Úterý 22. září 2020, svátek má Darina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 22. září 2020 Darina

Přehrada je plná, těší hrázného na Víru. Loni snížil odtok na minimum

  9:34
Tak málo vody kvůli suchu jako loni hrázný z Víru Antonín Hájek nezažil. Letos na jaře si mohl, stejně jako další vodohospodáři, zhluboka oddechnout. Alespoň na chvíli. Jarní tání i deště pomohly a Vírská přehrada na řece Svratce je po několika letech zase plná.

Antonín Hájek pracuje na vodním díle Vír už přes třicet let. | foto: Jiří Bárta, 5plus2.cz

Díky jarnímu tání a několika deštivým dnům se podařilo dosáhnout zásobní hladiny, takže vodohospodáři mohli ustoupit od mimořádné manipulace. „Poprvé v historii se loni snížil odtok do řeky na 650 litrů za sekundu,“ říká v rozhovoru hlavní hrázný Antonín Hájek.

Po jak dlouhé době se podařilo přehradu naplnit?
Vždy na jaře přehradu dopouštíme, problém se suchem začal před čtyřmi lety. V letech 2015 a 2016 jsme ji sotva naplnili, nejhorší pak byly roky 2017 a 2018. I když jsme měli na rok 2017 zažádáno o mimořádnou manipulaci kvůli opravě pilířů na návodní straně, stejně se hladina k požadované kótě tak tak přiblížila. Horší však byl rok 2018, kdy jsme se zastavili s hladinou na minus 11 metrech. Od té doby jsme klesali až do letošního tání. Po jarním tání a dvou deštivých víkendech jsme dosáhli zásobní hladiny 65 metrů a dokonce jsme se dostali až metr a půl do retenčního prostoru. Z hlediska hydrologie se dá říci, že jsme plní.

Máte radost?
Mám. V dlouhé historii přehrady se nestávalo, že bychom ji na jaře nenapustili plnou. Naopak jsme vodu obvykle odpouštěli, abychom nebyli moc vysoko. Byly roky, kdy jsme šli i na přepad, abychom přehradu vyzkoušeli v maximálním zatížení a provedli v tomto stavu všechna předepsaná měření.

Antonín Hájek

  • Vedoucí hrázný vodního díla Vír, letos mu bude 54 let. Zanedlouho to bude 32 let, co nastoupil do služby na tuto přehradu na řece Svratce na Bystřicku.
  • Pochází přímo z obce Vír, čtyři volební období byl zastupitelem. Byt má hned vedle kanceláře.
  • Na této nádrži, která se začala stavět v roce 1947 a byla zkolaudována v listopadu 1957, dělá vedoucího dvěma svým kolegům.
  • Vírská přehrada zadržuje aktuálně přes 47 milionů kubíků vody, ze které jsou napájeny i domácnosti na Ždársku a také Brněnsku.

Letos jste vodu na přepad nepustili. Proč?
Přišlo to docela rychle a technickobezpečnostní dohled si o měření nezažádal. Hladinu jsme nechali vystoupat metr a půl do retenčního prostoru a pak už elektrárna přidala na provozu a hladinu pomalu snižuje zpět k zásobní. Měření probíhá standardně jako v každém jiném období. Ale dá se říci, že by se hladina k přepadu určitě dostala.

Poslední týdny už jsou však zase téměř bez srážek a voda bude určitě ubývat.
To ano. Na přítoku už jsme se dostali pod dva kubíky, to je na duben velice málo. Pokud se počasí nespraví, bude to stejné jako v loňském roce. Tehdy se situace vyhrotila, hladina se běžným provozem dostala v listopadu až na kótu 45 metrů. Úpravna vody ve Švařci, kde se upravuje voda pro Brno, odebírá několikanásobně více vody než v minulých letech, protože hlavní brněnský zdroj vody z vrtů v Březové má problémy. Dříve Švařec odebíral vodu v průměru jednou týdně a nyní je to od pondělí do pátku devět až 14 hodin denně. A to se na hladině projevuje.

