Příliš velký diktát, a to i u nemovitostí a jejich okolí s nulovou historickou hodnotou. To je důvod, proč radnice v Třešti bude řešit žádost o zrušení nebo zmenšení tamní památkové zóny.
Podal ji šestatřicetiletý František Svoboda, majitel jednoho z domů v třešťské památkové zóně, na kterém bylo nutné opravit střechu. Skrz ní do jeho domu, ale i sousedního stavení, zatékalo.
"Ten dům, kdyby zůstal v tomto stavu ještě pár let, byl by k demolici," řekl Svoboda.
Ještě před započetím oprav poslal letos 18. července památkářům ohlášení výměny střešní krytiny a do oznámení uvedl, že na vyjádření z důvodu už domluveného termínu prací spěchá.
Jenže památkový úřad měl na vyřízení žádosti dva měsíce. "A nic se nedělo, nikdo se mi neozval. Až 8. srpna, kdy už střecha byla hotová, mi z úřadu napsali, že se na to přijedou podívat," dodal Svoboda.
Nadšení nebyli. Památkářům se nelíbily zvolené betonové glazurované tašky. "Požadovali pálenou, ačkoliv předchozí krytina byla rovněž betonová," dodal Svoboda.
Chránit chodce před padajícím sněhem památkáři odmítají
"Napsali mi, že ruším urbanistickou strukturu okolí, přitom naproti mému domu je hranatá budova Vývoje, vedle mě má dům plechovou střechu, a další dva domy betonovou krytinu," dodal Svoboda, kterému hrozí i finanční postih.
Památkářům se nelíbí ani barva krytiny, či umístění sněhových zábran na střechu.
"Zdůvodnili mi to tím, že ve 20. letech je střechy neměly. Ale tehdy také nikdo nikoho nežaloval za to, že ze střechy sjel sníh a rozbil mu hlavu. Pro mě přitom byly zbytečný výdaj, jen kvůli bezpečnosti," dodal.
"Trval jsem tedy na tom, že když mi podepíší papír, že přebírají odpovědnost za škodu způsobenou pádem sněhu ze střechy, nechám je sundat. Na to mi ale odpověděli, že to mi v žádném případě nepodepíší," dodal Svoboda.
Proti rozhodnutí památkářů se proto odvolal ke kraji. V pátek 6. prosince byl střechu na místě posoudit krajský úředník státní památkové péče Vít Hrbek. "Případ je složitější, na rozhodnutí máme šedesát dnů, tedy zhruba do poloviny ledna," řekl ve středu Hrbek. Průběh správního řízení nemohl komentovat.
Kromě odvolání Svoboda podal na třešťskou radnici i požadavek na zrušení památkové zóny, která je podle něj zbytečná. "Nevidím přínos pro Třešť, proč by měla být v památkové zóně. Historické domy jsou stejně památkově chráněné," míní Svoboda.
V zóně narazila už i radnice, nemohla vyměnit trávník
Starosta Třeště Vladislav Hynk také cítí, že je načase s památkovou zónou něco udělat.
"Doba se posunula, myslím si, že by bylo rozumné definovat její hranici trochu jinak. Není to ale jen o rozhodnutí zastupitelstva, o změně či zrušení může rozhodnout ministerstvo kultury. Zrušení si ale myslím, že teď není na stole," řekl Hynk.
Sama radnice už dříve u památkářů narazila. "Když jsme dělali revitalizaci zeleně na sídlišti, která nemá historickou hodnotu, potřebovali jsme vyjádření památkářů a zrovna v tomto případě bylo zamítavé. Nedovolili nám trávníky u paneláků vyměnit, přeorat a znovu zaset," vzpomněl starosta.
Tenkrát se radnice neodvolala. "Tehdy jsme žádali o dotace, a proto jsme potřebovali projekt vyřídit hodně rychle, proto jsme rozhodnutí raději akceptovali, i když se nám nelíbilo," dodal Hynk.
"Myslím, že památková zóna by ale měla zůstat, je to nějaká značka historie, která městem prošla a asi ji nemůžeme devalvovat. Musíme se ale zamyslet nad rozsahem památkové zóny a nastavit lidská pravidla, aby dopředu věděli, co mohou a co ne," dodal starosta.
Také by podle něj mohl existovat dotační fond, který by pomáhal vlastníkům nemovitostí stavby renovovat podle pravidel památkové zóny.
Ne všichni chápou význam památkové zóny, zní z úřadu
O redukci městské památkové zóny na menší rozlohu už usiluje radnice v Ledči nad Sázavou. Pro tento krok získala i podporu od obyvatel. V lednové anketě bylo pro omezení zóny 95 procent z 1951 platných hlasů. Zóna byla stanovena v roce 2003. Podle radnice je příliš široká a zahrnuje i budovy z 80. let minulého století.
Hranice některých památkových zón by se skutečně mohly změnit, protože památkáři začínají pracovat na revizi chráněných památkových území v celé zemi.
Tomáš Vícha z telčského pracoviště Národního památkového ústavu uvedl, že se odborníci už zabývají Ledčí nad Sázavou (více čtěte zde). K tomu, že byly zóny vymezeny příliš velkoryse, by podle jeho názoru mohli dospět kupříkladu v Novém Městě na Moravě, kde zasahuje do panelového sídliště, nebo u žďárské Zelené hory, kde ochranné pásmo zahrnuje i továrnu.
Problémy, které se objevily v třešťské památkové zóně, Vícha nepovažuje za nic výjimečného, podobné jsou i jinde; lidé třeba nechápou, proč si nemohou dát plastová okna. "Asi je to přirozené, že ne všichni chápou význam tohoto institutu a možnosti, které skýtá historickým městům," řekl.
Památkové zóny chrání centra měst před nevhodnými zásahy a stavebními úpravami. Některé radnice je považují za prestižní záležitost, dodal Vícha. Na obnovu památek v zónách lze čerpat dotace z programu regenerace.
