Počet dopravních nehod se zvěří v celé republice dlouhodobě roste a ani Vysočina není výjimkou. Jenom od ledna do konce října evidují policisté v kraji už 1 605 srážek tohoto druhu.
„Právě střety s lesní zvěří tvoří v letošním roce téměř čtyřicet procent z celkového počtu dopravních nehod,“ vyčíslila krajská policejní mluvčí Dana Čírtková.
Za celý loňský rok, jenž byl přitom ovlivněný lockdowny a sníženým provozem, zaznamenali policisté 1 736 srážek vozidel se zvířaty. To je výrazně více než třeba v roce 2015, kdy se takových kolizí řešilo „pouze“ 1 010.
Meziroční nárůst je patrný i z nejnovějších výsledků takzvaného Srna indexu, který letos již popáté vydává Generali Česká pojišťovna společně s Centrem dopravního výzkumu. Skóre, sledující vždy období od dubna do září daného roku, pracuje s počtem nehod zanesených v policejních statistikách, výší škod na majetku, zdraví i životech. Dává je do souvislosti s rozsahem silniční sítě v krajích a okresech.
„Vysočina se letos zařadila mezi kraje, ve kterých došlo k nejvíce střetům vozidel se zvěří. S celkem 1 029 srážkami v období mezi dubnem a zářím letošního roku obsadila druhé místo za Středočeským krajem,“ přiblížil výsledky Jan Marek, mluvčí Generali České pojišťovny.
Srážka na každém pátém kilometru silnice
V přepočtu na délku silniční sítě, jež na Vysočině činí 5 074 kilometrů, tak ke srážce auta se zvěří dojde na přibližně každém pátém kilometru. Škody na zdraví, životě a majetku za sledované období se šplhají přes 50 milionů korun, v rámci republiky pak jdou do stovek milionů.
Srážky se zvěříPočty střetů se zvěří v kraji:
Riziko střetu se zvěří je nejvyšší dvě hodiny po západu slunce a hodinu před jeho východem. Jsou to ranní hodiny, kdy počet střetů s vozidlem na podzim roste až čtyřnásobně. Nejhorší je celoročně období kolem 22. hodiny. Podle expertů z Centra dopravního výzkumu (CDV) 80 % všech srážek má na svědomí srnčí zvěř. Zdroj: Policie ČR, CDV, Generali Česká pojišťovna |
Ke zvyšování čísel dochází na Vysočině i přesto, že jsou rizikové silniční tahy už léta osazovány nejrůznějšími odpuzovači zvěře, jež mohou živočichy od komunikací odrazovat například pachem, světelnými efekty, případně i zvukem.
Na Vysočině ale převládají hlavně takzvané pachové ohradníky - podporované i krajem. Ty existují v různých variantách a s využitím různých preparátů. Pachové ohradníky jsou podle myslivců poměrně účinné, ale bohužel hlavně záhy po jejich zavedení.
„Podle našich zkušeností se tak dají srážky eliminovat třeba až o padesát procent. První tři roky mívají ostatně všechny nové metody skvělé výsledky, ale po čase si zvěř na změnu zvykne a účinnost těchto opatření postupně klesá. Aby bylo žádoucího efektu dosaženo, je navíc u pachových ohradníků nezbytná také pravidelná údržba,“ zdůraznil Stanislav Císař, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou.
Účinná látka se totiž musí do nosiče - speciální pěny doplňovat. Časem vyčpí, zvlášť za nepřízně počasí.
„Aplikovat by se měla nejdéle po šesti týdnech, a nikoli po delší době, jak uvádějí výrobci pachových koncentrátů,“ popsal Císař s tím, že takový systém je pak sice efektivní, avšak zároveň i finančně dost náročný.
Údržbu pachových ohradníků dotace nepokryje
Na ochranu silnic mysliveckým sdružením každoročně přispívá Kraj Vysočina.
„Pro letošek se opět jednalo o částku ve výši 250 tisíc korun,“ upřesnila krajská mluvčí Jitka Svatošová. Díky těmto penězům je pachovými odpuzovači zvěře olemováno cirka 125 kilometrů vysočinských komunikací. Nejvíce, téměř 34 kilometrů, je na Třebíčsku.
Suma však podle myslivců rozhodně nepokryje celkové náklady. Ze svého musejí mimo jiné uhradit dřevěné kolíky, na něž bývá pěna obvykle umisťována. Pokud navíc myslivci účinnou látku doplňují pravidelně, aby byl efekt maximální, vyjde podle Stanislava Císaře jeden kilometr pachových ohradníků na zhruba 3 500 korun ročně, přičemž dotace od kraje pokryje 2 007 korun z této částky.
Osvědčila se i metoda, kdy se k pachovým ohradníkům přidávají ještě modré odrazky.
„Ty odrážejí světla aut směrem od silnice do lesa nebo do polí a vytvářejí tak podél komunikace optický výstražný plot. Modré světlo zvěř odrazuje od vstupu do vozovky. Kde se používají obě kombinace metod, tam jsou nejlepší výsledky,“ uvedl jednatel.
Zdaleka ne všechny nehody jsou ohlášeny
V okrese Žďár nad Sázavou se střety obvykle týkají zhruba 1 700 kusů zvěře za rok. Nejčastěji pod koly aut končí, podobně jako tomu je i v dalších částech republiky, srnčí zvěř, zajíci, divoká prasata, dančí zvěř či lišky. Ale ne všechny střety jsou oznámeny a řešeny.
„Řada řidičů nehodu raději neohlásí, protože nemá havarijní pojištění nebo připojištění pro střet se zvěří, a velký počet zvířat tak po srážce uhyne v okolí silnice,“ líčí Císař. Výjimkou prý nejsou ani šoféři, kteří sražený kus odvezou a ponechají si jej. Toto jednání však může být hodnoceno jako pytláctví.
Podle Srna indexu je jednoznačně nejrizikovějším úsekem v kraji komunikace II/112 mezi Pelhřimovem a Červenou Řečicí. „Na zalesněném úseku silnice dlouhém 193 metrů ve sledovaném období od dubna do září došlo k osmi srážkám vozidel se zvěří o celkové škodě 699 800 korun,“ shrnul Jan Marek.
