Tělocvična humpoleckého gymnázia Aleše Hrdličky bouří. Z řad sedících a tleskajících studentů vystupuje osmnáctiletý černovlasý mladík a míří před zástup svých spolužáků. Když dorazí na místo určení, vysekne trochu topornou poklonu. Spolužákům pro pobavení a také možná proto, aby slavnostní ráz okamžiku trochu odlehčil.
Je totiž vidět, že zájem okolí mu není zrovna příjemný a raději by byl někde, kde není středem pozornosti. Tohle není situace, kterou by septimán Matěj Doležálek zrovna vyhledával.
Jenže si na ni zadělal svými znalostmi sám. Stal se totiž celosvětovým vítězem jazykové soutěže Best in English, jíž se zúčastnilo 17 tisíc studentů z 29 zemí světa.
„Já ti gratuluji,“ třásl mu rukou Jindřich Josífek z pořádající agentury. Jako reakce přichází jen nesmělé pokrčení ramen. „Není mi to všechno kolem moc příjemné. Ale už si trochu zvykám,“ přiznává v rozhovoru pro iDNES.cz sám Matěj.
Jde mu vše. Učitelům se kolikrát zdá, že by mohl učit on je
Ostatně i učitelé gymnázia, kde Matěj studuje, ho popisují jako málomluvného hocha. Ale velmi talentovaného. A prakticky ve všem. „Jde mu matematika, fyzika, chemie, zeměpis, hraje na trubku...,“ vyjmenovává Jiří Dalík, zástupce ředitelky gymnázia.
„Není úplně jednoduché ho učit. Je to velká výzva. S nadsázkou se dá se říct, že on by kolikrát mohl vyučovat nás,“ směje se učitelka Vendula Marešová.
A třeba i v angličtině. Jak ale sám Matěj připouští, v jeho případě je úspěch v soutěži spíše vedlejším produktem. Cizí jazyky totiž nejsou tím, co by ho zajímalo. „Je to pro mě spíš nástroj k dalším věcem, abych načerpal informace z jiných oborů,“ přiznává.
Angličtinu začal více rozvíjet na druhém stupni základní školy. V té době si totiž na internetu začal vyhledávat informace o věcech, které ho baví víc. Dále angličtinu rozvíjel u počítačových her nebo sledováním filmů.
„Hledal jsem si od všeho něco. Postupně jsem se přestal angličtině bránit a začalo se to samo kupit. Stala se z toho taková sebeposilující smyčka. Člověk umí, může ten jazyk používat a ještě se tím pak zlepšuje,“ rozpomíná se.
Český dabing filmům škodí, mnoho věcí se ztratí v překladu
Postupem času tak pro něj přestalo být problémem třeba sledování zahraničních filmů v původním anglickém znění. Ostatně tuto zkušenost by osmnáctiletý mladík doporučoval každému. Podle jeho názoru totiž dabing vyznění snímků spíše ubližuje.
„Dabing má svoji roli. Třeba dětské filmy by byly s titulky hloupé. Ale u nás jsme v oblasti dabingu extrém, dabuje se tady snad úplně všechno. Běžné filmy by měly být s titulky. Ostatně v překladu a následném dabingu se dost z původního ztratí,“ myslí Doležálek.
A za pravdu mu dává i Jindřich Josífek, podle něhož je cesta, kterou si Matěj k osvojení cizího jazyka zvolil, víceméně ideální. „V dnešní době je to dokonce nutnost. Osobně si myslím, že právě dabing by u nás měl být omezený na minimum. Vidím to v zahraničí. Tam tolik dabing není a zahraniční studenti jsou na tom s angličtinou lépe,“ říká Josífek.
I když je Doležálek výborným angličtinářem, svoji budoucnost vidí v matematice. To je obor, který jeho srdci učaroval nejvíc. I v ní už oslavil řadu úspěchů. Například loni v srpnu se zúčastnil v litevském Vilniusu Středoevropské matematické olympiády a obsadil druhé místo. Když zpracovával práci středoškolské odborné činnosti, jen těžko mu k ní vedení gymnázia shánělo oponenta. Našlo ho až na ČVUT.
„V budoucnu bych chtěl studovat matfyz (matematicko-fyzikální fakulta, pozn. red.),“ vyznává se Doležálek. O tom, že by šel i díky vynikající angličtině studovat do zahraničí, moc neuvažuje. „Zatím to v plánu nemám. Ale je to z části tím, že jsem pohodlný,“ usmívá se.
