Součástí aktivit budou v příštích letech nejen výstavy, ale i kulturní festivaly či přednášky. V plánu je také vznik badatelského centra.
„Jedna velká výstava by mohla být zaměřená na barokní stavitelství jako takové, další třeba jen na to, jak vznikal kostel sv. Jana Nepomuckého na žďárské Zelené hoře,“ připomíná předseda spolku Stanislav Růžička zřejmě nejoriginálnější Santiniho stavbu.
Celé nadcházející období je protkáno výročími. Příští rok to bude 300 let od položení základního kamene zelenohorského kostela.
„Právě těchto pět let je vrcholem Santiniho tvůrčího úsilí,“ vyzdvihuje Růžička.
Jan Blažej Santini zemřel v roce 1723 a v roce třístého výročí architektova úmrtí by měl celý projekt vyvrcholit.
Odborníci žasnou nad tím, kolik toho pražský rodák, který byl částečně chromý, a nemohl se proto stát kameníkem jako jeho předci, za 23 let tvůrčí práce stihl.
„Máme přes osmdesát potvrzených a přiznaných Santiniho staveb. Jsou na území sedmi krajů, čtyř diecézí a 45 měst a obcí,“ poukazuje Stanislav Růžička na to, že spolupráce daleko přesáhne hranice Vysočiny.
Přirozené centrum Santiniho staveb je díky opatovi ve Žďáře
Do Opusu Santini se zapojí nejen vlastníci a správci jeho staveb, ale také města, kraje a odborníci z univerzit. „Chtěli bychom navázat smluvní vztahy s ministerstvem kultury, arcibiskupstvím a akademickou sférou, jednání trvají,“ uvedl šéf spolku. Připravuje se podpis memoranda.
Náklady projektu se budou podle Růžičky pohybovat přibližně mezi 40 a 50 miliony korun.
Přirozené centrum Santiniho je vzhledem ke koncentraci staveb ve Žďáře nad Sázavou. Ve městě a jeho okolí vzniklo hned několik staveb díky mimořádné spolupráci s opatem místního cisterciáckého kláštera Václavem Vejmluvou.
Spolek Putování za Santinim funguje od roku 2011. Jeho dosud největší akcí byly loni - v Roce českého baroka - Santiniho barokní slavnosti, které se konaly na šesti místech Kraje Vysočina. Spolek například organizuje zájezdy po památkách, vydal velkou fotografickou publikaci a také umístil v Praze ve Šporkově ulici pamětní desku tomuto architektovi poblíž zaniklého hřbitova, kde byl v roce 1723 pohřben.
Santiniho propagátoři naopak zatím upustili od svého záměru dostat jeho dílo jako celek na seznam UNESCO. V něm už figuruje kromě Zelené hory také katedrála v Kutné Hoře - Sedlci. „Není to uzavřené, ale není to otázka roku,“ říká Růžička.
