Pátek 28. ledna 2022, svátek má Otýlie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 28. ledna 2022 Otýlie

Zelená hora slaví dvě výročí, Žďárští se dosud přou kvůli jejímu odlesnění

  16:21
Tři sta let uplynulo od momentu, kdy architekt Jan Blažej Santini-Aichel začal stavět poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře v dnešním Žďáře nad Sázavou. A letos to bude 25 let od doby, kdy se tato stavba dostala na seznam světového dědictví UNESCO. Obě výročí si Žďár o víkendu připomene.

„Když Československo přistoupilo po sametové revoluci k mezinárodní Úmluvě o ochraně světového dědictví UNESCO, na jejímž základě se sestavuje seznam světového dědictví, koncepčně se přemýšlelo, co by tehdejší ČSFR k zápisu na tento seznam navrhla. Byli jsme tehdy totiž jednou z posledních zemí, která seznam nespoluvytvářela,“ připomíná Věra Kučová z Národního památkového ústavu, která má na starosti památky s mezinárodním statusem, jak k zápisu Zelené hory došlo.

Hned po roce 1989 proto širší expertní tým vybral okruh zhruba deseti nejvýznamnějších míst a památek, z nichž by se nominace připravovaly.

„Mezi nimi byl Karlštejn, Zelená hora nebo bylo zvažováno i další Santiniho dílo, Kladruby u Stříbra, “ připomíná Kučová.

Karlštejn byl součástí první vlny nominací, společně s Prahou, Českým Krumlovem a Telčí. Historická jádra těchto tří měst se na seznam dostala jako první položky za Českou republiku v prosinci 1992.

„S procesem nominací jsme tehdy neměli dost strategických zkušeností. Karlštejn byl v první vlně prezentován zejména jako středověká památka, byla podceněna příležitost pozitivně popsat i přínos 19. století (kdy došlo vlivem purismu k výrazným zásahům, pozn. red.),“  popisuje Kučová, jak se místo hradu založeného Karlem IV. dostala do středu pozornosti Santiniho perla na kraji Žďáru.

Fotogalerie

Karlštejn v tu dobu nebyl v procesu hodnocení doporučen k zápisu - ostatně mezi českými památkami UNESCO není dodnes. „Stále jej máme v národním potenciálu pro možné přepracování. Mezitím se začalo pracovat na dalších nominacích, včetně Žďáru nad Sázavou,“ líčí Věra Kučová.

„Experti dali nakonec více šancí Santiniho originální stavbě na ‚zelené louce‘ před jeho transformací středověkého kláštera, jakým je případ Kladrub. Kdybychom tu dokumentaci dělali nyní, možná bychom to postavili jako sérii vzájemně se doplňujících Santiniho tvůrčích postupů a byly by tam obě památky spolu,“ spekuluje památkářka.

K prosazení po rozdělení federace přispěl velvyslanec ve Francii

MF DNES se spojila s bývalým velvyslancem ČR v Paříži Jaroslavem Šedivým. Právě on byl jednou z postav, která pomohla kostelu ve tvaru hvězdy prorazit do světa o něco dříve.

Když se Československo rozdělilo od ledna 1993 na dva státy, měla česká strana podle Šedivého jmenovat také nového zástupce v UNESCO, jež sídlí ve francouzské metropoli. „Na můj návrh v Praze rozhodli, že tuto agendu lze přidat do činnosti velvyslanectví, které jsem v té době v Paříži vedl,“ vzpomíná Jaroslav Šedivý.

Velvyslancem byl od června 1990 do prosince 1994, později byl krátce ministrem zahraničí v Klausově a Tošovského vládě. Nyní mu je 89 let a žije v Praze.

Dostat památku na prestižní seznam znamená zaujmout a přesvědčit mezinárodní expertní komisi UNESCO. „V době, kdy jsem se tím začal zabývat, byl právě v jednání náš návrh na zapsání Karlštejna a připravovaly se též návrhy na kostel sv. Jana Nepomuckého a rovněž Kutná Hora,“ připomíná diplomat.

