„Jde o jedno z řady opatření, které ministerstvo přijímá, aby zmírnilo projevy sucha,“ přiblížil Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva zemědělství.
Při volbě lokalit byl kladen důraz hlavně na terénní tvar a minimální osídlení i hospodářskou zástavbu. Vybírány byly toky s dobrou kvalitou vody, v nichž relativně krátká hráz zachytí velký objem vody, obvykle tedy v zalesněném údolí.
„Je třeba si uvědomit, že z našeho území odtéká prakticky veškerá voda do okolních států, takže naše zdroje závisejí výhradně na srážkách. Pokud tedy vodu nezadržíme, odtéká, aniž bychom ji mohli využít k hospodářským potřebám,“ řekl k tomu ministr zemědělství Miroslav Toman.
Není proto podle něj možné zaměřit se jen na zadržování vody v krajině, ale pracovat i na zachycení srážkových vod v dalších větších přehradách.
Očekává se střet s ochranou přírody
Dokumentaci má teď na stole Agentura ochrany přírody a krajiny, jež připravuje vyjádření pro ministerstvo životního prostředí (MŽP).
„Jelikož se v případě Vysočiny jedná vesměs o neosídlená údolí s přirozenými vodními toky, střet s ochranou přírody tam u většiny navrhovaných území samozřejmě bude. Často jsou to místa s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Pak už záleží na tom, co dostane přednost - zda veřejný zájem a zásobování vodou, nebo ochrana přírody,“ konstatoval Václav Hlaváč, ředitel Regionálního pracoviště Správy chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, které se k záměru za Vysočinu vyjadřuje.
To, že je lokalita navržena, však neznamená, že tam v nejbližší době vyroste přehrada. Odsouhlasilo jej zatím ministerstvo zemědělství a starostové dotčených obcí. Měnit se mohou ještě také parametry jednotlivých lokalit. Dle Tomana dříve než za sedm let k výstavbě nedojde.
Největší přehrada se má rozkládat u Žďáru
Největší území pro vybudování přehrady je navrhováno u Žďáru nad Sázavou. Případná budoucí nádrž by měla zaujímat 196 hektarů, tedy jen o 10 hektarů méně než Velké Dářko, největší rybník Vysočiny. Měla by pojmout 10,5 milionu kubíků vody. Dílo je plánováno v údolí meandrujícího Stržského potoka, a to od současné přehrady Strž až k loukám nad Konventským rybníkem u města.
K umístění případné přehrady se kladně staví například ve Světnově, obci u vodní nádrže Strž. „Když jsme se měli k problematice vyjádřit, naše stanovisko bylo kladné,“ řekl světnovský starosta Pavel Štefan.
Podle nových plánů by měly na říčce Brtnice stát hned dvě vodní nádrže. Jedna z nich - ta větší - je plánovaná na Třebíčsku mezi obcemi Opatov a Brodce u Kněžic.
Setkání mezi zástupci obcí a Povodím Moravy se uskutečnilo loni. „Jednání byla vedena tak, že se jedná o dlouhodobý třicetiletý plán s tím, aby bylo místo chráněno pro tuto budoucí stavbu. Není to tak, že by se mělo začít stavět do sedmi let,“ říká starostka Opatova Lenka Štočková.
Vodní dílo má rozkládat na ploše 90,3 hektaru s tím, že nádrž zachytí 7,2 milionu kubíků vody. Přehrada by měla být vybudována v údolí říčky Brtnice na katastru Opatova. Nádrž by podle Štočkové měla začínat za čističkou odpadních vod v Opatově a pokračovat údolím směrem ke Kněžicím. Končit má před rybníkem Strážov, který by měl zůstat nedotčený. Do vodního díla ale bude zřejmě zahrnut rybník Zlatomlýn a podle starostky Lenky Štočkové zřejmě i tamní čtyřmetrový vodopád.
Chotěbudice jsou podle starosty nereálné
Další lokalita pro budoucí přehradu nazvaná Vosovec se nachází na pomezí Jihomoravského kraje a Vysočiny. Jedná se o úsek východně od Moravských Budějovic poblíž vsi Hostim. Vodní dílo je tam plánováno na říčce Nedveka s plochou přes 71 hektarů a objemem 1,35 milionu kubíků.
Přehradní nádrž je plánována i východně od obce Chotěbudice na Třebíčsku, na toku Želetavky. Chystaná plocha činí 62,61 hektaru. Zachytit má až 2,83 milionu kubíků.
Podle starosty Chotěbudic Vladimíra Svobody je ale tento projekt nereálný. „Ty louky v údolí Želetavky dají dohromady maximálně dvacet hektarů. Nevím, kde by se tu těch 62 hektarů vzalo,“ podivuje se starosta.
Jiná 56,5 hektaru rozlehlá přehrada by mohla vzniknout u Střížova, místní části Brtnice. Konkrétně v údolí řeky u zříceniny Rokštejna. Pro místní je to překvapení.
„Měli jsme za to, že jsme byli před časem ze seznamu vyčleněni,“ podotkla brtnická starostka Miroslava Švaříčková. Podle jejích dosavadních informací má ale lokalita sloužit jen jako rezerva, reálně by se tam v nejbližších letech budovat nic nemělo.
Vodní nádrž spolkne rybník i s mlýnem
Další z nově zvažovaných přehrad by měla stát na říčce Doubravě u obce Ostružno na Havlíčkobrodsku. Jedná se o území téměř na hranicích s Pardubickým krajem. Plánovaná přehrada má stát východně od obce na ploše téměř 50 hektarů. Zachytit by měla až 1,8 milionu kubíků vody.
Podle starosty Václava Hrubého by se vodní nádrž měla rozléhat 200 metrů za mostem přes Doubravu a dále k obci Chuchel. Spolkla by tak Mlýnský rybník i s mlýnem. K tomu, že se zde nádrž nakonec postaví, je spíš skeptický. Podle starosty se již v minulosti o přehradě na řece Doubravě uvažovalo. To bylo ale opačným směrem.
S jinou lokalitou severovýchodně od Batelova na Hraničním potoce na Jihlavsku se jako s přehradou počítalo již před šedesáti lety. Původně byla spolu s Hubenovem vytipována jako zdroj pitné vody pro Jihlavu.
Teď se k možnosti vybudovat přehradu na tomto místě ministerstvo zemědělství opět přiklonilo. Podle předpokladů by nový vodní zdroj měl mít objem 1,46 milionu kubíků vody.
Na místě zvažované nádrže se dnes nacházejí pole a louky. Podle starosty městyse Batelov to není území nijak zvlášť cenné, nejsou tam ani žádné domy, chaty či zásadní komunikace.
„Nebude to Orlík ani Lipno. Je to stavba ve veřejném zájmu a myslím, že by měla mít zelenou,“ uvedl starosta Jiří Doležal s tím, že městys nemá proti vodní nádrži žádné námitky.
