V sobotu, u příležitosti Slavností brambor, které se v areálu statku odehrály, mohli zájemci poprvé nahlédnout do areálu bývalého zemědělského statku v Nových Dvorech, místní části Bystřice nad Pernštejnem na Žďársku, jenž zažívá renesanci za 150 milionů korun.
„Kdo tady byl na Slavnostech brambor vloni, může srovnávat, a myslím, že ta proměna je hodně markantní,“ uvedl starosta Bystřice nad Pernštejnem Karel Pačiska. Statek se čtvercovým půdorysem a nádvořím uprostřed je kompletně zrenovován, zásadní stavební práce jsou hotové. Dostal nové střechy, fasádu, nádvoří je vydlážděno.
V levém křídle statku, kde dřív byla konírna a ještě dříve ustájené krávy, vznikl díky rekonstrukci seminární sál. „Bude to multifunkční sál určený na různé konference, starosta má naplánováno, že by se tu mohlo třeba i oddávat,“ uvedl stavbyvedoucí Michal Litto.
Ve stejném křídle zrenovovaného statku vzniká i minipivovar. Ten ještě čeká na instalaci pivovarských technologií. „V provozu bude pivovar nejpozději 21. března příštího roku, kdy celý areál slavnostně otevíráme. Na otevření by měla být i uvařená várka piva," uvedl ředitel centra Eden, pod který provoz spadá, Michal Burian.
Pro pivo ještě nemají vybraný název. „Vyhlásili jsme soutěž, sešla se nám skoro stovka návrhů, je pravděpodobné, že název bude mít něco ve spojení s Mitrovskými, rodem, kterým statek kdysi patřil," naznačil Burian. V prvních letech pivovar bude vařit nejvýše 300 hektolitrů piva za rok.
V protilehlém křídle statku bude ve velké hale expozice věnovaná zemědělství. „Začínat bude ‚krtčí norou‘, kterou návštěvníci projdou, a končit bude až současnou satelitní technologií využívanou v zemědělství,“ nastínil plány Burian.
V čele statku je dvoupodlažní budova, panské stavení. V něm nyní řemeslníci dokončují výmalbu pokojů podle historických vzorů. A zabydlet by se v nich měla stálá expozice pojednávající o životě na panském dvoře. Z oken pokojů je kromě samotného dvora výhled i na druhou stranu směrem na Bystřici. A pod těmito okny vzniká i skanzen horácké vesnice.
Pohled do budoucnosti
Repliky roubených chaloupek se zvoničkou na návsi vyrostly v místě, kde dříve byla parkourová louka. Chalupy jsou postavené podle původního vzoru. Dřevěné šindele na střechách však vyměnila keramická krytina. „Jsou to dvou nebo třípokojové chalupy, ta největší je statek, nejbohatší stavení. A ke každé z chalup je nějaký příběh a řemeslo, které představuje. Příběh hrnce, klobásky, nebo třeba lněného šátku,“ nastínil ředitel areálu Burian.
V jedné z chalup, mlýnu, si lidé budou moci vyzkoušet například ležení na kachlové peci a pečení chleba. Veškeré expozice budou doplňovat panely s vysvětlujícími texty.
Další z chalup bude obývat třeba včelař i s úlem na dvorku. Ten návštěvníkům vysvětlí, jak funguje výroba medu. A nejen pro děti bude připravený i dvorek s domácím zvířectvem.
Na dohled starobylé vesničky vzniká ještě jedna nepřehlédnutelná stavba. Ta však má návštěvníky směřovat k technologiím zítřka. Takzvaný ekopavilon budoucnosti, monolitická železobetonová konstrukce s ocelovými nosníky, zaujme nejprve svým netradičním tvarem, trojúhelníkovitou siluetou.
„Je to nízkoenergetická stavba, ve které budou použity veškeré moderní technologie k vytápění i chlazení,“ nastínil stavbyvedoucí Michal Litto. Budova má i dvě podzemní patra.
Žížalí divadlo, fontána i bludiště
„Stavba je koncipována na čtyřech živlech, oheň, voda, země, vzduch. Země to jsou třeba stavební materiály, či recyklace. Oheň, to je topení, svícení, světelné zdroje, i téma úspory energií. Bude tady několik druhů solárních a fotovoltaických kolektorů, návštěvníci na displeji uvidí, kolik momentálně vyrábí elekřiny. Půjde o jakýsi technologický park v kontrastu s tím, jak se žilo dřív,“ uvedl před futuristickou stavbou šéf areálu Burian.
"Bude to na nás klást vysoké nároky, abychom budovu stále udržovali v technologickém standardu, abychom nevydávali za budoucnost něco, co už dvacet let někde funguje,“ dodal.
Před budovou se už rýsuje nová fontána. Prostranství doplní třeba i nožní stezka, kde budou lidé moci procházet bosýma nohama po různých druzích povrchu, či dětské hřiště a rostlinné bludiště, nebo bylinkové záhony.
„Z nich se přímo v areálu zpracují olejíčky, či mýdla, aby si je lidé mohli vyzkoušet. Nejenom pro děti bude atrakcí i „žížalí divadlo“. Bude to větší kompostér, ve kterém bude část prosklená, tak aby lidé viděli, co žížaly umí,“ nastínil Burian.
A už nyní se nedaleko futuristické budovy tyčí i miniaturní chmelnice. „Uvidíme, co z chmele bude, nejsme chmelařská oblast. Uvažujeme, pokud se podaří, že bychom navařili vzorky piva i z našeho sladu a našeho chmele, abychom nabídli pivo i tak, jak asi chutnalo před dvěma sty a více lety, když bylo navařeno z místních surovin,“ dodal Burian.
Až 50 tisíc návštěvníků za rok
Celá přestavba bývalého zemědělského areálu, který dříve spadal pod tamní zemědělskou školu, vyjde zhruba na 150 milionů korun.
„Dotovaná, turistická část, vyjde z dotací na necelých 120 milionů korun. Dotace dělá 92,5 procent. Pak je zemědělská část, která není dotovaná, a tam se utratí dalších asi 20 milionů korun. Tyto peníze směřují z rozpočtu města," rozklíčoval rozpočet Burian.
Vstupné do areálu po jeho otevření by podle Buriana mělo být kolem stokoruny a zhruba o polovinu vyšší bude ve dnech kdy bude na statku připravený i speciální program. Ceny za vstupné ale zatím nejsou definitivně určeny.
Areál by po otevření mělo navštívit 50 tisíc návštěvníků ročně. „Samozřejmě že to nebude hned první sezonu," dodal Burian s tím, že možnosti areálu budou v prvních letech svázány i podmínkami přidělené dotace.
„Nemůžeme prvních pět let z důvodu dotací vydělávat. Proto i komerční aktivity budeme muset první roky omezovat. V dalších letech by pak ale provoz měl být soběstačný,“ dodal šéf areálu s tím, že později tak bude možné například rozšířit sortiment v restauraci či zvýšit produkci vlastního piva.
„Budeme ho navíc moci prodat ven, což teď nemůžeme. Na druhou stranu, pokud by dotace nebyla, nebyla by ani vůbec vůle, areál postavit,“ dodal Burian.