Museli jste přistoupit ke zvláštním opatřením?
Požádali jsme o mimořádnou manipulaci. Poprvé v historii se snížil odtok do řeky na 650 litrů za sekundu. Měli jsme tady kvůli tomu jednání několika subjektů. Vodáren se omezení nedotklo, elektrárna to přijala. Mimořádná manipulace pominula, až jsme dosáhli požadované hladiny, nyní už zase jedeme v normálním režimu a vypouštíme do Svratky dva kubíky za sekundu. Elektrárna zase najela na běžný provoz.

Jak se mění manipulační řád během sucha?
Je nastavený, schválený, platí pořád. Máme nastavené dispečerské grafy, povolené odběry, tím se řídí i elektrárna. Když se sníží hladina v nádrži, odběr vody pro energetické účely se také sníží. Ale když dojde k takové situaci, která byla loni, požádá správce toku o mimořádnou manipulaci, kterou schvaluje krajský úřad. Ale možná bude tento proces časem jednodušší, abychom mohli na ten režim přejít okamžitě. Zatím pořád musíme žádat.

Pocítili jste větší zájem turistů, badatelů nebo fotografů o poloprázdnou přehradu?
Jistě. Každá přehrada, když se obnažuje, ukazuje historii. Než se přehrada ve Víru napustila, domy se zbouraly, lesy vymýtily, zůstaly jen základy domů. A ty se postupně zanášejí, zůstávají torza cest. Například stavidlo, které bylo v lokalitě u křivé borovice, zmizelo při povodni, zřejmě v roce 2005 či 2006. Pozůstatky Chudobína už úplně zanikají.

Fotogalerie

Více toho bylo vidět v Korouhvické zátoce, že?
To ano. Tam nedochází k takovému zanášení bahnem. Pod torzo zatopené betonárky kousek od hráze se už loni málem dalo vlézt, ale hladiny z roku 1992 jsme nedosáhli, chybělo tři čtvrtě metru, takže pod zásobníky jsme se nepodívali. Ale v roce 1992 nebyla hladina tak nízko vlivem sucha, ale z důvodu opravy hráze.

Museli jste nyní o to víc řešit porušování zákazů vstupu?
Na tuto práci má Povodí Moravy najatou agenturu na ochranu vodních děl. To řeší její pracovníci. Ale v režimu ochranných pásem žádná změna není.

Přijde mi, že s ubývající vodou utichly hlasy starostů okolních měst a obcí, kteří před pár lety opakovaně tlačili na to, aby byla u přehrady zase možná rekreace.
Teď jsou jiné starosti, pitná voda je na prvním místě. Ani místní pan starosta už koupání neřeší.

Takže už místní žádné „protestní“ koupání na Nový rok nepořádají?
Ne. Beru to tak, že přehrada by se měla chránit. Když se podíváme na stav povrchových vod… Kvalita vody je další věc.

Platí přísná ochranná pásma, ale paradoxně se přehrada původně nestavěla pro vodárenské účely a dokonce sloužila i k rekreaci, že?
Ano, to je minulost. Prvořadá funkce je jasná, ochrana před povodněmi a regulace toku Svratky směrem na Brno. Pak se využívá k energetickým účelům, později se stala vodárenskou nádrží kvůli potřebě vody pro uranový průmysl a nová sídliště pro horníky. Později se přidalo ještě Brno, které je zásobováno Vírským oblastním vodovodem.

Když je přehrada plná, dočkají se letos nějaké akce vodáci?
Poslední tři roky tu nebyla ani loďka, nedalo se jezdit. Letos už se ozvali, o vodu si musí požádat na našem dispečinku. Povodí jim vyhoví podle hydrologické situace. Jsme ve stavu, kdy by se dalo vyhovět. Uvidíme, jaká bude situace v červnu. (Vodácká akce je podle webu Povodí Moravy plánovaná na 8. června - pozn. red.) Požádali o plavbu mezi Vírem I a Vírem II, kde teče voda denně, když je špičkový provoz elektrárny, to bývá dvakrát denně hodinu až dvě. Záleží, kolik toho budou vodáci chtít.

Když už přehradu hlídá ostraha, jaké jsou vaše nejnovější zkušenosti s pytláky?
Práce agentury má ohlas. Už to nejsou desítky lidí, ale pouze jednotlivci. Lidé jsou rozumnější, i když pytláctví v lese ani na vodě nikdy úplně nevymýtíte. Myslím, že se situace tady výrazně zlepšuje. Rybář nejsem, nevím, jak velká je jeho vášeň, ale myslím, že si raději zajede zachytat na soukromý rybník, než by tady čekal za keřem, kdo na něj vletí.

