Lidé mohou v nově zřízené pamětní síni vidět například Bulův ornát, několik jeho vlastnoručně namalovaných obrazů a řadu dalších exponátů.
„Mezi exponáty je například Bulova orlovská čepice. Za svého působení v Rokytnici tam tuto organizaci založil,“ přiblížil farář Pavel Krejčí. Výstava věnovaná Bulovi nese název Věřím, že můj krátký život nebyl nadarmo.
Pamětní síň vznikla v opravené budově fary. Na osmi výstavních panelech ji doplňuje expozice Vyhnanci věnovaná sedlákům násilně vystěhovaným v 50. letech minulého století z Lukova a sousedních Vícenic. Jejího víkendového otevření se zúčastnilo přibližně pět set lidí.
Oprava fary a vybudování pamětní síně podle Krejčího stály 5,5 milionu korun. Větší část pokryly dotace, přispěly také peníze farnosti a obce. Stálá výstava bude pro zájemce přístupná po předběžném objednání na faře v Moravských Budějovicích.
Bula se v Lukově narodil 24. června 1920. Zatčen byl v době, kdy byl farářem v Rokytnici nad Rokytnou. Na popravišti v Jihlavě byl oběšen v nedožitých 32 letech 20. května 1952. Mezi popravenými v babické kauze byl také babický farář Václav Drbola.
Odsouzeno bylo přes sto lidí, jedenáct k trestu smrti
Zchátralou faru v Lukově se farnosti podařilo opravit s pomocí dotací a práce dobrovolníků.
Před otevřením pamětní síně byla také představena kniha autorů Luďka Navary a Miroslava Kasáčka nazvaná A přece budu blízko, s podtitulem Život a mučednická smrt kněží Jana Buly a Václava Drboly od Babic.
Případ Babice nebyl nikdy zcela objasněn. Když ale byli v babické škole 2. července 1951 zavražděni tři komunističtí funkcionáři, byl už Bula dva měsíce ve vězení. Státní bezpečnost využila kauzu jako záminku k rozpoutání monstrózních procesů.
Podle údajů historika Michala Stehlíka bylo v těchto procesech odsouzeno přes sto lidí, trestů smrti padlo jedenáct (více najdete zde).
