Hned dva ze vzácných nálezů jsou z posledního roku: první poklad byl objeven loni na podzim při procházce v lese u Horních Rápotic na Humpolecku a zatím poslední letos na jaře poblíž Bystřice nad Pernštejnem.
Poklad od Horních Rápotic |
„V obou uvedených případech se jednalo o takzvané depoty, tedy o velkou sumu mincí uložených na jednom místě. A to se nestává tak často, jak by se mohlo zdát, jde o výjimku,“ konstatuje David Zimola, vedoucí archeologického týmu jihlavského Muzea Vysočiny.
„Drobných nálezů jednotlivých mincí nacházíme mnohem víc,“ doplňuje.
Zimola byl přímo u toho, když se vyzvedával ze země poklad u Bystřice. Okolnosti nálezu byly poměrně kuriózní - objev byl učiněn při norování lišek na jednom soukromém pozemku.
„V díře byl dnem vzhůru malovaný džbán naplněný 284 mincemi. Datujeme jej přibližně do doby od druhé poloviny 15. století až po 30. léta 17. století,“ upřesňuje Zimola. Společně s kolegy místo podrobně prozkoumal, ale žádné další cennosti už neobjevili.
Poklad by mohl být vystaven na hradě Pernštejně, kam patří
Celý bystřický poklad je momentálně na odborné numismatické expertize. „Teď se mince v Moravském zemském muzeu přesně určují a popisují, v polovině června pak budou převezeny na puncovní úřad, kde budou oceněny,“ vysvětluje Olga Čermáková, vedoucí oddělení památkové péče krajského úřadu.
Podle archeologa Zimoly uložil cennosti do úkrytu jejich původní majitel nejspíš v době třicetileté války.
„Nedaleký hrad Pernštejn obléhali v roce 1645 Švédové - a pravděpodobně s těmito událostmi by se dal poklad spojovat. Ale jestli ho schoval nějaký švédský voják, nebo někdo z místních, kdo se bál o svůj majetek, už se asi nikdy nedozvíme,“ krčí rameny.
Až skončí nezbytné „kolečko“ správních řízení, budou mince, jelikož jsou majetkem Kraje Vysočina, zapsány do sbírky Muzea Vysočiny v Jihlavě. To hodlá poklad vystavit. „Chceme se domluvit nejspíš s hradem Pernštejn, tam patří. Nemá smysl, aby byl jen uschovaný v depozitáři,“ podotýká Zimola s tím, že nejdříve bude nález k vidění zhruba za rok.
Jedinečný, nejvzácnější, největší. To je poklad od Rápotic
Ještě více superlativů mají archeologové pro loňský objev u Horních Rápotic. Jedinečný, vzácný, největší, tak hodnotí obsah hliněné nádoby, jež mezi kořeny stromu ukrývala 341 zlatých a stříbrných mincí ražených mezi léty 1535 až 1642.
Jejich unikátnost je dána především tím, odkud pocházejí. Kromě platidel domácích, tedy z habsburských zemí (ražby z Čech, Moravy, Uher, Tyrol či Korutan) je zde ze střední a východní Evropy zastoupeno Polsko nebo Sedmihradsko.
Nechybí řada různých německých či švýcarských knížectví a měst, západní Evropu dále zastupují především mince z Nizozemí, Belgie a území dnešní Francie. Středomoří zase reprezentují platidla z různých oblastí Itálie, jako je Toskánsko nebo Lombardie, nechybí ani Benátská republika. Nejexotičtější ražby patří osmanským sultánům a nejcennější je zlatá mince arcibiskupa Ditrichštejna z Olomouce.
„Jen za objevený stříbrný tolar ražený pro Ferdinanda I. jste si mohli na začátku 17. století koupit čtyři ovce. Navíc podobně cenných mincí jsou v tomto pokladu desítky,“ přibližuje hodnotu nálezu krajská radní Marie Kružíková. Skutečná cena se však stále vyčísluje.
A komu mince původně patřily? „Teorie či domněnka je taková, že mohly být majetkem některého bohatého humpoleckého soukeníka, který nechtěl mít peníze v době třicetileté války umístěné doma,“ vypráví Dagmar Kluchová, vedoucí Muzea Dr. Aleše Hrdličky v Humpolci, kde byl poklad na konci května vystaven.
Znovu si ho lidé mohou prohlédnout na výstavě, která začne v pátek 17. června v Muzeu Vysočiny v Jihlavě a která představí výsledky různých archeologických výzkumů na Vysočině. „Rápotický poklad bude k vidění včetně hliněného džbánu, v němž byl objeven,“ potvrzuje archeolog Aleš Knápek z Muzea Vysočiny v Havlíčkově Brodě.
Nálezcům náleží odměna. V obou případech na ni stále čekají
Poklady, které byly v posledních deseti letech v kraji nalezeny, však neměly jen podobu mincí. Náhodně objevena byla například pozlacená gotická monstrance (ozdobná prosklená schránka, v níž se v katolických chrámech vystavovala posvěcená hostie - pozn. red.) z lokality u svatého Antonína nad Starým Rounkem nedaleko Jihlavy.
„Podle expertního posudku se jednalo o dosud nejstarší monstranci svého druhu dochovanou v českých zemích,“ přibližuje zajímavý objev Olga Čermáková.
Nevšedním nálezem byl také soubor příborů ze Žďáru nad Sázavou. „Jednalo se o neúplnou soupravu zhotovenou v roce 1892 v Londýně. Příbory měly typickou rytinu naturalistického ovocného dekoru,“ popisuje vedoucí oddělení památkové péče krajského úřadu.
Ve všech případech náleží lidem, kteří poklad objeví, finanční odměna. Správní řízení ovšem ani u jednoho z posledních dvou případů dosud neskončilo, a nálezci tak na ni stále čekají.