Ale ten adrenalin nenahradíte!
(směje se) To mi nic neříká. Loni jsme také spolupracovali s psovody Policie ČR, kteří při svém výcviku konali kontrolu na naší přehradě. Také na někoho narazili. Ale jde to mimo nás, přestupky pak řeší městský úřad v Bystřici nad Pernštejnem.

Takže nemáte žádné nové pytlácké historky o zběsilých útěcích?
To bývalo úplně běžné. Pytláci nechávali na místě klíčky od auta, kompletní rybářskou výbavu… Za poslední roky žádné nové příběhy nemám. Jsem rád, všechno má své meze. Policajta bych dělat nemohl.

Jak se vaše práce změnila nástupem moderních technologií?
Za těch třicet let výrazně. Tehdy jsme neměli žádné elektronické zařízení, všechno se dělalo ručně včetně zapisování. Informace jsme si předávali telefonicky, samozřejmě bez mobilů. Bylo to klidnější. Dnes je to díky propojení fofr. Ale fyzická kontrola, tedy obchůzka vodního díla, je pořád stejná. Ráno zpracujeme hydrologické a meteorologické údaje, zkontrolujeme měřené údaje z technicko-bezpečnostního dohledu, pak procházíme hráz. Největší pokrok byl po zapojení prvního počítače v roce 1995. Při povodních v roce 1997 už jsem tak měl monitoring přítoku v Dalečíně a Borovnici. Práce je tedy dnes o dost jednodušší. Povodí je plné limnigrafů, které snímají průtoky, jejich stav vidím i na mobilu. Ale papírování celkově přibývá.

Jak hráz kontrolujete?
V tělese hráze měříme pořád stejně, všechny měřicí body musíme manuálně změřit. K tomu už slouží digitální přístroje. Zápis naměřených údajů už neprovádíme do sešitu, ale máme malý počítač. Naměřené hodnoty se pak dál předávají elektronicky. Nikdy se nestane, že bychom do hráze nešli. Hlavní je pořád denní osobní obhlídka tělesa hráze.

Dostanete se z kanceláře často na vzduch?
Dá se říct, že pořád stejně. Za hodinu a půl zpracuji data a udělám obchůzku. Pak jezdím ještě na Vír II, nejde spoléhat na kameru. To si netroufnu. Voda je živel. Nebezpečí z prodlení u nás není jako v elektrárně, kde musí řešit problémy do 20 minut, i když se dá řídit na dálku. Když něco vypadne, nemusím tam letět jako hasič. Ale dispečink nás po pracovní době může zavolat. V době, kdy nebyly mobily, jsme na přehradách drželi takzvanou dosažitelnost. Hrázný, který bydlel na přehradě, měl být teoreticky dosažitelný přes pevnou linku. Nebylo to vždy tak snadné. Nástupem mobilů se všechno zjednodušilo. Do pracovní pohotovosti nás dispečink staví až při povodni. V práci také uklízíme naplavený nepořádek.

Využili jste nějak speciálně situace, kdy byla přehrada poloprázdná?
Při nižším stavu vody jsme si loni prodloužili koleje svážnice. Letos se tady objevilo hodně naplavených pařezů z původních stromů, které utrhla voda při nižším stavu.

Na hrázi, kde vede silnice, už jsou zase semafory. I letos pokračuje oprava hráze?
Končí pětiletý cyklus opravy pilířů, sanace však bude pokračovat v dalších letech. Jsou to opravy, které nemají vliv na funkci přehrady, z hlediska statiky je bezproblémová, jde o kosmetické opravy povrchových erozních betonů. Teď jde o pilíře, které nesou mostovku, pak by se měl připravit projekt sanace návodní strany.

Autor:
  • Nejčtenější

Žďárská gilotina nad řekou Sázavou se stala postrachem místních vodáků

Třicet metrů dlouhý most ve Žďáře nad Sázavou se příliš nepovedl a čeká ho oprava. Zábradlí na něm totiž bylo...

