„S krásným, slunným počasím samozřejmě roste množství lidí v přírodě, což bylo znát například uplynulou neděli. V některých lokalitách na Vysočině bylo uživateli honiteb zaznamenáno i více parkujících aut v revírech,“ popsal situaci Stanislav Císař, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou.
Fotogalerie |
Návštěvníci přírody by se podle jeho slov měli venku chovat především tak, aby stejnou krásu mohly obdivovat i další generace.
„Obecně platí, že po našem odchodu nesmí být jakkoli znát, že jsme v přírodě vůbec byli. Neměl by se tedy rušit klid lesa, znečišťovat jej odpadky, kouřit a rozdělávat oheň v lese. Platí tam také samozřejmě zákaz vjezdu všem motorovým vozidlům a lidé nesmějí nechávat psa na volno. To je aktuální hlavně právě na jaře – volně pobíhající psi jsou pro mláďata velkou hrozbou,“ dodal myslivec.
Teď v dubnu už se lze ve volné přírodě setkat například s mláďaty zajíců, muflonů nebo černé zvěře, hnízdí rovněž velké množství ptactva. Další mláďata, například srnčata, budou ještě v průběhu jarních měsíců postupně přibývat.
Hlavně „nezachraňovat“, nabádají myslivci
S větším množstvím výletníků v lesích, které lze vzhledem k příznivé předpovědi počasí i nadále očekávat, se zvyšuje i šance, že lidé na nějaké mládě v terénu narazí. A obzvláště pro některé sváteční návštěvníky přírody to může být nová situace, s níž si nebudou umět poradit.
Myslivci i ochranáři proto apelují na veřejnost, aby se nalezence rozhodně nesnažila za každou cenu „zachraňovat“.
„V tuto dobu se myslivcům i záchranným stanicím lidé, kteří našli nějaké mládě, ozývají pravidelně. Měli by se ale držet několika pravidel. Nalezené zvíře nehladit ani se k němu nepřibližovat, a hlavně ho neodnášet. Je třeba si uvědomit, že i pouhý dotek může mládě zabít. Jeho rodiče odradí pach člověka natolik, že se o něj dále nestarají a ono pojde hlady. Vždy je lepší zvěř nechat na místě a nevšímat si jí. Takové ‚zachráněné‘ mládě totiž zpravidla i přes veškerou lidskou péči uhyne,“ vysvětlil Císař.
Záchranné stanice je na místě kontaktovat, je-li nalezený tvor třeba zraněný či nepřiměřeně vyhublý. Lidé ale mohou volat i v případě, že si nejsou správným postupem jistí. Oslovit lze například stanici Pavlov na Havlíčkobrodsku na čísle 734 309 798 nebo Pasíčka na Chrudimsku na čísle 777 678 777.
Bez aut. Lesní cesty slouží v první řadě lesníkůmPři svých cestách do přírody by lidé měli myslet i na to, že se do lesů potřebují dostat především lesníci, již musejí bojovat s kůrovcovou kalamitou. Do lesa veřejnost nesmí auty vůbec vjíždět, a to bez ohledu na to, zda je cesta označená zákazovou značkou či vybavená závorou. „Takové případy bohužel řešíme po celý rok a ve všech regionech, takže je třeba znovu zopakovat, že lesní cesty slouží v první řadě k lesnickému hospodaření, tedy musejí zůstat průchozí a volné pro možný průjezd těžké techniky,“ upozornila Eva Jouklová, mluvčí Lesů České republiky. Lesní cesty a vyznačené trasy jsou sice k dispozici pěším, cyklistům a dalším návštěvníkům přírody, všichni ale musí počítat s tím, že se v lese pohybuje lesní technika. „Do míst, kde se těží a nakládá dřevo, lidé nesmí v zájmu vlastního zdraví vstupovat. Doslova to zákon zakazuje, stejně jako třeba vstup do oplocenek, které chrání vysazené stromky,“ zdůraznila Jouklová. Neblahým trendem posledních let se podle ní staly také lesní výjezdy motorkářů a jezdců na čtyřkolkách, již vyhledávají právě vytěžené mýtiny a paseky po kůrovcové kalamitě. „Ty jsou však už často zalesněné, takže tito motoristé způsobují ještě větší škodu, a to na sazenicích, které se kvůli poškození neujmou,“ dodala Jouklová. |
