Krajský soud v Brně řešil dvě podání aktivistů. Poprvé se na něj obrátili poté, co magistrát v létě návrh na vyhlášení referenda podruhé vrátil pro údajné nedostatky. Soud rozhodl, že návrh nedostatky neměl.
Podruhé se na něj obrátili v září, když zastupitelé města odmítli vyhlášení referenda projednávat na svém posledním zasedání před volbami. Brněnský krajský soud tak vyhlásil referendum sám, stanovil termín 13. prosince.
Proti oběma rozhodnutím podal jihlavský magistrát kasační stížnost. Nejvyšší správní soud se zabýval teprve první z nich, týkající se prvního rozhodnutí krajského soudu. A to označil za chybné.
Krajský soud v Brně se totiž podnětem vůbec neměl zabývat. „Měl jej odmítnout pro opožděnost,“ uvedla mluvčí Nejvyššího správního soudu Sylva Dostálová.
Verdikt vynesl sedmičlenný volební senát. Dva soudci, Tomáš Langášek a Miloslav Výborný, však měli odlišné stanovisko. Podle Langáška, který poskytl vyjádří ČTK, volební senát zvolil přepjatě formalistický výklad procesních pravidel a místo iniciátorů referenda poskytl ochranu „zjevně obstrukčnímu“ postupu města Jihlava.
Magistrát je rád, že nevyhodí peníze zbytečně
Nejvyšší správní soud však referendum vyhlášené krajským soudem na 13. prosince zatím výslovně nezrušil. Jihlavský magistrát ale už příliš nepočítá, že by se mělo konat.
„Rozhodnutí krajského soudu o vyhlášení referenda v Jihlavě je zatím platné. Vzhledem k aktuálnímu rozsudku lze očekávat, že Nejvyšší správní soud zruší i toto rozhodnutí. Podle našeho názoru už není možné na návrh přípravného výboru referendum konat,“ uvedl vedoucí správního odboru Jan Vystrčil.
„Úvahy o zrušení referenda jsou prozatím zbytečné. Nejvyšší správní soud se druhou kasační stížností ještě nezabýval. Zatím nerozhodl, že by se referendum konat nemělo,“ konstatoval Matěj Man ze sdružení Společně pro Vysočinu, který se na přípravě referenda podílí.
Na magistrátu přesto zavládl optimismus. Představitelé města rozhodnutí Nejvyššího správního soudu uvítali a mají radost, že nemusí vydávat jeden a půl až dva miliony korun na hlasování.
V době těsně před Vánoci by se ho totiž nemuselo účastnit potřebných 35 procent voličů, aby měly výsledky váhu. Lidé si navíc momentálně nemají možnost vybrat, jak s odpady dále nakládat.
„Pokud bychom mohli ušetřenou částku investovat do oblasti nakládání s odpady, Jihlava by se zásadně pohnula vpřed například v plánovaném zavedení třídění bioodpadu v celém městě,“ uvedla Katarína Ruschková, vedoucí odboru životního prostředí.
Aktivisté nejspíš budou znovu shánět podpisy
Přípravný výbor se ani po případném definitivním zrušení referenda Nejvyšším správním soudem všelidového hlasování vzdát nechce. „Nejspíš pak stáhneme současný návrh na uspořádání referenda a podáme nový,“ tvrdí Man.
V tom případě by museli aktivisté znovu sehnat zhruba čtyři a půl tisíce podpisů obyvatel. Je otázka, jak ochotně budou lidé autogramy dávat, když je magistrát za vícenásobné podepsání petice před pár týdny pokutoval.
Matěj Man ale přiznává, že zatím přesně neví, jak celou záležitost po právní stránce uchopí. „Takhle zamotané referendum se v republice ještě neřešilo,“ dodal.
Město by naopak vrhlo síly zcela jinam. „Rozhodnutím soudu se v Jihlavě otvírá prostor pro konstruktivní diskusi nad budoucím nakládáním s odpady,“ říká mluvčí magistrátu Radek Tulis.
Radnice se podle něho musí postavit hlavně k nově přijatému zákonu o odpadech, podle něhož od roku 2024 nebude možné skládkovat neupravený komunální odpad.
„Kapacita městské skládky v Henčově vystačí asi do roku 2018. Jihlava by se měla rozhodnout, kterým směrem se vydat,“ dodala Katarína Ruschková.