Obec trpí kvůli chovatelce a smečce psů. Je to množírna, tvrdí místní

Bezradnost zažívají lidé z Račic na Třebíčsku. Do obce o necelé stovce obyvatel se přistěhovala Zdena Bártů, které...

Za vjezd do centra se v budce vybere 2,5 milionu, rarita však brzy skončí

Ve větru, dešti a sněhu, ale i za horkých dnů. Marie Štěpánková vybírá za každého počasí desetikoruny za vjezd na...

Řidič dodávky nepřežil střet s kamionem vezoucím auta, tah na Znojmo stál

U Rančířova na Jihlavsku se srazila dodávka s kamionem převážejícím auta. Jeden člověk při nehodě zemřel, další utrpěl...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Krize by přišla i bez covidu, bude trvat i příští rok, tvrdí šéf Žďasu

To nejhorší teprve přijde. Myslí si to generální ředitel jedné z největších a tradičních firem na Vysočině, žďárského...

Nebezpečná místa Česka: brněnský Cejl. Místo, kde vidíte policii jen projíždět

Premium Reportéři MF DNES mapují místa, která podle statistik nejsou výjimečně nebezpečná. Ve skutečnosti jde o no-go zóny,...

Němci kritizují Česko a vzkazují: Podívejte se na naše opatření. Fungují

Premium Koronavirová propast mezi Českem a Německem se nadále prohlubuje. Z premianta třídy se stal problémový žák, popisují...

Když ne jeho, tak aspoň jeho dítě! Psycholog Šmolka nejen o zoufalých milenkách

Premium Ve třiceti už se neprovdáš. Věta, kterou kdysi běžně slýchaly dívky nad třicet let, považované už za staré panny. Dnes...

  • Další z rubriky

Jako na skutečné silnici. Děti v Jihlavě mají moderní dopravní hřiště

Zbrusu novým dětským dopravním hřištěm se od pátku chlubí krajské město. Podle Veroniky Vošické Buráňové, krajské...

Sportovní soutěže na Vysočině ničí covid-19, zápasů ubývá

Program soutěžních utkání napříč jednotlivými sportovními odvětvími nemůže brát letos nikdo vážně. Situace se totiž...

V Havlíčkově Brodě začaly práce na obnově střechy kostela ze 13. století

I když to momentálně není zvenku příliš vidět, po delší pauze se opět rozeběhly práce na záchraně kostela svaté...

Část rodičů odmítá ve školách roušky, v karanténě je na Vysočině třicet tříd

Od zahájení školního roku uplynuly tři týdny a skupiny žáků, celé třídy, pedagogové i další personál zařízení na...

Exkluzivní rozhovor s naší Hankou: 12 hodin před plánovaným císařem jsem se dozvěděla, že je syn pozitivní na Covid-19
Exkluzivní rozhovor s naší Hankou: 12 hodin před plánovaným císařem jsem se dozvěděla, že je syn pozitivní na Covid-19

Naše kolegyně a bývalá šéfová eMimina Hanka v úterý 8. září porodila zdravou holčičku Emičku. Plánovaný porod císařským řezem zkomplikoval Covid-19...

Vyzkoušeli jsme eRoušku 2. Podívejte se, jak může pomoci i vám

Největší nadějí na zpomalení šíření covidu-19, která navíc nikomu nezkomplikuje život, je malá aplikace pro chytré...

Volali ji k večeři, ale nepřišla. Zemřela s ohořelým mobilem v ruce

Patrně neoriginální příslušenství si vybralo další z mnoha obětí. Stala se jí šestnáctiletá thajská školačka. Poté, co...

Benešová: Nečekala jsem, že synova svatba bude tak emocionálně náročná

Závěr prázdnin byl pro Lucii Benešovou ve znamení svatebních příprav. K oltáři dovedla svého nejstaršího syna Luciána,...

Jeho prsty byly najednou ve mně, obvinila fotografa ze zneužití Ratajkowski

Emily Ratajkowski (29) zveřejnila obsáhlou esej, ve které obvinila fotografa Jonathana Ledera ze sexuálního zneužití....

Nová data ukázala alarmující poměr pozitivních testů. Už je nad 20 %

Epidemie koronaviru se v Česku vymyká kontrole. Napovídá tomu ukazatel, který měří poměr pozitivních testů oproti všem...