodní plochou, kde by se následně chovaly ryby. „Rybník je velmi významné stanoviště pro celou řadu cenných a zvláště chráněných druhů, ale pouze v případě následného šetrného hospodaření. Je nutné zvažovat místo výstavby,“ upozornil Jaroslav Mikyna.
Kraj se v ojedinělých případech finančně podílí na obnově stávajících rybníků v přírodních památkách a rezervacích.
Například při prosakování hráze a v době rozmnožování obojživelníků dochází k velkému poklesu vody. To pak dává dotaci v rozmezí šedesáti až osmdesáti procent celkových nákladů.