Podle Šedivého vzpomínek nebyl Karlštejn kvůli porušení historické čistoty zásahy v 19. století v listopadu 1993 předložen Generální konferenci UNESCO.

Pomohla známost s ředitelem UNESCO i s majitelem zámku

Jaroslav Šedivý měl díky velmi dobrým vztahům s generálním ředitelem UNESCO Federikem Mayorem a kontaktům v expertní skupině výborný přehled o vývoji, takže o zamítnutí Karlštejna věděl ještě před oficiálním zveřejněním.

Výběr z programu Santiniho slavnosti ve Žďáře

Pátek 6. září

  • od 18:00 na náměstí Republiky – taneční kavárna (Tata Band, Jan Smigmator);
  • Pocta Santinimu - příjezd opata Vejmluvy, architekta Santiniho a starosty města, adorace Zelené hory, vytyčení půdorysu a představení základního kamene; taneční zábava

Sobota 7. září

  • 14:30 - Putování za Santinim (prohlídka areálu zámku v doprovodu expertů J. Kotalíka a V. Vlnase)
  • 16:30 - mše svatá v poutním kostele
  • 17:45 - Muzeum nové generace (komentovaná prohlídka s Constantinem Kinským)
  • 20:00 - koncert Musica Animata
  • 21:30 - laserová animace u Konventního rybníka

Neděle 8. září

  • 9:00 - mše svatá v bazilice Nanebevzetí Panny Marie

„Ještě v této fázi hodnocení jsem bez dohody s pražským ústředím předložil nový návrh, tentokrát na Santiniho kostel,“ prozradil diplomat.

Z Francie se totiž Šedivý dobře znal s Radslavem Kinským, jenž po sametové revoluci dostal od státu zpátky mimo jiné žďárský zámek, který dnes spravuje jeho syn Constantin.

„Zavolal jsem Radslavu Kinskému, byl okamžitě pro tento krok, potřeboval jsem jenom náš původně předběžný návrh doplnit o další historické a umělecké argumenty, což on s profesorem (Mojmírem) Horynou zařídil. Patrně i s lehkou podporou Mayora, ale především pro kvalitní text, byl náš návrh na zápis do seznamu projednán též na Generální konferenci koncem roku 1993,“ popisuje diplomat.

Jinak by se na Zelenou horu dostalo až v dalším kole nejdříve za dva roky. Samotného zápisu se Zelená hora a její příznivci dočkali v prosinci 1994.

O odlesnění Zelené hory se mnozí Žďárští přou dodnes

V této době byl žďárským starostou Jaromír Brychta. Na radnici se teprve rozkoukával. „Byl jsem ve funkci sotva tři týdny, nastoupil jsem 1. prosince, Zelená hora pak byla přijata 19. prosince na výjezdním zasedání UNESCO v thajském Phuketu,“ vybavuje si i po letech.

Během posledních 25 let si Santiniho perla prošla i několika kontroverzními momenty. Žďárští se dosud přou o to, zda bylo správné odlesnění. „Já jsem ráda, že se například podařilo poutní kostel uvolnit z lesíku a stal se znovu dominantou krajiny jako v době, kdy jej Santini vytvářel,“ má jasno Věra Kučová.

Postupně byly také vymístěny hroby z přeplněného nepůvodního hřbitova, který navíc vyvýšením terénu ohrožoval ambit. „Zrušení hřbitova byla jedna z podmínek UNESCO,“ připomíná Brychta.

Před pěti lety vrátil stát poutní kostel církvi. Farnost se pak pustila s pomocí dotací do obnovy památky, kterou navštíví přes 30 tisíc lidí ročně. V době, kdy bude areál za tři roky slavit 300 let od vysvěcení kostela, se bude podoba kostela maximálně blížit té z časů Santiniho.

Autor:
  • Nejčtenější

Kamion přejel do protisměru, ve slisovaném osobním autě zemřel řidič

Řidič kamionu vjel ráno do protisměru a čelně se srazil s osobním autem na silnici u České Bělé na Havlíčkobrodsku....

