Pro horolezce to byl velmi náročný úkol. Poradili si s ním až na druhý pokus a pouze s pomocí vysokého jeřábu. Nakonec se jim povedlo z padesátimetrové věže kříž, který se nebezpečně naklonil, sundat o posledním lednovém pátku.
Od té doby je zhruba šedesátikilový a dva metry vysoký symbol společně s makovicí uschován. O formě jeho opravy se dosud nerozhodlo.
„Čekáme na posouzení odborníků, jakou formou by k opravě mělo dojít, a na vyčíslení nákladů. Předpokládáme, že to bude pětimístná částka,“ konstatoval přibyslavský starosta Martin Kamarád.
Vedení města si je takřka jisto, co nahnutí kříže způsobilo. Podle Kamaráda s největší pravděpodobností letní či podzimní vichřice drobně narušila střešní krytinu a do upevnění kříže pod makovicí začalo zatékat. O zbytek se postarala rez a silné lednové mrazy.
Při pátrání v archivech navíc na radnici zjistili jednu zajímavost. Kříž ze špičky věže už totiž v minulosti jednou spadl.
„Stalo se tak roku 1926. Ale to spadl úplně, zřítil se až na zem,“ popisuje starosta Kamarád. Tehdy odborníci kříž opravili a na věž vrátili. Ale upevnili ho tenkrát trochu jinak, povytáhli ho více do výšky.
„S největší pravděpodobností proto, aby o pár desítek centimetrů narostla celková výška věže a překonala tak padesát metrů,“ nabízí vysvětlení starosta.
Společně s křížem byla v té době na vrchol věže zatím naposledy vytažena rovněž makovice. Do „koule“, z níž se kříž tyčí, byla vložena i schránka s dobovými předměty, dokumenty a cennostmi. Co přesně v ní je, zatím není nikdo schopen říct.
Radnice zvažuje, co uloží do schránky
Radnice plánuje v období několika dnů pod dohledem historiků, archivářů i památkářů schránku otevřít. „Bude to ještě pár dní trvat. Musíme rovněž do té doby vymyslet, jaké předměty do schránky uložíme my pro další generace,“ podotkl Martin Kamarád.
Tím, že na špičce věže nějakou dobu makovice a kříž nebudou, se podle něj nic zlého nestane. „Hrotnici se podařilo uzavřít, aby se do ní voda nedostala,“ poznamenal starosta.
Přibyslavská městská věž je majetkem farnosti, nicméně město ji má v pronájmu a stará se o ni. Patří k vedle stojícímu kostelu svatého Jana Křtitele. V minulosti však bývala součástí městského opevnění.
Nutnost řešit havarijní opravu špičky věže přichází zrovna v době, kdy radnice vydává vysokou částku na obnovu vnějšího pláště kostela. Loni uvolnila téměř jeden a čtvrt milionu korun a letos další dva miliony.
„Církev už zhruba čtyři roky opravuje fasádu. Práce postupují velmi pomalu, vždy jen podle toho, kolik se jí podaří sehnat peněz a jaká částka přijde z ministerstva kultury. Už to trvá dlouho, tak jsme to chtěli urychlit,“ vysvětluje starosta.
„Letos se uskuteční už čtvrtá etapa oprav. Dokončena má být obnova fasády a oprava soklů i kamenného obložení,“ popsal místostarosta Přibyslavi Michael Omes. Ten se nyní při dlouhodobější nepřítomnosti faráře o chod kostela staral.
Během posledních let spolykala obnova kostela zhruba devět milionů korun. Farnost nyní vypsala i veřejnou sbírku, v níž by chtěla v následujících dvou letech vybrat jeden milion. Řešit je ale třeba i sousední budovu fary, kterou poškodila vichřice.
„Kostel je jednou z dominant města bez ohledu na vlastníka. Je to zároveň místo, které slouží pro setkávání občanů, a odehrává se v něm také celá řada koncertů a kulturních akcí,“ objasňuje místostarosta Omes, proč Přibyslav vydává na církevní majetek tolik peněz.
