Rok 1422 byl pro tehdejší Havlíčkův Brod nejtragičtějším v dějinách. Hned v prvních lednových dnech se v jeho okolí odehrála závěrečná pasáž druhé křížové výpravy proti husitům zorganizovaná uherským a českým králem Zikmundem Lucemburským. Vyvrcholila 9. a 10. ledna 1422. Křižácké oddíly prchající po prohrané bitvě u Habrů na jih a chránící ústup krále dorazily k městu na řece Sázavě. V tu dobu katolický Brod pro ně skýtal jistou ochranu před Žižkovými vojsky.
Druhému útoku husitů, zatímco velitelé jednali o smíru, už ale obránci neodolali. Útočníci vtrhli do města a vyřádili se v něm. Během 10. ledna prakticky celé lehlo popelem, padl údajně jeden až dva tisíce lidí, což byla velká většina obyvatel. Proti vůli oslavovaného vojevůdce.
Dávný přesun ostatků
A zřejmě pozůstatky po těchto obětech nyní archeologové našli. Za kostelem Nanebevzetí Panny Marie směrem k budově AZ Centra a do parku objevili několik šachtových masových hrobů. Podle odhadů jsou v nich pohřbeny stovky lidí.
„Nejspíš jsou už sekundárně přemístěné. Naše hypotéza je taková, že bezprostředně po bitvě, kdy byl leden a půda zmrzlá, byly mimo posvěcenou půdu vykopány hromadné hroby a do nich těla shrnuta. Když se město začalo vracet k normálnímu životu, byly hroby exhumovány a ostatky přemístěny na hřbitov k farnímu kostelu,“ popsal vedoucí týmu archeologů ze společnosti Archaia Jan Vízner.
Ve středověku už kostel Nanebevzetí Panny Marie, největší v Brodě, stál. Kolem něho se až do druhé poloviny 18. století rozkládal hřbitov. „Ve středověku nebylo myslitelné pohřbívat na neposvěcené půdě. Kromě popravených a sebevrahů, kteří leželi mimo, byla těla vždy pohřbívána do posvěcené půdy kolem kostelů. A kostely stávaly v centrech měst,“ vysvětluje Vízner. Tuto praxi zrušily až josefínské reformy.
Absence koňských kostí
O tom, že nalezené kosterní ostatky lze přiřadit k husitským válkám a vypálení Brodu svědčí několik indicií. Jednak je to společně s fragmenty kostí nalezená keramika. Tu experti jednoznačně datovali do první poloviny 15. století. Další nápovědou je prostý fakt, že nikdy v historii města nebylo třeba pohřbít stovky lidí najednou.
Že jde o hroby sekundární, napovídá zase fakt, že jde o kosti čistě lidské. Mezi vyzvednutým vzorkem není po prvotní prohlídce žádná koňská. Při přemístění ostatků by se v posvěceném hrobě objevit nemohla. Zato když se likvidovala středověká bojiště a těla se pouze zahrnula, bylo zamíchání koní mezi padlé velice časté.
„V lednu 1422 byl v Brodě zmatek, velká bitva, ale mrtvé museli pohřbít narychlo, aby se nešířila epidemie z hnijících těl. Došlo tak k pohřbení na nějakém poli za městem. Byl leden a půda zmrzlá, takže hrob to byl mělký. V létě nato, nebo o dva tři roky později, byly hroby exhumované z důvodů hygienických, etických i křesťanských a ostatky už neměly charaktery celistvých mrtvých těl,“ líčí pravděpodobný vznik masových hrobů Vízner.
Archeologové neodkrývali celý hrob. Na vstupu do parku Budoucnost dělají pouze záchranný průzkum předcházející rekonstrukci, drží se tak striktně linií stavby. Stovky ostatků z výkopu pro budoucí vodovodní potrubí vyzvedli do beden. Více situaci na místě zkoumat nebudou, i když by si to třeba zasluhovala. Vyzvednuté ostatky už tým společnosti Archaia odeslal k prozkoumání antropologům.
„Zachytili jsme změny na kostech, které můžou svědčit o smrtelných zraněních z boje,“ konstatoval Jan Vízner. Antropologické zkoumání by rovněž mělo potvrdit hypotézu, že ostatky opravdu pocházejí z husitských válek.
Tým archeologů pracuje ve vstupní části do brodského parku Budoucnost zhruba tři týdny. Provádí zde záchranný průzkum, jenž předchází revitalizaci této části parku za zhruba 26 milionů korun. Na místě by měli pracovat přibližně do začátku září.