Na stojany na kola někdo navlékl dámské kalhotky, sundávali je strážníci

Netradiční případ, pracovně nazvaný Zimní second hand, řešili nedávno žďárští strážníci. Při běžné kontrole města...

Lidé podepisovali petice kvůli nevychovanému psovi, hádali se i o lavičku

Odeberte psa jeho majiteli, zvíře je nebezpečné, jeho pán nezodpovědný. S takovou peticí se setkali radní v Havlíčkově...

Po konci dodavatele energií vrací dopravní podnik do ulic naftové vozy

Krize na trhu s energiemi a krach jednotlivých dodavatelů se dotkl také Dopravního podniku města Jihlavy (DPMJ). Po...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kámen se má v Pohledu těžit ještě 4 roky. Bude pak voda na zatopení lomu?

Havlíčkobrodsku a jeho okolí hrozí v brzké době nedostatek stavebního kamene. Během nejbližších let bude končit provoz...

Naši zemi by neubránila ani desetkrát větší armáda, říká armádní generál Opata

Premium Přes tři roky šéfuje armádě a nejvíc mu pije krev byrokracie. Když je nejhůř, oblékne maskáče a vyrazí z kanceláře...

Situace se obrací. Dřív byl vstřícný západ, dnes vyrazte s obytňákem na východ

Premium Nemám rád kempy s jejich davovou atmosférou, hlukem a stísněným prostorem a hotely jsou pro mě nenávratně statické,...

Recept na dlouhověkost? Chirurg Pafko vysvětluje, čím si zkracujeme život

Premium Profesor Pavel Pafko o tom, proč si u televize neotevře lahváč, o malém štěstí pro každý den a taky o poučném úrazu na...

  • Další z rubriky

Podél státních silnic u Žďáru a Brodu vyrostou nové protihlukové stěny

Státní silnici I/37 nedaleko Žďáru nad Sázavou olemují na několika místech protihlukové stěny. Vybudovány budou v obci...

Kamion přejel do protisměru, ve slisovaném osobním autě zemřel řidič

Řidič kamionu vjel ráno do protisměru a čelně se srazil s osobním autem na silnici u České Bělé na Havlíčkobrodsku....

Vracejí do krajiny staré polní cesty, Žďár nad Sázavou obnoví další dvě

Žďár nad Sázavou obnovuje na městských pozemcích staré polní cesty, které kdysi byly běžnou součástí zemědělské...

Po operaci žlučníku žena zemřela. Lékaři v Brodě pochybili, rozhodl soud

Nemocnice Havlíčkův Brod je odpovědná za úmrtí Jaroslavy Vencelidesové, které tamní lékaři v roce 2011 operovali...

Mysleli, že mám miliony. A já žila na ubytovně, vzpomíná Nicol Lenertová

Premium Na biologického otce si Nicol Lenertová už nevzpomíná, jen říká, že byl pro ni i její mámu nebezpečný. Během dětství...

Survivor: Nahota i pomlouvání Pazderkové za jejími zády, že je labilní

Po odstoupení zpěváka Vojtěcha Drahokoupila kvůli psychickým potížím ze show Survivor se diváci dočkali i prvních...

Angelica: Mám ráda svoje prsa, i když ve 12 letech nebylo lehké se s nimi sžít

Burleska je vlastně teatrální striptýz, svlékání z krásných korzetových kostýmů. „Používáme spoustu peří, kostýmy jsou...

Do Česka poprvé připlula loď naložená uhlím z Austrálie. Má pomoci Ostravsku

Do Děčína v sobotu ráno poprvé připlula po Labi loď naložená černým uhlím z Austrálie, informovala Česká televize a...

Devadesátky: Hlavně nehraj jako já, řekl Vetchý Bartošovi o společné postavě

Postavu Tomáše Kozáka v Případech 1. oddělení hraje Ondřej Vetchý. V mladší verzi policisty v Devadesátkách se proměnil...